Ani po roce nejsou rány sporu o Českou televizi zhojeny
Její hlas dvacet let vlídně promlouval k posluchačům Českého rozhlasu. Svou tváří později provázela pořady na TV Prima a v České televizi. Až loni na Štěpána vsadila moderátorka Dušica Zimová na tým Jiřího Hodače a Jany Bobošíkové a kariéra se jí sesypala jako domek z karet.
Kulisy obýváku, z něhož devátého ledna naposledy četla autorizované zprávy takzvané bobovize, jako by předznamenaly její další osud. Dušica Zimová dnes sedí doma a píše na internetové stránky bývalé členky Rady ČT Jany Dědečkové nebo do šuplíku. „Než vzteky skopnout nějakou stařenku ze schodů, je lepší to hodit na papír,“ říká o svém rozpoložení. TV Prima se s ní rozloučila už loni v prosinci, z Balvínovy ČT hrdě odešla, ale při dubnovém konkursu do jedné soukromé televize neuspěla a ani jinde o ni nemají dodnes zájem.
Politici pomáhají.
I hlas moderátora Antonína Zelenky bývalo léta slyšet v debatách stanice Radiožurnál. Do ČT jej Jiří Hodač pozval ještě jako šéf zpravodajství v červnu 2000. Ve skupině Jany Bobošíkové pak natočil rozhovory s několika osobnostmi. Dnes mu údajně existenčně vypomáhá poslanec Karel Machovec z ČSSD. „Působení ve vaší funkci by mohlo být negativně vnímáno některými politickými subjekty v této zemi,“ cituje Zelenka větu, kterou prý slýchal, když se během jara a léta pokoušel najít práci ve svém oboru. Údajně marně.
Že by osud Zimové a Zelenky byl pokračováním oblíbeného českého seriálu „Kopati do poražených dovoleno“? Jen na první pohled. Jak známo, hvězda některých šťastnějších „bobovizáků“ pohasla jen na chvíli a dnes září dokonce s větší intenzitou než dříve. Samotná Jana Bobošíková jako moderátorka Sedmičky na Nově znovu přitahuje pozornost médií a od října lze v hlavní zpravodajské relaci TV Prima spatřit i Danu Makrlíkovou, která před rokem zpravodajství stávkokazů zahájila. Avšak ani Zimová nebo Zelenka si zrovna nestěžují. Nepřipouštějí, že by před rokem posloužili jako mouřeníni ambicióznějším kolegům. „Mám smůlu, že mi není dvacet let a nikdy jsem nepatřila do žádné party, co si nevzájem pomáhá,“ uznává sama Zimová, že své potíže s uplatněním těžko jednoduše připisovat profesní diskriminaci. Její tehdejší spolupracovník, reportér Pavel Chalupa potvrzuje, že z okruhu žádaných moderátorek postupně vymizela už před svým angažmá v bobovizi. Zelenka zase naznačuje, že díky pomoci některých známých politiků KDU-ČSL a ODS jej možná časem spatříme na postu mluvčího významné instituce.
Hodač zanevřel.
Jako první vypadl z izolované posádky autorizovaných osob ve veřejnoprávní televizi její kapitán, generální ředitel Jiří Hodač. Rezignoval 11. ledna. Záhy se vrátil do Londýna, kde předtím léta žil a pracoval pro BBC. Jana Bobošíková a Antonín Zelenka potvrdili, že v Británii setrvává a do České republiky nejezdí. Během roku poskytl jediný rozhovor pro dubnové vydání časopisu Strategie, z něhož vyzařuje hořkost a zklamání z českých poměrů. Na e-mailový dopis týdeníku EURO nereagoval, v adrese používá jméno George Hodac. Zelenka dodnes nechápe zášť čtyřkoalice k Hodačovi; vzpomíná si, že prý Hodač při svých někdejších cestách do Prahy přespával v bytě Karla Kühnla.
Než odstoupil, stačil Hodač ještě pověřit řízením České televize Věru Valterovou. Prozatímní ředitel Jiří Balvín ji po svém zvolení 9. února přeřadil zpět do právního oddělení ČT. Dnes ji tam už nenajdeme, v létě uspěla při konkursu na vedoucí funkci na ministerstvu vnitra.
Co prožívala bezprostředně po televizní bitvě Jana Bobošíková? Když musela ukončit své zpravodajství, stávka ještě měsíc pokračovala. Spolu s Valterovou a finančním ředitelem Jindřichem Beznoskou se manažersky snažila oddálit porážku. Pak nastoupil Balvín, který jí prý nabídl místo v kontrolním odboru, které nepřijala, a z televize odešla. „Přišla jsem o mnoho zakázek. Ti, se kterými jsem spolupracovala, se mnou spolupracovat přestali, mého muže kvůli mně vyloučili z česko-německé obchodní komory,“ vypráví Bobošíková o soukromých následcích svého vysílání. Čas podle ní nikterak neobrousil ostré hrany konfliktu: „Pro mě ti lidé přestali existovat, nechci je mít ve svém zorném poli. Nemstím se, ale nechci s nimi mít cokoli společného,“ říká na adresu kolegů, kteří ji nevzali jako nadřízenou. O místo v médiích se až do letní, prý nečekané nabídky od TV Nova neucházela. Pracovala ve společnosti Polyconsult, kde působila již předtím a kde je ostatně dodnes.
Zbabělí.
Politikům zimní šéfka veřejnoprávního zpravodajství vyčítá velkou zbabělost. „Radu ČT nechali napospas osudu.“ Sama prý chtěla, aby nápis na černém pozadí tehdy visel na obrazovce mnohem déle. O selhání politiků mluví unisono všichni z jejího týmu. Antonín Zelenka si myslí, že chybou bylo už předvánoční načasování volby Hodače ředitelem. „Klaus ani Zeman neměli pobývat na dovolené v Alpách či na Vysočině, měli se rychle vrátit,“ soudí. Svou roli podle něho nezvládl ani Ivan Langer, když se snažil o smírčí postup, protože dohoda tehdy nebyla možná, tvrdí Zelenka. Stejně jako Dušice Zimové mu vadí lednové usnesení sněmovny, v němž Hodače uznala za legitimně zvoleného ředitele České televize, ale jedním dechem ho vyzvala k rezignaci.
Hledat ovšem u lidí z někdejší bobovize jakýkoli náznak změny pohledu na podstatu rok staré události nebo alespoň snahu pochopit strach stávkujících z jasné snahy opozičně smluvních politiků dobýt Kavčí hory je zbytečné. Skryti za beranidlem právního legitimismu neuhnuli ze svých vyhraněných postojů ani o milimetr. Jana Bobošíková o svých politických preferencích otevřeně nemluví. Ale Dušica Zimová, Dana Makrlíková, Pavel Chalupa i Antonín Zelenka se netají silnou antipatií ke čtyřkoalici a k Václavu Havlovi. Pro politiku z dílny ODS mají pochopení, ČSSD tolerují. Skutečnost, že někdejší vedoucí vydání zpravodajských relací v České televizi a pozdější spolupracovník Jany Bobošíkové Stanislav Kněnický je dnes šéfem zpravodajství v deníku Super, spojenci ODS a TV Nova, jen dokresluje, kudy vedou nitky mediálně-politických vazeb. Dodnes jsou podle „bobovizáků“ stávkující zaměstnanci ČT (ale i prezident Havel a třeba místopředseda Senátu Jan Ruml) anarchisté, jimž nebylo vinou liknavých politiků zabráněno v pošlapání standardní parlamentní demokracie.
Schůzky se nekonají.
Přes téměř stejné názory a stmelující zimní zkušenost nejsou „bobovizáci“ žádnou partou, která by se scházela. Vídají se prý jen různé dvojice nebo trojice, a tak o sobě všichni tak trochu vědí. „Máme podobné názory, máme si o čem povídat, když se náhodou sejdeme, ale rozhodně to není souručenství, kamarádství nebo parta, která by pořádala schůzky,“ říká o tom Jana Bobošíková. Na otázku, zda oceňuje pomoc těchto lidí, když se ocitla ve svízelné situaci, odpovídá, že každý z nich naprosto přesně věděl, do čeho jde a že za to bude pykat. „Každého jsem ještě předtím, než se objevil v mé blízkosti, upozorňovala, že jde do velmi nebezpečné situace, která může trvat krátkou dobu a třeba i dotyčného existenčně ohrozit.“
Nikdo z oslovených svého tehdejšího rozhodnutí nelituje. Třeba Dana Makrlíková říká, že o Vánocích si během improvizovaných vysílání sáhla na dno svých schopností, a získala tak řadu zkušeností do budoucna.
A co Balvín?
Na to, jak si počíná současný televizní ředitel Balvín, se názory různí. Zatímco Jana Bobošíková kritizuje Balvína za deficitní rozpočet ČT a ponechání stávkujících na jejich postech, Antonín Zelenka dnes Balvínovy počáteční kompromisy ve prospěch stávkujících chápe a jeho reorganizačních počinů si váží. Dušica Zimová pak připouští, že je to koncepční muž kompromisu, který si dokáže počkat na svou chvíli.
Poměrně málo ovlivnilo zimní přetahování o ČT kariéru Dany Makrlíkové. Prima ji oslovila letos v létě, nastoupila v září. Ale již předtím působila na TV3 v Hradci Králové, kam ji přijali v březnu, necelý měsíc po odchodu z ČT. Už před zvolením Jiřího Hodače 20. prosince 2000 byla Makrlíková zpravodajkou ČT z pardubického regionu. Nebýt vánočních událostí, nejspíš by dnes na veřejnoprávní televizi moderovala Události, protože od prvního ledna měla nastoupit do pražské redakce. Leč na obrazovku vstoupila dřív a od 9. ledna byla nuceně na náhradním volnu, až ji na konci února požádal šéf zpravodajství ČT Bohumil Klepetko, aby odešla. „Pan Balvín mě přesvědčoval, abych zůstala,“ prozrazuje Makrlíková. Čelila však řadě urážek, a tak raději ČT opustila.
Jste frajer.
Ani Dušicu Zimovou Balvín z České televize podle jejích slov nevyháněl. De facto asistentka Jany Bobošíkové měla smlouvu podepsanou do června 2001. Poslal ji však za Klepetkem, aby jí jako přímý nadřízený přidělil práci. „Tak jsem Balvínovi řekla, že můj žaludek není natolik silný, aby se přes to dokázal přenést,“ vzpomíná Zimová na svůj odchod z ČT. Podobně přímočarý byl její předchozí nástup do Hodačova týmu. S Janou Bobošíkovou prý do té doby mluvila jen jednou. „Dole v budově televize jsem jí jednou říkala, že ve skutečnosti vypadá mladší než na obrazovce,“ vypráví Zimová. „A na Štěpána večer jsem jí volala, že jí s manželem držíme palce, že je velký frajer a že kdybych jí mohla nějak pomoci, bylo by mi ctí.“ Bobošíková prý ve dvě v noci zavolala a Zimová druhý den nastoupila. Zajímavé také je, že od Nového roku měla začít moderovat na Radiu Classic, avšak ČT dala přednost. Po odchodu z televize neměla Zimová odvahu se v rádiu připomínat; dozvěděla se navíc, že jeden její „bobovizní“ kolega byl odtamtud už v prosinci vyhozen.
Solitéři.
Zdá se, že nejvíc byla televizní krize pouhou novinářskou epizodou pro tehdejšího reportéra Pavla Chalupu. Jako do té doby, tak i po pádu bobovize se věnoval kulturní public relation a produkční práci. „Žádnou profesní diskriminaci jsem nepocítil,“ říká absolvent DAMU, někdejší studentský revolucionář z listopadu 1989. Výsledek televizní války prý nenese tak těžce jako Jana Bobošíková. Do Hodačova týmu ho přivedl kamarád Antonín Zelenka, jako motiv uvádí svou celoživotní tendenci zastávat se menšiny proti většině. Chalupa sebekriticky přiznává, že do té doby neměl s televizním zpravodajstvím žádné zkušenosti a že se to nemohlo na kvalitě jeho celkem šesti bobovizních reportáží neprojevit. „I kdyby Hodačovo vedení zvítězilo, určitě bych po jisté době stejně odešel dělat kulturu,“ říká. Během uplynulého roku se zabýval zejména přípravou festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. Zimní nálepku mediálního odborníka v režii ODS odmítá, v budoucnosti by prý ovšem rád vykonával nějakou kulturně-politickou práci.
Nakonec ani Antonín Zelenka nebyl během roku tak docela bez uplatnění. Na jaře nastoupil jako pedagog na půl úvazku na Vyšší odbornou školu publicistickou v Praze, kde setrval do září. Jako externista má dosud svůj pravidelný pořad Profil na stanici ČRo 2 Praha.
Člověk nemusí být zrovna psycholog, aby už před jedenácti měsíci z televizních obrazovek poznal, že protagonisté Hodačova vedení České televize jsou zvláštní solitéři, navenek různorodí, ambiciózní hráči. Rádi se ohánějí ideovými důvody. Bílá hora nebo devětašedesátý rok však učí, že vstoupit do služeb pánů v nouzi vždy skýtalo buď totální bankrot, nebo lákavou nevšední výhru. „Bobovizáky“ srovnávání s normalizačním jádrem ČT dráždí. Po roce se zdají být poraženi, většinou navráceni do normálního pracovního života, tak jaképak výhody. Jaký ale bude osud zatím neuspěšných aktivistů za další rok, po volbách, si schválně počkejme.
