Stát chce zabránit prodejům vodárenského majetku
Mezi vodaři je dusno - státní úředníci blokují převody akcií vodárenských firem. Zástupci ministerstva zemědělství mávají na valných hromadách podniků vodovodů a kanalizací právem veta spojeným se zlatou akcií. Uplatnili ho ve Vodovodech a kanalizacích Zlín (VaK Zlín) a na řadě jsou Vodárny Kladno – Mělník (VKM).
Uplatnění zlaté akcie kříží plány zahraničních investorů, kteří usilují o vstup do vodárenských firem a nakupují akcionářská práva od měst a obcí. Někteří z nich se již proti postupu státních úředníků ohradili. Týdeník EURO má informace, že ministr zemědělství Jaroslav Palas dostal dopis od české pobočky francouzské společnosti Veolia Water (dříve Vivendi Water), která v posledním roce právě firmy VaK Zlín a VKM částečně ovládla. A šéf české Veolie Philippe Guitard se předminulý týden sešel s náměstkem ministra odpovědným za oblast vodárenství Karlem Turečkem.
Náměstek odmítl téma schůzky komentovat, ale soukromá vodárenská firma zřejmě chtěla vědět, zda a jak bude ministerstvo do budoucna uplatňovat právo zlaté akcie.
Vyplývá to z Guitardova dopisu ministrovi, jehož návrh má týdeník EURO k dispozici. Francouzi v něm upozorňují na problematické legislativní postavení zlaté akcie a zmiňují konkrétní příklady jejího využití. „Nejde o jediný případ, kdy zástupce ministerstva zemědělství hlasoval na valné hromadě vodárenské společnosti v rozporu s oficiálně prosazovanou koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací v České republice,“ uvádí dopis v souvislosti s VaK Zlín.
Ve zlínské firmě zablokovalo ministerstvo vloni v dubnu prodej části podniku. V ostatních případech jeho zástupci hlasovali tak, aby stát nepřišel o práva spojená se zlatou akcií.
Zbytečně mnoho povyku?
Ministerstvo zemědělství považuje tuto taktiku za správnou a hodlá uplatňovat institut zlaté akcie i nadále. Náměstek Tureček týdeníku EURO potvrdil, že jeho úřad chce zabránit tomu, aby města a obce neuváženě prodávaly vodárenský majetek. „Blokujeme pouze takové převody majetku, které probíhají ukvapeně a bez konsensuální dohody většiny akcionářů,“ vysvětluje. Je pravdou, že Veolia se o ni nepokusila. Akcionářská práva nakoupila od velkých akcionářů, například od města Zlín či Kladno, přestože některá další města v dotčených regionech proti tomuto prodeji protestovala (EURO 7/2003).
Tureček připouští, že jeho úřad, který je pověřen výkonem vlastnických práv v podnicích vodovodů a kanalizací, nemá zlatou akcii ve všech vodárenských podnicích. Zbyla mu pouze ve třetině z nich. Ve všech případech však jde o podniky, u nichž nyní probíhá další vlna „divoké“ privatizace, jejíž praktiky již kritizuje i Evropská unie (EURO 20/2003). Zlatou akcii proto bude ministerstvo uplatňovat minimálně do doby, než budou platit nová regulační pravidla, která mají státu zajistit dohled nad tímto monopolním odvětvím. „Teprve pak bude možné o zrušení zlaté akcie diskutovat,“ řekl Tureček.
Nová regulační pravidla, zahrnující dohled nad vodným a stočným a dotační politiku směrovanou výhradně na města a obce, se nyní připravují a měla by platit už za rok, tedy ještě před vstupem země do Evropské unie.
Kde vzít miliardy.
Bruselští úředníci již několikrát upozornili, že nynější divoká privatizace značně zkomplikuje přístup České republiky k dotacím z fondů Evropské unie. Pro Brusel je nepochopitelné, že česká města prodávají akcie vodárenských firem bez soutěží a řádný tendr často chybí i u provozních smluv. „Renegociovat již uzavřené kontrakty bude určitě těžké. Proto musím v tuto chvíli říci, že komise nemá pro Česko žádné rychlé řešení a nejsem ani optimista, že ho brzy najde,“ uvedl k přidělování dotací zástupce Evropské komise Carsten Rasmussen. Česká republika bude dotační peníze potřebovat. Na investice do vodárenské infrastruktury, k nimž se zavázala v rámci předvstupních rozhovorů, musí už v příštích letech sehnat 70 až 80 miliard korun.
Boční cestička
Veolia v nedávno zveřejněném prohlášení uvádí, že se nechce dostat k vodárenskému majetku, ale akcie od měst a obcí skupuje proto, aby mohla firmy vodovodů a kanalizací provozovat. „Poslední dva akviziční projekty VaK Zlín a VKM nejsou výjimkou, i když postup byl změněn z legislativních důvodů, které v podstatě brání realizaci ve světě i u nás úspěšného provozního modelu,“ říká v tiskovém prohlášení ze27. května letošního roku.
Firma vysvětluje, že nechce být trvale vlastníkem vodárenského majetku a ke skupování akcionářských práv ji donutily poměry panující v České republice. Nákup je prvním krokem a akcie se později městům a obcím vrátí. „Cíl Veolia Water zůstává stejný. Aby jej dosáhla, rozdělí již ovládnuté smíšené vodárenské společnosti a ponechá si pouze jejich provozní část. Akcie infrastrukturní společnosti budou převedeny na veřejný subjekt (kraj nebo město), což umožní příjem dotací pro takovou společnost,“ píše Veolia v tiskovém prohlášení.
Veolia Water je v České republice významným hráčem. Sama uvádí, že v zemi zásobuje vodou více než 3,4 milionu obyvatel. Vloni dosáhla obratu 8,9 miliardy korun a zaměstnává více než šest tisíc osob. „Naše firma působí v České republice od roku 1996. Za celou dobu svého působení nekoupila jedinou akcii vodárenské společnosti a nikdy nebylo jejím zájmem vlastnit vodárenský majetek měst a obcí, což ji také odlišuje od jejích konkurentů,“ tvrdí.
Model, kdy vodárenský majetek zůstane v rukou měst a obcí a ty ho svěří do pronájmu soukromé firmě, se i ve světě považuje za transparentní a schůdný. V Česku je dnes ovšem více než stovka vodárenských společností, které mají nejrůznější vlastnické struktury.
PODVAL:
Relikt minulosti
Zlaté akcie - tedy akcie spojené se zvláštními právy, které státu v některých „strategických“ firmách dávají mimořádné pravomoci - jsou dnes vnímány spíše negativně a od tohoto instrumentu se postupně upouští. Pořád je ale hodně českých firem, kde zlaté akcie najdeme.
Jak uvádí Fond národního majetku (FNM), zejména ve společnostech, v nichž už stát žádný jiný podíl nemá, si prostřednictvím zlaté akcie zajišťuje právo veta s cílem zachování předmětu podnikání (po smluvní dobu) či obchodní známky privatizované společnosti.
Vlastnická práva vykonávají jednotlivá „zakladatelská“ ministerstva (průmyslu a obchodu, zemědělství, zdravotnictví kultury a životního prostředí), se kterými byl v roce 1999 zahájen proces postupné přeměny akcií se zvláštními právy na akcie kmenové, což má umožnit následnou privatizaci.
FNM dnes drží zlaté akcie ve 47 firmách, z čehož téměř dvě třetiny (29) představují podniky vodovodů a kanalizací (viz tabulka). „Záměrem státu je podržet si kontrolu nad některými sektory, ale ve většině odvětví je institut zlaté akcie postupně rušen. I v sektoru vodovodů a kanalizací jednou skončí. Dle usnesení vlády číslo 119/2001 musí ministerstvo zemědělství předložit návrh na zrušení těchto zlatých akcií nejpozději do roku 2010,“ sdělila stanovisko FNM jeho mluvčí Petra Krainová.
„Zlatou akcii považuji za určitý relikt minulosti, který by v transparentních vlastnických vztazích a v klasickém byznysu už neměl mít místo. Dovedu si představit, že by jejím prostřednictvím stát zasahoval třeba do kinematografie, aby podpořil domácí tvorbu, ale jinde už těžko,“ soudí Petr Zahradník z Conseq Finance. Evropský soudní dvůr loni vyhověl žalobě Evropské komise a zakázal Francii a Portugalsku používat zlaté akcie k ochraně před zahraničním převzetím. Zdůvodnil to tím, že akcie jsou bariérou volnému pohybu kapitálu a mohou mít oprávnění jen v případě národních strategických zájmů, například v obraně, přičemž forma této výsady musí být adekvátní sledovanému cíli. Naproti tomu Belgii bylo soudem umožněno si napadené zlaté akcie ponechat, neboť prý v privatizovaných plynárenských a vodárenských podnicích sledovala legitimní národní zájem a proporce opatření stanovenému cíli odpovídala.
Evropská komise je názoru, že by stát měl mít v akciových společnostech stejná práva jako ostatní vlastníci, a komisaři se už několikrát vyslovili pro zrušení zlatých akcií. „Zlaté akcie porušují pravidla jednotného trhu, omezují konkurenceschopnost evropských firem a znevýhodňují uchazeče o koupi důležitých akcií podniků z jiných zemí, a to i ze členských států unie,“ uvedl k tomu na své internetové stránce komisař pro jednotný trh Pascal Lamy. „Některé země se chovají nejenom v rozporu s evropským právem, ale dokonce i nemravně,“ poznamenal v debatě komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti.
Tabulka:
České firmy, v nichž FNM drží tzv. zlaté akcie
Název společnosti Počet zlatých akcií (ks)
AB Barrandov 16
Chevak Cheb 1
Chodské vodárny a kanalizace 1
Editio Praga (v likvidaci) 1
Geofyzika 0,62
Hřebčín Napajedla 1
Jan Becher-Karlovarská Becherovka 1
Kinotechnika Praha 1
Lázně Františkovy Lázně 4000
Lázně Luhačovice 1
Lázně Velichovky 1
Léčebné lázně Konstantinovy Lázně 1
Plzeňský Prazdroj 1
Severočeská vodárenská společnost Teplice 1
Slovácké vodárny a kanalizace Uherské Hradiště 1
Terplan 200
Ústav jaderného výzkumu Řež 1
Ústav nerostných surovin 1
VaK Bruntál 1
Vodárenská a kanalizační Plzeň 1
Vodárny Kladno-Mělník 1
Vodohospodářská a obchodní společnost Jičín 1
Vodohospodářská společnost Olomouc 1
Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč 1
Vodohospodářská zařízení Šumperk 1
Vodovody a kanalizace Beroun 1
Vodovody a kanalizace Břeclav 1
Vodovody a kanalizace Chrudim 1
Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod 1
Vodovody a kanalizace Hodonín 1
Vodovody a kanalizace Hradec Králové 1
Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí 1
Vodovody a kanalizace Kroměříž 1
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav 1
Vodovody a kanalizace Náchod 1
Vodovody a kanalizace Nymburk 1
Vodovody a kanalizace Pardubice 1
Vodovody a kanalizace Prostějov 1
Vodovody a kanalizace Přerov 1
Vodovody a kanalizace Trutnov 1
Vodovody a kanalizace Vsetín 1
Vodovody a kanalizace Zlín 1
Vodovody a kanalizace Vyškov 1
VVUÚ 1
České přístavy 1
Československá plavba labská 0,8
Český Telecom 1
Zdroj: Fond národního majetku
