VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Podnikatelé, kteří se těšili na nový zákon o veřejných zakázkách, mají zatím smůlu. Senát ho totiž vrátil s pozměňovacími návrhy sněmovně. Průhlednější a jednodušší tendry tak místo původně plánovaného 1. ledna přijdou nejdříve v květnu nebo červnu.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Podnikatelé, kteří se těšili na nový zákon o veřejných zakázkách, mají zatím smůlu. Senát ho totiž vrátil s pozměňovacími návrhy sněmovně. Průhlednější a jednodušší tendry tak místo původně plánovaného 1. ledna přijdou nejdříve v květnu nebo červnu. Podle směrnic Evropské unie mělo Česko nejpozději do konce letošního ledna začlenit do právního řádu taková pravidla veřejných zakázek, která jsou v souladu s unijními předpisy. Parlament ale termín nestihl. Opět se tedy opakuje situace, kdy jsou důležité „evropské“ zákony přijímány na poslední chvíli nebo dokonce za pět minut dvanáct. Přijetí nového zákona, o jehož hlavních zásadách jsme podrobně psali už v Profitu č. 39/2005, nabírá velké zpoždění. Příslušnou evropskou směrnici přitom naši zákonodárci znají od dubna 2004, kdy byla vydána. Vláda původně předpokládala, že nová úprava začne platit od 1. ledna 2006. Jenže horní komora tuzemského parlamentu - Senát - projednala nový zákon až na začátku února. Nehledě na už zmeškaný „unijní“ termín přišla s několika pozměňovacími návrhy a návrh tak posílá zpátky do sněmovny. Oproti dosavadnímu stavu má nový zákon přinést jednodušší a přehlednější systém. Cílem je také přinejmenším omezení možnosti korupce. Norma také nově definuje elektronické zadávání veřejných zakázek. Se všemi základními myšlenkami nového zákona senátoři souhlasí, rozhodli se však změnit několik „drobností“. NIŽŠÍ HRANICE PRO STAVEBNÍ PRÁCE První pozměňovací návrh senátorů zužuje zadavatelům možnost použití takzvaného zjednodušeného podlimitního řízení. V tomto výběru dodavatele vyzývá zadavatel minimálně pět zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikačních kritérií. Výzva přitom musí být po celou dobu lhůty pro podávání nabídek uveřejněna vhodným způsobem a zadavatel nesmí opakovaně vyzývat stejné zájemce. To má údajně zabezpečit průhlednost procesu, aby zakázky nezískávali stále stejní „kamarádi“. Tento druh řízení, jehož transparentnost odborníci považují za velice diskutabilní, je možné použít v případě všech takzvaných podlimitních zakázek na dodávky nebo služby. U stavebních prací byl limit zákonem stanoven na 30 milionů korun bez DPH. Senátorům se to však zdálo příliš mnoho, a tak by rádi povolili zjednodušené řízení pouze u stavebních zakázek do 20 milionů. Pokud jejich návrh projde, mohou se menší stavební firmy těšit, že se budou moci účastnit více otevřených a tedy i transparentnějších řízení. KAUCE U VŠECH ZAKÁZEK
Další pozměňovací návrh senátu se týká takzvané jistoty neboli kauce, kterou může zadavatel požadovat pro účast ve výběrovém řízení. Tato jistota může činit maximálně dvě procenta celkové předpokládané ceny veřejné zakázky (v současném zákoně jsou to tři procenta). Lze ji požadovat poukázáním na účet nebo jako bankovní záruku.
Oproti současnému zákonu měla být možnost požadavku jistoty omezena pouze na nadlimitní zakázky, čímž by především uchazečům o menší zakázky ubyly starosti. Senátoři se však rozhodli z příslušného ustanovení návrhu vypustit slovo „nadlimitní“. Jistinu ve výši dvou procent zakázky by tedy podle senátorů měli skládat účastníci soutěží o všechny zakázky včetně podlimitních, pokud to bude zadavatel žádat.
KRATŠÍ DOBA ZÁKAZU SMLOUVY
Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru uchazeče jsou pro zadavatele i vítěze zakázek noční můrou, nicméně pro neúspěšné uchazeče zůstávají jedinou možností odvolání. Pokud těmto námitkám zadavatel ve stanovené lhůtě nevyhoví, nesmí do 30 dní od doručení námitek uzavřít smlouvu s vítězem. Neúspěšný uchazeč pak má právo podat návrh na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a zvrátit dosavadní postup zadavatele.
Sněmovna tuto lhůtu prodloužila na 60 dní, aby neúspěšní uchazeči a hlavně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měli více času zvrátit takovou veřejnou zakázku, kde zadavatel porušil zákon. Senátoři nyní navrhují zkrátit tuto dobu na kompromisních 45 dnů. Důvodem má být snaha zabránit přílišnému prodlužování tendrů.
Drobná změna z iniciativy senátorů se týká i podání nabídky. Ta byla podle poslaneckého návrhu možná i v případě, kdy si uchazeč nevyzvedl zadávací dokumentaci. Podle senátora Pavla Eyberta (ODS) není správné, aby mohl podat nabídku do výběrového řízení i ten, kdo si podrobnosti v zadávací dokumentaci nevyzvedl.
Senátoři tedy návrh mírně změnili. Uchazeč sice může podat nabídku bez toho, aby si vyzvedl zadávací dokumentaci, ale jen za určité podmínky: Pokud byla zadávací dokumentace umístěna na veřejně přístupném elektronickém nástroji, tedy například na internetových stránkách zadavatele.
KDY SE DOČKÁME?
Senátoři posunuli možnost účinnosti zákona o další měsíc. Nové normy se tedy dočkáme nejdříve od 1. května, pravděpodobněji až od 1. června. Návrh totiž ještě musí znovu projednat sněmovna a podepsat prezident republiky. Jakmile se návrh vrátí do sněmovny, mohou poslanci buď souhlasit se senátní podobou zákona, nebo potvrdit svůj původní text. A vláda může jen doufat, že se nenajdou odvážní podnikatelé-uchazeči o veřejné zakázky, kteří budou Českou republiku u Evropského soudního dvora žalovat za to, že včas nezařadila unijní směrnici do tuzemského právního řádu.
