Jedním z bojišť pražské války taxikářů se společnostmi Uber a Bolt (bývalá Taxify) se stal magistrát a tento zápas má zatím pozoruhodné skóre. Podle statistiky poskytnuté magistrátem na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím proběhlo v roce 2018 celkem 212 kontrol u vozů společnosti Uber, z čehož byly pouhé tři bez závad.
U Boltu šestnáct kontrol s šestnácti porušeními zákona. U klasických vozů taxi bylo 591 kontrol se 73 závadami. Alternativní služby dokázaly toto skóre ještě vylepšit v prvním letošním pololetí, kdy proběhlo 61 kontrol u Uberu a16 u Boltu a ani jedna nebyla bez závad.
Za rok a půl tak v Praze Uber vyfasoval pokuty v celkové výši 33 milionů korun. Bolt jen milion a čtvrt a zbytek taxislužby sedm a půl milionu. V případě Boltu jsou kontrolorům po provedené kontrole blokovány služby, a další kontroly tak fakticky nejsou možné bez výměny telefonu a platební karty.
Definujte taxík
Množství pokut je dáno tím, že alternativní taxislužby prostě nevyhovují podmínkám zákona. Řidiči často nemají licenci (byť se tento stav podle tvrzení Uberu poslední dobou zlepšuje), nepoužívají taxametr, nemají označené vozy a nemají je ani registrované jako vozy taxi, což snižuje cenu pojistky.
Některé země tento model taxislužby nedovolují či pozastavují a odmítají argumentaci, že nejde o taxislužbu, ale jen o zprostředkování dopravy s pomocí mobilní aplikace. Výklad, že jde o taxíky, podpořil i Soudní dvůr EU. Totožný spor se vede i u nás, třeba v Brně, kde zákaz Uberu koncem loňského roku obnovil svým rozhodnutím Ústavní soud a čeká se na nové rozhodnutí vrchního soudu. V Bratislavě soud loni zakázal Uberu fungování, které bylo povoleno až po změně zákona, jenž zrušil povinnost vybavení vozu taxametrem.
Přečtěte si: Uber a Lyft po hospodářském fiasku skládají zbraně a zklidňují trhy
Možná to ale nebude třeba, protože vláda se rozhodla alternativním taxikářům jít v ústrety a Poslanecká sněmovna již jedná o novele zákona o silniční dopravě, která by Uberu, Boltu a podobným firmám vyšla vstříc. A koncem září by se už mohlo hlasovat.
Hlavní změnou je zrušení povinnosti mít v autě taxametr, který může být nahrazen stanovením ceny přes mobilní aplikaci. Dále pak zrušení viditelného označení taxi v podobě tzv. klobouku svítícího na střeše vozu, což třeba v Bratislavě novelou zákona nerušili.
U nás má stačit nálepka, jejíž podoba ani velikost nejsou specifikovány. A skončit mají také zkoušky nejen z místopisu, ale i právních předpisů spojených s provozováním taxislužby a ochranou spotřebitele. Zůstává jen povinnost evidovat vozidlo jako vozidlo taxislužby a mít licenci.
Zčásti tak předkladatelé vyhověli kritice provozovatelů klasických taxislužeb. Ti ale přesto nebudou s novým zákonem spokojeni, protože rozsah deregulace je bude existenčně ohrožovat. Zástupci Uberu i Boltu se na druhé straně stále brání označení za alternativní taxislužby a považují se jen za zprostředkovatele. Vadí jim i označování vozů nálepkou.
Problémem pro klasické taxikáře je momentálně roky budovaná špatná pověst, protože jinak by proti nástupu alternativních služeb měli nejspíše argumentů celkem dost. Hlavním předmětem sporu je z pohledu klasických taxikářů samozřejmě cena služby, jíž nedokážou konkurovat.
Zisky z lobbingu
Uber jde s cenou hluboko pod reálné náklady. Dokumentují to i hospodářské výsledky, když za druhý kvartál vykázal obří ztrátu více než pěti miliard dolarů. Kumulované ztráty pak dosáhly čtrnácti miliard a nikdo netuší, kdy a jestli vůbec se hospodaření firmy překlopí do zisku.
Technologické firmy, giganty moderní ekonomiky, jsou v defenzivě - ovšem často ze špatných důvodů. Na ty dobré teprve pomalu dochází. Čtěte více v eseji Hromy budoucích bouří
Před letošním uvedením na newyorskou burzu dokonce společnost varovala, že nemusí dosáhnout zisku nikdy. Po oznámení výsledků za druhý kvartál vedení společnosti poukazovalo na vysoké investice a generální ředitel Dara Khosrowshahi uvedl, že konkurenční prostředí se začíná racionalizovat a od prvního čtvrtletí se postupně zlepšuje. Letošní rok má být investičně na vrcholu a v příštích dvou letech by se podle něj měly ztráty začít snižovat. Naráží tak na ukončení cenové války s konkurenční firmou Lyft v USA. O zisku však stále řeč není.
Vyvolává to diskuse o smyslu takového podnikání. Rozsáhlou a silně kritickou analýzu působení Uberu publikoval před prázdninami americký konzervativní čtvrtletník American Afiairs. „Investoři společnosti Uber nikdy neočekávali, že by jejich zisky pocházely z vyšší efektivity na konkurenčních trzích. Uber prosazoval strategii růstu za každou cenu financovanou ohromujícími 20 miliardami dolarů od investorů.“ To vše fakticky na úhradu ztrát neefektivního podnikání. Nízkých cen služeb je dosahováno na úkor odměn řidičů, kteří se v USA rekrutují z řad přistěhovalců, a to, že na dluh pořizují vozidlo, je pak připoutává k firmě, pro niž pak pracují za velmi nízké odměny, často pod úrovní minimální mzdy.
Investoři mají dosahovat zisku především zvyšováním ceny akcií politickým lobbingem a PR na téma technologického pokroku; o zisk z hospodaření vůbec nejde, soudí American Afiairs. Takové podnikání ovšem dost připomíná známou hru na letadlo, na kterou mohou doplatit nejen neopatrní investoři.
O Uberu a alternativní taxislužbě dále čtěte:
Uber snížil ztrátu na 20 miliard korun, tržby zvýšil o čtvrtinu
Pavel Prouza: Nejsme jako Uber. Ziskový ale BlaBlaCar být musí
Poučení z čínské prohry? Mýtus o Uberu padl
Uber se obrací na poslance celostránkovým inzerátem v českých denících
