Konkursní správci se bouří proti postupu ministerstva financí
Ministerstvo financí prosadilo do nového zákona o DPH ustanovení týkající postupu při vracení nadměrných odpočtů podnikům v konkursu. V paragrafu 105 stojí: „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“ Jinak řečeno: pokud podnik v konkursu nějaké dřívější daňové nedoplatky má, finanční úřad na jejich úhradu použije přeplatek daně z přidané hodnoty.
Okamžitý prospěch.
Proti tomuto ustanovení už při projednávání zákona ve sněmovně vehementně, ale marně protestovala Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci. Je přesvědčena, že jeho uplatňování může spláchnout pod hladinu i ty bankrotující podniky, které pokračují v provozu a po získání nového vlastníka by mohly nastartovat nový vývoj na zdravých základech. Zákon v tomto pojetí dává podle komory přednost vrabci v hrsti před holubem na střeše - jednorázovému přínosu před budoucími pravidelnými platbami do státní kasy.
„Takový postup správce daně je proti smyslu konkursního řízení, tedy stanovení data pro uplatnění zvláštního režimu vypořádání pohledávek. Nevracet příplatek DPH může v některých případech vynést ortel nad podnikem, který by mohl přežít a s novými investory své dluhy postupně splácet,“ konstatuje prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci Jarmila Veselá.
Lze jednat.
Aktuální stanovisko ministerstva financí se týdeníku EURO nepodařilo získat. Ředitelka odboru daně z přidané hodnoty Olga Hochmannová se omluvila s tím, že právě probíhají jednání o zákoně o DPH ve výborech Senátu. Připomínky k paragrafu 105 ministerstvo zaznamenalo a bude o nich jednat. Oficiální stanovisko ale bude podle Olgy Hochmannové k dispozici až na konci března. V dřívějších vyjádřeních ministerstvo financí argumentovalo tím, že podle zákona o správě daní a poplatků se prohlášením konkursu daňové řízení nepřerušuje a s výjimkou daňové exekuce probíhá nezávisle na konkursním řízení. A ze zákona o DPH už dnes vyplývá, že nadměrný odpočet se vrací pouze tehdy, vznikl-li vratitelný přeplatek, to znamená nemá-li firma současně nedoplatek na jiné dani. Zařazením sporného ustanovení do zákona o DPH ministerstvo mimoto usiluje o jednotný postup všech finančních úřadů. Už nyní je totiž postup při vracení nadměrného odpočtu DPH firmám v konkursu řešen v pokynu ministerstva financí. Ne všechny finanční úřady ovšem podle něj postupují. A pokud tak postupují, nejsou vždy v případné soudní pře s postiženým podnikem úspěšné.
Názor Nejvyššího soudu.
Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci má ještě jeden důležitý protiargument, a to názor Nejvyššího soudu. V rozhodnutí o dovolání žalobce, správce konkursní podstaty, proti usnesení Vrchního soudu v Praze Nejvyšší soud v září 2001 mimo jiné uvedl, že „prohlášením konkursu na majetek dlužníka dochází k zahájení režimu kolektivní exekuce upravené zvláštním zákonem veřejnoprávního charakteru“. „V takovém případě,“ stojí dále v judikátu, „žádný z věřitelů ani žalovaná, která má postavení věřitele ohledně daňových nedoplatků, ani žádná třetí osoba nemůže provádět zápočet vlastních pohledávek proti majetku konkursní podstaty.“ Pokud jde konkrétně o správce daně, Nejvyšší soud je toho názoru, že „vznikne-li úpadci nárok na vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, nesmí být za trvání konkursu použit k úhradě jiných daňových nedoplatků, i když by to jinak (mimo konkurs) bylo možné“.
Záleží na Senátu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu není ovšem pro soudy nižšího stupně závazné, takže judikatura řešící problém vypořádání pohledávek v průběhu konkursu je neustálená. Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci se obrátila se žádostí o stanovisko i na Nejvyšší správní soud. Ten ale zatím nerozhodl. Jarmila Veselá si myslí, že ze strany ministerstva financí jde pouze o „opomenutí“, vyplývající ze snahy mít zajištěno přesné právní vymezení. Vedeno snahou o co nejlepší výběr daní podle ní ministerstvo „jistě ani nezamýšlelo způsobit svým návrhem tak závažné důsledky“. Současně ale Jarmila Veselá uvádí, že se komora už dříve marně obracela se žádostí o jednání a změnu názoru jak na ministerstvo financí, tak na ministerstva průmyslu a obchodu, spravedlnosti a práce a sociálních věcí i na hospodářský výbor sněmovny.
Komora nyní podle prezidentky zvažuje možnost obrátit se na Ústavní soud. Ještě předtím se chce však pokusit o změnu zákona v Senátu. Tam skončí projednávání zákona ve výborech ve čtvrtek 31. března, poté by měl být co nejrychleji zařazen na program pléna. Lhůta pro jednání o zákonu končí 13. dubna. Milan Balabán (ODS), předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který je pro zákon o DPH gesční, je podle svých slov o připomínce Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci informován. Nedokáže však říci, zda bude uplatněna.
„Zákon je špatný, i kdyby byl dobrý. A dobrý není ani zdaleka. Je to harmonizační zákon, ale v nejlepším případě vyjde 15. dubna, a to je pro byznys šibeniční termín přizpůsobit agendu jeho nárokům. Ale právě proto, že zbývá tak málo času, je na 99 procent jisté, že Senát zákon nezamítne. Přijdou ke slovu pozměňovací návrhy, protože kdyby Senát pustil zákon v předložené podobě, pak by tu opravdu nemusel být. Jaké konkrétní 'pozměňováky' ale budou schváleny, to dnes nejde odhadnout,“ uvedl Milan Balabán.
