Naděje se upínají k zahraničním investorům
Komunistická strana Vietnamu má nového generálního tajemníka. Stal se jím proreformní stoupenec Nong Duc Manh. Ještě před svým zvolením veřejně prohlašoval, že bude podporovat budování tržního hospodářství se socialistickou orientací a napomůže vyvést zemi z ekonomické zaostalosti. Světová veřejnost přivítala jeho zvolení s nadějí, že pod Manhovým vedením bude prosazování hospodářských reforem rychlejší. Šedesátiletému Manhovi náleží řada prvenství. Je prvním příslušníkem národnostní menšiny tay (nepochází tedy jako jeho předchůdci z majoritní etnické skupiny viet) a zastává tak vysokou funkci. Je též prvním z nejužšího vedení Vietnamu, kdo získal vzdělání na zahraniční univerzitě. Manh je absolventem Lesnického institutu v Petrohradu, později studoval lesnictví na Vysoké škole zemědělské v Moskvě. „Nemá ve svých rukou armádu a policii, proto se musí více spoléhat na podporu obyčejných Vietnamců, tvrdí jeden z hanojských podnikatelů. „Další vývoj ve Vietnamu vypadá velmi pozitivně. Můžeme očekávat budování pevnějšího právního základu, oslabení svévole byrokracie a korupce, tvrdí Carl Thayer, specialista na problematiku Vietnamu z Asijsko–pacifického centra na Havaji. Za výraz podpory uskutečňování dalších ekonomických reforem je možné považovat nabídnutou finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve výši 750 milionů dolarů, která má být využita na realizaci desetiletého socioekonomického plánu rozvoje. Přestože Vietnam v posledních letech dosahoval poměrně vysokého přírůstku HDP, roční průměrný příjem na hlavu se pohybuje kolem 350 dolarů. Tím se Vietnam stále řadí mezi nejchudší země na světě. Kromě toho zemi sužují i jiné neduhy, jako je přebujelá byrokracie a korupce. Z výzkumu hongkongské Political & Economic Risk Consultancy vyplývá, že je Vietnam nejzkorumpovanější zemí v Asii. Úspěch 2000. Reformy hospodářství doi moi začaly již v roce 1986. Jejich tempo se však v posledním desetiletí zmírnilo. Loňský rok ale pro Vietnam znamená významný mezník. Byla uzavřena obchodní dohoda se Spojenými státy, která poprvé od konce vietnamské války stanovuje normální obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. V platnost by měla vstoupit ještě letos. Pro překonání mezinárodní izolace měla velký význam návštěva Billa Clintona. Stal se prvním šéfem Bílého domu, který zavítal do Vietnamu. Clinton přislíbil finanční podporu ve výši 200 milionů dolarů na realizaci vzájemné obchodní dohody. V letošním roce přivítali Vietnamci ruského prezidenta Vladimira Putina. I on je prvním ruským prezidentem, který tuto asijskou zemi navštívil. V loňském roce bylo v Ho Či Minově Městě založeno Centrum pro obchodování s akciemi, což je první akciový trh v zemi. Byl zahájen audit ve všech 5500 státních podnicích. Většina z nich je ztrátová a nevýkonná. Na konci roku 1997 podle vládních údajů dosahovala zadluženost státních firem 7,3 miliardy dolarů. Odvážný plán. Devátý kongres Komunistické strany Vietnamu na svém dubnovém zasedání schválil strategii socioekonomického rozvoje na období let 2001 až 2010, který by měl zajistit zdvojnásobení HDP během tohoto období. Na jeho tvorbě se mají v rozhodující míře podílet služby (41 až 42 procent), dále pak průmysl (16 až 17 procent) a zemědělství (16 až 17 procent). Tomu odpovídá i očekávané snížení zaměstnanosti v zemědělství ze současných 70 na 50 procent v roce 2010. Vietnamské zákony umožňují soukromé podnikání, nicméně stále převládají podniky ve státním vlastnictví. Program rozvoje bude podporovat soukromé podnikání, na druhou stranu ale dojde v klíčových oborech k posílení státního sektoru. Počítá se s jeho reformami, které umožní vzrůst efektivity. Velká pozornost je ve strategii rozvoje věnována zemědělství. Tradiční zemědělské oblasti jsou postiženy vysokou nezaměstnaností. Vláda v nich proto podpoří zavádění nových výrob náročných na pracovní sílu. V průmyslu se zájem soustředí hlavně na odvětví s kompetitivními výhodami, jako je textilní průmysl, výroba obuvi a spotřebního zboží. Nicméně Vietnam počítá i s budováním chemického a metalurgického průmyslu. Již byla zahájena výstavba ropné rafinerie, u které vládní představitelé zdůrazňují hlavně její strategický význam. Záleží na penězích. Podmínkou uskutečnění desetiletého plánu je dostatek financí. Ty budou muset proudit i z jiných zdrojů, než je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. „Pokud bychom se spoléhali pouze na zahraniční zdroje, čekají nás potíže. Riskovali bychom chaos v hospodářství, který by mohl způsobit hospodářskou nestabilitu, tvrdí předseda vietnamské vlády Phan Van Khai. Přesto do budoucna zůstává příliv zahraničních investic klíčový. Ministr plánování a investic Tran Xian Gia očekává, že v příštích pěti letech dosáhnou zahraniční investice deseti až jedenácti miliard dolarů. To znamená každoroční příliv v hodnotě okolo dvou miliard dolarů. I když je Vietnam stále aktivnější ve své zahraniční propagaci, investoři i nadále poukazují na byrokracii a vysoké daně z příjmů.
