Ne že by si smlouvy Lesů ČR s lesními těžebními společnostmi nezasloužily pořádně provětrat. Avšak lidé, kteří za tím účelem byli do čela státního podniku poněkud násilně dosazeni, dlouho nejevili známky činorodosti ani důvěryhodnosti. Vždyť dokonce propásli vhodnou dobu k vyhlášení výběrových řízení u končících smluv, a tak prodlužovali jejich platnost jakousi nastavovanou kaší. Také odeslání výpovědi ostatním smlouvám zaspali, takže chytří adresáti si dopisy vyzvedli až letos a prodloužili si vypovězenou smlouvu o další rok.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas ovšem nemínil čekat, až tyto výpovědní termíny vyprší, a vehnal své věrné do předem prohrané bitvy. Na nedůvěryhodnou radu právníka se pokusili anulovat veškeré smlouvy ze dne na den poukazem na sdělení antimonopolního úřadu, že je v nich třeba opravit chyby. Stal se ovšem pravý opak, protože sami byli vzápětí obviněni z monopolního chování, společnosti začaly houfně podávat žaloby, v hájenkách a lesnických ubytovnách klíčila vzpoura. Do vzniklého chaosu vstoupil předseda dozorčí rady Jan Grůza s požadavkem navrátit stav smluv před vyhlášení změny.
Myslivec Palas bez rozmyslu střelil do lidoveckého hnízda a Grůza padl zasažen na komoru. Spor o odvolaného Grůzu rázem přerostl ve stranické půtky. Lidovecký předseda Kalousek záhy vytáhl na světlo Palasovu komunistickou minulost a přežívající bolševické móresy. Palas na obrátku zamířil na lidovce pancerfaust: jestli je pravda, že Danuše Bednářová, manželka předsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž, je spolumajitelkou dřevařské firmy Ekobenna, pak by to znamenalo, že antimonopolní úřad v podstatě rozhodl ve prospěch pana Bednáře, který řídí tento úřad! V klientelistickém uvažování našich politiků se dá propojit úplně všechno, ale používá se to jen tehdy, když jim někdo šlape na kuří oko. Vynést kartu paní Bednářové šlo přeci kdykoli v minulosti. Spolumajitelkou téže firmy je už léta také paní Bělehrádková, manželka antimonopolního exministra. Ti mužové a jejich manželky dosud k podobnému vystoupení nikoho nevyprovokovali, teď se ovšem situace změnila …
Nejrušněji bylo na odborářské frontě, která dorazila z lesů až do Prahy. Dva tisíce lesníků a dřevařů s pilami a vajíčky ovšem nepřišly Palase poslouchat, přijely mu to vytmavit. Nabity obavami o ztrátu pracovních míst. Nedůrazněji se tedy bránilo něco, co hrozí nejmenší ztrátou. Neboť zkušení dělníci znalí místa budou potřební u kterékoli vybrané firmy.
