Největší česká zbrojovka opět slibuje, že brzy získá nové zakázky
Vedení problémové zbrojovky Aero Vodochody by potřebovalo co nejdříve oznámit uzavření významného zahraničního kontraktu. Jeho zástupci hovoří o dosud embargované Libyi, Egyptu, který by možná přistoupil na barterový obchod, a dokonce znovu i o Indii, kde se prý po změně vlády rýsují šance na českou expanzi. Skutečnost je ale odlišná.
Indická mystifikace.
Kdyby mělo Aero plnit svůj vlastní podnikatelský plán, první kontrakt na export letounů L-159 Alca by musel být uzavřen již před dvěma lety. Nic takového se ale nestalo. Zástupci firmy donekonečna opakují, že situace se zlepšuje a že uzavření nových supersmluv s významnými zahraničními zákazníky, které podnik spasí, je na spadnutí. V řadě případů, jako třeba u „indické zakázky“, jde ale spíše o mystifikaci než o realitu.
Lidé z Aera již několik dní vypouštějí – samozřejmě že anonymně - informaci, že po nedávné změně vlády v Indii by tamní noví lídři mohli přehodnotit kontrakt uzavřený s britskou zbrojovkou BAE Systems na šestašedesát letadel Hawk a možná si budou hledat nového partnera. A tím by mohlo být alespoň podle lidí z firmy právě Aero, které se tendru uzavřeného minulou indickou vládou také zúčastnilo. Informace o „indických možnostech“ pro Aero se již podle informací týdeníku EURO dostala k některým vládním úředníkům.
Oficiální vyjádření vodochodské zbrojovky je opatrné, ale i tak výmluvné. „Pokud by indický zákazník přehodnotil své rozhodnutí o nákupu konkurenčního letounu BAE Systems Hawk, jsme připraveni začít okamžitě znovu jednat,“ uvedl mluvčí Aera Vítězslav Kulich. „Letoun L-159 v řadě parametrů převyšuje konkurenční Hawk, je mnohem modernější - zajišťuje budoucí vylepšování dle dalších požadavků zákazníka. Navíc nabídka 66 letounů společnosti AERO Vodochody byla až o 500 milionů USD levnější. Její součástí byla i široká výrobní spolupráce s Hindustan Aerospace Ltd.,“ dodal mluvčí Aera.
Problém je, že přehodnocení ani obnovení tendru na cvičná letadla v Indii velmi pravděpodobně nehrozí. Tvrdí to nejen zástupci BAE Systems – John Neilsen z této firmy týdeníku EURO řekl, že kontrakt byl podepsán a není na něm co měnit – ale dokonce i český ambasador v Indii Jaromír Novotný, který zde v minulosti zájmy Aera tvrdě podporoval.
„Kontrakt na hawky byl podepsán ještě za minulého vedení státu, na úrovni vláda-vláda,“ tvrdí velvyslanec Novotný. „Každá seriózní vláda ctí mezivládní dohody uzavřené jejími předchůdci, a tak je to i v tomto případě. Indická strana již zaplatila sedmdesát procent ceny kontraktu, byla to jedna z podmínek, a indičtí piloti a technici jsou už v současné době na školení ve Velké Británii,“ dodal.
Toužebně očekávaný návrat.
S možností vyvážet cvičná vojenská letadla do Libye to vypadá podobně. Expanze Aera na tamní trh sice není podle expertů vůbec nereálná, zásadním omezením však je, že Aero nemá a ani nemůže mít situaci zcela pod kontrolou. To, zda se nějaký obchod uskuteční nebo ne, totiž záleží na Evropské unii. Ta doposud vůči režimu Muammara Kaddáfího uplatňuje zbrojní embargo a zatím se nezdá, že by se blížilo jeho zrušení.
Aero přesto doufá. „Politické vztahy mezi Evropskou unií a Libyí, respektive mezi Spojenými státy a Libyí, se podstatně zlepšují, očekává se obnovení obchodní spolupráce. Pokud nám to legislativa EU a České republiky umožní a toto teritorium se znovu otevře, chceme být u toho. Našim tradičním zákazníkům bychom mohli nabídnout například generální opravy či dodávky náhradních dílů na letouny L-39 (Libye jich má 181 - pozn. red.), které jsme do této země vyvezli v dřívějších letech. Libye byla jedním z našich původních trhů, o nějž nyní začíná mít zájem celý svět,“ uvedl pro týdeník EURO mluvčí Aera Kulich.
Tvrzení, že „o Libyi se nyní začíná zajímat celý svět“, je stoprocentně pravdivé. Tato země má podle odhadů zásoby ropy v objemu šestatřiceti miliard barelů a stejně ohromné zdroje zemního plynu. Z tohoto hlediska je na devátém místě na světě. Pochopitelný zájem o bohatou Libyi odstartovalo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN z loňského září, které ukončilo jedenáct let trvající sankce vůči této zemi. Lybie totiž přiznala odpovědnost za teroristický útok na americké civilní letadlo nad skotským Lockerbie z roku 1988 a pozůstalým po 270 obětech tragédie vyplatila na odškodném 2,7 miliardy dolarů.
O několik měsíců později částečně zrušily své sankce vůči Kaddáfímu i Spojené státy. Washington ale zatím Libyi neodstranil ze seznamu zemí podporujících terorismus a dosud neuvolnil zmrazené lybijské zdroje na amerických účtech v hodnotě jedné miliardy dolarů. Nepovolil ani přímé lety mezi USA a Libyí.
Evropa s Libyí obchoduje, většina zemí EU dokonce nyní začala v náhlém obchodním nadšení uvažovat i o zrušení celounijního zbrojního embarga vůči režimu plukovníka Kaddáfího. Pokus o jeho průlom ale zablokovalo vlivné Německo. Nejde sice o oficiální postoj Berlína, ale neoficiální zdroje hovoří o tom, že za jeho odporem je snaha dostat z Libye odškodnění pro oběti bombového atentátu na západoberlínský nightclub z roku 1986. Ostatní státy Evropské unie postoj Němců respektují.
Starý dobrý barter.
Zatím jediným novodobým zákazníkem Aera tak je česká armáda, která si na konci 90. let minulého století objednala dvaasedmdesát jednomístných letounů L-159. Po několika letech od rozhodnutí tehdejšího Klausova kabinetu se ale ukazuje, že vojáci tolik letadel rozhodně potřebovat nebudou. To vlastně z armády, která se nyní rozhodla bezmála padesát těchto letadel prodat, dělá přímého konkurenta Aera. Obě strany ale tvrdí, že spolupráce je možná. Armáda prý bude prodávat jednomístné stroje a Aero dodávku doplní dvoumístnými cvičnými letouny. Vše je však zatím v rovině neformálních příslibů, nic není na papíře. Nadá se tedy vyloučit, že v případě, že se někde náhle objeví vážný kupec, půjdou si obrana s Aerem „po krku“.
K takovému souboji armáda versus Aero by mohlo dojít například v Egyptě. Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že se čeští armádní vyjednavači nyní snaží svou nabídku Egypťanům vylepšit návrhem, že si od nich Česko „přívažkem“ vezme zpět starší letouny L-59E. Plán je tedy takový, že by Egypťané dostali levněji nová jednomístná letadla L-159A, která česká armáda nepotřebuje a zbytečně skladuje a starší egyptské stroje by putovaly do nově vytvořeného pardubického Centra leteckého výcviku Leteckých opraven Malešice (EURO 20/2004). Pro Aero Vodochody by zřejmě v tomto obchodě místo nebylo.
Vojáci zatím ale řeší jiný problém. Musí totiž letadla, která nepotřebují a na kterých nelétají, zakonzervovat, aby zůstala nepoškozená pro případné zájemce. Konzervace však není ani jednoduchá, ani levná záležitost. Z letadla se například musí vyjmout motor. „Zakonzervování jednoho stroje nám zabere zhruba deset dnů. Musí se na ní podílet po dvou specialistech z každé odbornosti, dva motoráři, dva drakaři, dva avionici, dva zbrojíři a někdo na celkový dozor,“ uvedl pro armádní týdeník A report zástupce velitele 212. letky základny taktického letectva české armády v Čáslavi Martin Bojkovský. Takto „zakonzervované“ letadlo ale vydrží jen půl roku, pak se musí celý postup opakovat. Vojáci teď testují novou metodu konzervace – umístí letouny do speciálních klimatizovaných stanů z polyetanové fólie a hliníkové konstrukce – která armádu vyjde při zakonzervování sedmačtyřiceti nepotřebných letadel L-159 na 16,5 milionů korun ročně.
Věří, že se prodají.
Prezident Aera Antonín Jakubše už v polovině roku 2002 veřejně řekl, že „firma musí do konce roku prodat nějaké letadlo“. To se ale nestalo. Jakubše letos na jaře týdeníku EURO na otázku, jaký nový nejzazší limit si stanovil nyní, odpověděl: „Na to vám neodpovím. Věřím, že se prodají. Ale nechtějte po mně, abych vám řekl měsíc a rok, kdy to bude.“
Ze společného podnikatelského plánu Aera a Boeingu, který má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že vodochodská zbrojovka měla vyrobit a prodat bezmála dvě stovky jednomístných letadel L-159A. „Exportní potenciál je odhadován na zhruba 100 letounů, zahájení dodávek je možné od roku 2000,“ uvádí se v materiálu. Zákazníky se měly stát země střední a východní Evropy, především budoucí členové NATO a menší letectva v oblasti Střední a Jižní Ameriky, Asie a Afriky.
Dvoumístných cvičných letounů L-159B a L-159B3 (zjednodušená lacinější verze pro chudší zákazníky) mělo Aero podle plánu vyvézt na sto padesát. Dodávky měly být zahájeny v roce 2001. Podnik chtěl pokračovat i ve výrobě starších typů letadel L-139: „Zájem je možno očekávat především od větších, dobře vybavených letectev z oblasti Asie a Afriky… v případě úspěchu se může jednat o dodávku 150 až 200 letadel,“ uvádí se v podnikatelském záměru.
Dalších vývozním artiklem Aera se měla stát modernizace proslavených letadel L-39 Albatros. „U více než 25 letectev je v provozu okolo 2000 letadel… Aero má pro tento typ letounu připraven Modulový modernizační program… Odbyt modernizovaných L-39 může dosahovat až několik set kusů,“ uvádí se v dokumentu.
Po nástupu americké firmy Boeing byly plány na opravy a na dodávky náhradních dílů zmrazeny. Firma je chce nyní opět obnovit.
O odchodu Boeingu, o kterém Špidlova vláda rozhodla letos v únoru, zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Nebyl totiž stanoven jasný termín. Výsledky forenzního auditu, který měla vláda podle původní dohody dostat a projednat do konce dubna, budou k dispozici nejdříve k 30. červnu.
