Na rok 2024 v Boeingu příliš v dobrém vzpomínat nebudou. Zatímco 1. ledna měly akcie této společnosti hodnotu asi 257,5 dolaru, přesně o 12 měsíců později už stály „jen“ 177 dolarů. To podle agentury Reuters značí jednak meziroční pokles o zhruba 32 procent, ale zároveň i fakt, že se americký výrobce letadel stal z pohledu výkonnosti tou vůbec nejhorší firmou v rámci celého prestižního indexu Dow Jones. Do něj kromě Boeingu patří ještě dalších 29 tamních společností – Applem počínaje, Coca-Colou konče.
Série mnoha různých problémů a krizí pro Boeing odstartovala hned 5. ledna, kdy došlo k upadnutí dveří letounu 737 MAX-9 patřícímu společnosti Alaska Airlines. Tento incident vedl k zahájení rozsáhlého vyšetřování ze strany amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který navíc nařídil i dočasné uzemnění inkriminovaných strojů do doby důkladné kontroly problematických součástek.
V rámci vyšetřování následně došlo také k omezení produkce nových letadel 737 na maximálně 38 strojů měsíčně, což opět nařídil americký FAA, a to hlavně kvůli obavám z nedostatečného zajištění bezpečnosti a kvality celého výrobního procesu. Tento krok ovšem nakonec neměl na firmu téměř žádný dopad, jelikož Boeing zkrátka nestíhal vyrobit ani omezený počet letadel.
Strasti nového vedení
Za propadem produkce stály podle vedení společnosti především problémy s dodavatelským řetězcem a rovněž s kvalitou jednotlivých součástek. Ostatně, i kvůli tomu (a také vinou všech předchozích skandálů) se akcionáři firmy nakonec rozhodli vyměnit jejího generálního ředitele, takže Davea Calhouna v srpnu nahradil Kelly Ortberg.
Nový šéf se měl podle Boeingu vypořádat především s potížemi na straně výroby, už krátce po svém nástupu do funkce ale musel řešit mnohem závažnější problém. V září totiž vstoupilo do stávky asi 33 tisíc dělníků Boeingu, kteří požadovali především značný nárůst svého platu v následujících letech.
Stávka nakonec skončila zhruba po sedmi týdnech, přičemž jejím výsledkem byla dohoda s odbory o navýšení mezd o 38 procent během příštích čtyř let. Dobrá zpráva pro zaměstnance ovšem přinesla celé firmě, která za posledních pět let vykázala provozní ztrátu v celkové výši 31,9 miliardy dolarů (asi 740 miliard korun), ještě větší finanční potíže. Ty byly způsobeny skutečností, že kromě segmentu komerčních letadel se Boeingu nedařilo ani v rámci jeho vojenských či vesmírných programů.
Firmě mají pomoci škrty
Aby se Boeing dostal do alespoň trochu lepší finanční kondice, oznámil Ortberg záměr snížit počet zaměstnanců firmy o přibližně 10 procent a zároveň i snahu prosadit některá další úsporná opatření. Což spolu s dohodou s odboráři sice vedlo k nárůstu akcií firmy, ty ale těsně před koncem roku kvůli nehodě letounu 737 společnosti Jeju Air na letišti v jihokorejském Muanu, při níž zemřelo 179 lidí, opět mírně klesly.
Z dosavadních informací se přitom zdá, že ani letošní rok nebude pro Boeing nijak zvlášť jednoduchý, ba naopak. Ortberg totiž očekává, že firemní dluh se bude i nadále zvyšovat a společnost se do zisku hned tak nedostane.
A kdo že ze současných trablí Boeingu těží nejvíce? Přirozeně především jeho hlavní konkurent, a sice evropský Airbus. Jeho akcie si v uplynulém roce naopak o přibližně 11 procent polepšily.
