Že bude mít koronavirová krize dopad na leteckou dopravu, bylo jasné už v průběhu minulého roku. O tom, jak moc se protiepidemická opatření dotknou vzdušného provozu v celoroční bilanxci, se ale donedávna dalo jen spekulovat. Řízení leteckého provozu (ŘLP) však v pátek zveřejnilo statistiky, z nichž vyplývá, že se objem letecké dopravy nad Českem vrátil o 18 let zpět, na úroveň roku 2002.
Za celý rok 2020 bylo ve vzdušném prostoru nad Českou republikou zaznamenáno 379 535 pohybů letadel, co odpovídá meziročnímu poklesu provozu o 58,1 %. Dopad pandemie je patrný i na provozu Letiště Václava Havla. Počet startů a přistání loni dosáhl hodnoty 53 688. Oproti roku 2019 tak došlo k poklesu o 65,3 %, tedy o dvě třetiny. V historickém srovnání se objem provozu na letišti vrátil zhruba na úroveň roku 1996.
„Nejrušnějším měsícem roku 2020 byl s ohledem na vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19 leden, kdy bylo odbaveno celkem 1 051 028 cestujících, což představuje dosavadní historický rekord za tento měsíc,“ říká mluvčí letiště Kateřina Pavlíková s tím, že nejvíce lidí prošlo letištěm už v pátek 3. ledna 2020. Přes Prahu ten den cestovalo celkem 49 387 lidí. Celkový počet odbavených cestujících byl loni 3 665 871, což oproti roku 2019 představuje pokles o 79,4 %.
Drastický propad tržeb
Částečné oživení proběhlo v letních měsících v souvislosti se zlepšující se epidemiologickou situací a rozvolněnými podmínkami pro vycestování. „V červenci a srpnu odbavilo Letiště Praha přibližně 600 tisíc cestujících, čímž se potvrdila skutečnost rychlého obnovení poptávky po cestování,“ napsala Pavlíková. Nejoblíbenější destinace podle ní byly Velká Británie, Francie, Itálie, Rusko či Španělsko.
Propad přepravních výkonů pocítil i největší český vzdušný dopravce Smartwings Group, pod kterým létají značky Smartwings a ČSA. „Na začátku loňského roku směřovala skupina Smartwings Group k nejlepšímu výsledku ve své historii. Místo toho jsme museli čelit neočekávané a bezprecedentní krizi odvětví letecké přepravy,“ uvedl generální ředitel Roman Vik.
Společnost loni přepravila přes 1,3 milionu cestujících, tedy o 83,7 % méně než v roce 2019. Alarmující je i propad jejích tržeb. Ty byly ve srovnání s předchozí rokem o 90 % nižší. „Z důvodu drastického poklesu poptávky zapříčiněné mimořádnými okolnostmi jsme byli nuceni přistoupit k realizaci velmi razantních úsporných opatření a podniknout mnoho zásadních kroků,“ říká Vik.
Náklad místo pasažérů
Pokles objemu letecké dopravy je znatelný i v globálním měřítku. Podle švédské internetové služby Flightradar24, která zobrazuje informace o sledování letů, klesl počet komerčních spojů ve světě oproti roku 2019 o 41,7 %. K mírnému oživení pak došlo mezi dubnem a srpnem, kdy se protikoronavirová opatření po první vlně ve světě postupně rozvolňovala.
Ve znamení mírného nárůstu letů byl rovněž prosinec, kdy objem letecké dopravy stoupl oproti listopadu o 9,2 %, což bylo převážně důsledkem vánočních svátků. V roce 2019 byl přitom prosinec oproti listopadu silnější jen o 3,4 %. Co se týče celkové letecké dopravy sledované společností Flightradar24, tam byl v roce 2020 zaznamenán pokles o 27 %, uskutečněno bylo tedy přibližně 50 milionů letů.
Ačkoli komerční letecká doprava bojuje s omezeními, zvyšující se poptávka nejen po zdravotnickém materiálu způsobila, že některé aerolinky začaly starší dopravní letadla měnit na nákladní modely, které budou sloužit pouze pro přepravu materiálů. Analytická společnost Cirium už koncem loňského roku uvedla, že počet takto přestavovaných letadel stoupne v roce 2021 o 36 %, tedy na 90 strojů. O rok později by jich údajně mělo být až 109.
Tyto společnosti, mezi kterými je například kanadská Air Canada či tchajwanská EVA Air, předpokládají, že nákladní letecká doprava zůstane silná i v následujících letech, a to zejména díky rozmachu online nakupování, ke kterému v době pandemie došlo kvůli uzavřeným obchodům a hranicím.
