Zatím nejmenší lexus dokonale odhaluje přednosti i nedostatky hybridního pohonu
Člověk nemusí být zrovna odborníkem na automobilový průmysl, aby věděl, že světovým lídrem ve vývoji i prodeji aut s hybridním pohonem je japonská Toyota. Začátkem března společnost oznámila, že od roku 1997 do konce letošního února prodala po celém světě 3,03 milionu těchto aut, z toho značnou část pod hlavičkou Lexusu.
Prémiová odnož Toyoty se na trhu prosazuje jako alternativa k luxusním německým autům nejnověji také v kompaktní třídě, kde Lexus vytáhl do boje proti Audi A3 a BMW řady 1 novým modelem CT. A jako by chtěl japonský průmyslový gigant potvrdit, v jakém druhu pohonu spatřuje budoucnost, nabízí svůj zatím nejmenší luxusní model výhradně s hybridním agregátem.
Sympaticky obyčejný
Na rozdíl od průkopnické Toyoty Prius, od níž zdědil hnací ústrojí, nedává nový Lexus CT 200h svoje zelené zaměření ostentativně najevo. Po způsobu zmíněných německých rivalů přijal konvenční karoserii pětidveřového hatchbacku. Poměrně fádní siluetu oživují odvážnější detaily, jako jsou vybrání v předním nárazníku nebo zadní svítilny s čirým překrytím, ale podobně jako jeho větší a starší příbuzní nepatří CT 200h k autům, za nimiž by se na ulici otáčely davy. To je svým způsobem sympatické. Jaksi nepřímo to implikuje, že Lexus má v rukávu dost argumentů na to, aby se nemusel podbízet lidem, kteří nákupem hybridního auta chtějí vykřikovat do světa svoji dojemnou starost o výšku hladiny světových oceánů.
Mohl by být jedním z těchto argumentů interiér? Záleží na vkusu každého. Autor může pouze konstatovat, že typicky japonská kombinace bezmála futuristických detailů (joystick pro ovládání palubního počítače) s hranatými tlačítky a digitálními displeji na způsob 80. let v něm nedokáže vykouzlit pocit tak útulné atmosféry jako sofistikované kabiny konkurenčních modelů z Bavorska. Zvláštní zmínku pro svoji ošklivost si ovšem zaslouží grafika palubního počítače.
Naštěstí je tu i mnoho dobrého, konkrétně sedadla a volant se širokým rozsahem nastavení, umožňujícím nalézt průměrnému Evropanovi vhodnou pozici za volantem, nebo adekvátní prostor nad hlavou. Ani jedno přitom nebývá ve vozech z Dálného východu pravidlem.
Některá auta nižší střední třídy dnes nabízejí opravdu velkorysé místo i na zadních sedadlech, nicméně lexus není ten případ. Druhá řada sedadel je ve skutečnosti jen o málo vstřícnější než v BMW řady 1, kde ubírá prostor pohon zadních kol, zatímco v lexusu potřebovali konstruktéři místo pro zástavbu nikl-metal-hydridových baterií. A moudře se rozhodli obětovat raději zadní sedadla, na nichž dospělí beztak cestují jen příležitostně, než kufr. Zavazadlový prostor o objemu 375 litrů odpovídá standardu třídy. Otázkou je, zda bude standardu třídy odpovídat rovněž dojem z jízdy, a především hospodárnost provozu, která u hybridů zpravidla výrazně zaostává za uváděnými hodnotami.
Hlavně do města
V provozu se Lexus CT 200h ukazuje jako příjemně tichý a nad očekávání obratný, ale vaše hodnocení bude velmi záležet na tom, kde a jakým způsobem auto nejčastěji používáte. Benzinový čtyřválec o výkonu pouhých 99 koní působí v příkrých dálničních stoupáních astmatickým dojem a kvůli převodovce s plynule měnitelným převodem zažíváte při plné akceleraci pocit, který dobře znají majitelé slabších skútrů a jenž dosud nebyl popsán výstižnějšími slovy než „řve a nejede“. Režim Sport, který můžete aktivovat velkým otočným ovladačem na středové konzole, vnese do vlažného projevu auta aspoň trochu jiskry, skutečnou dynamiku však nepřidá. Nikdo by vám v tu chvíli nemohl vyčítat domněnku, že kterýkoli moderní diesel zvládne svou práci lépe, s nižší reálnou spotřebou a bez komplikací spojených se zástavbou hybridního ústrojí.
Věcně je takový závěr sice správný, ale k hybridu asi stejně férový, jako kdybyste chtěli posuzovat přednosti dieselového motoru na závodním okruhu. Kombinace relativně malého spalovacího motoru s elektromotorem je stvořena pro město, s tím by měl každý zájemce o hybrid počítat. V hustém provozu s častými zastávkami a opětovnými rozjezdy, kdy spotřeba konvenčních motorů stoupá do dvouciferných hodnot, usrkává CT 200h jen o málo víc než čtyři litry benzinu na sto kilometrů, a na krátkých trasách to může být dokonce ještě méně. Jsou-li baterie plně nabité, zůstává spalovací motor při jízdě ustálenou rychlostí 50 km/h zhasnutý často na celé desítky sekund – uvědomují si kritici hybridů, že v tu chvíli vůz neprodukuje vůbec žádné exhalace? A zatímco diesely zatěžují ovzduší emisemi oxidů dusíku a zejména prachových částic (sazí), nejvíce samozřejmě ve městě, výfukové plyny hybridního auta jsou mnohem čistší, i když jeho spalovací motor zrovna běží. Konkrétně Lexus CT 200h neprodukuje žádné pevné částice a jeho emise NOx činí jen 3,3 g/km. Přísná norma Euro 5, platná pro osobní vozy teprve od letošního ledna, povoluje přitom zážehovým motorům hodnotu osmnáctkrát vyšší.
Věrohodná alternativa
Lidé si samozřejmě nevybírají auta podle složení jejich výfukových plynů a my nehodláme popírat, že většině řidičů udělá ve většině situací lepší službu Audi A3 1.6 TDI nebo BMW 118d. „Většině“ však neznamená totéž co „všem“. Pokud vaše pravidelné trasy neobsahují významný podíl dálnic a kultivovanou přepravu stavíte v osobním seznamu priorit nad podmanivý zážitek z řízení, naleznete v CT 200h přesvědčivý produkt, emise neemise. Samozřejmě na něj musíte mít. Základní model Comfort stojí 699 tisíc korun a za testovanou verzi Premium se špičkovým audiem Mark Levinson, koženými sedačkami a bezkontaktním odemykáním by si u Lexusu naúčtovali 979 tisíc. Inu, prémiový hatchback se vším všudy…
Value for money 6/10
Radost z jízdy 12 bodů ze 40
Komfort 25 bodů ze 30
Praktičnost 15 bodů ze 20
Charisma 6 bodů z 10
Celkem 58 bodů ze 100
Lexus CT 200h Premium Cena 979 000 Kč Motor čtyřválec 1,8 l + el. motor, kombinovaný výkon 100 kW Zrychlení z 0 na 100 km/h 10,3 s Nejvyšší rychlost 180 km/h Spotřeba 4,1 l/100 km
