Do soutěží o propojení úřadů zřejmě vstoupí Telefónica O2, GTS a ČD-Telematika
Soudě dle dosavadní publicity, či spíše nepublicity, by se mohlo zdát, že veřejné zakázky zadané na samém konci loňského roku ministerstvem informatiky jsou z hlediska byznysu okrajovou záležitostí. Přitom je ve hře 11,5 miliardy korun. Laicky řečeno jde o to, které firmy svými „dráty“ propojí všechna ministerstva a další ústřední orgány státní správy (ale i samosprávy), aby ty mohly komunikovat nejen mezi sebou, ale i s okolním světem, telefonovat a vyměňovat si data ze svých registrů. Právě teď se rozhoduje, kdo bude v příštích čtyřech letech komunikační infrastrukturu veřejné správy (KIVS) zajišťovat. Už v pondělí 19. února měla být uzávěrka dvou tendrů, jeden se týká datových, druhý hlasových služeb. Objem prvního byl vyčíslen na šest miliard, druhého na 5,5 miliardy korun. Jelikož ale vláda dosud neurčila členy hodnotící komise (a kvůli prázdninám, které v minulých dnech měla, to může učinit až tento týden), byl termín odevzdávky nabídek posunut až na středu 21. února.
Postoupí maximálně pět.
V zákulisí si na obří zakázku brousí zuby největší domácí telekomunikační firmy, které dokážou vyhovět poměrně přísným požadavkům na celorepublikový rozsah komunikačních sítí: Telefónica 02, GTS, ČD-Telematika. Dle dostupných informací se zřejmě nepřihlásí Radiokomunikace. Lze však očekávat, že některé subjekty se do tohoto byznysu zapojí i v rámci konsorcií. Například se hovoří o tom, že ČD-Telematika, která disponuje poměrně rozsáhlou sítí optických kabelů položených podél hlavních železničních tratí, podá společnou nabídku s firmou T-Systems PragoNet, jež zase může nabídnout optickou síť v hlavním městě, kde sídlí nejvíce úřadů.
Zatím můžeme hovořit spíše o jakési předehře. Lze ji přirovnat ke kvalifikačním bojům před mistrovstvím světa ve fotbale. Firmy nyní budou soutěžit, které z nich uzavřou takzvanou rámcovou smlouvu pro poskytování datových a hlasových služeb přesně specifikovaných na takzvaných katalogových listech. „Letenku“ na šampionát (uzavřít rámcovou smlouvu) může maximálně pět firem pro každý katalogový list. U datových služeb je u některých katalogových listů umožněno, aby se firmy dle vlastního uvážení ucházely o poskytování služeb úřadům pouze v některých krajích, nikoli jen celostátně.
Teprve firmy, jež úspěšně projdou kvalifikací a uzavřou rámcové smlouvy, budou mezi sebou soupeřit na jednotlivých úřadech o konkrétní zakázky v rámci „prováděcího zadávacího řízení“.
Bez Dany Drábové.
Ministerstvo informatiky vedené Ivanem Langerem plní v celé věci roli centrálního zadavatele, který soustřeďuje poptávku takříkajíc z celé veřejné správy. Nynější vedení ministerstva očekává se, že by se mu tím mělo povést vyjednat podstatně výhodnější ceny, než platily úřady dosud. K tendru se připojily až na malé výjimky (Státní úřad pro jadernou bezpečnost řízený Danou Drábovou či specifické ministerstvo obrany) všechny centrální orgány včetně resortů s největším počtem linek, jako jsou ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí, financí a zemědělství, jež si dosud udržovaly autonomii a o vstup do KIVS vesměs nejevily velký zájem. „To je právě zásadně rozdíl proti soutěžím, které připravovalo bývalé vedení ministerstva. Končí doba, kdy si všechny úřady mohly hrát jen na svém vlastním písečku bez ohledu na to, kolik to všechno stojí,“ říká náměstek ministra informatiky Dalibor Veřmiřovský. Uspořit by se však mělo hlavně tím, že ministerstva si už nebudou nákladně budovat vlastní celorepublikové sítě (často se vzájemně překrývající) a nakupovat „železo“, ale začnou od firem objednávat jen služby. Autoři nového projektu KIVS se dále chlubí tím, že „KIVS Langer“ proti „KIVS Bérová“ zahrnuje podstatně širší paletu těchto služeb. Hlasové služby do původního projektu nebyly zahrnuty vůbec, u datových přibyly ty typu hosting, housing a podobně.
Chystá se tendr na centrální mozek.
Díky institutu rámcových smluv budou mít jednotlivé úřady možnost vybírat si z vícero poskytovatelů, nikdo nebude mít zaručenu exkluzivitu, jako to firmě Telefónica O2 (dříve Český Telecom) zajišťovala dosud platná rámcová smlouva z roku 2001. Do celého procesu by tak měl vstoupit i konkurenční boj. Pro centrální orgány je účast na KIVS de facto povinná, u samosprávy bude záležet na tom, rozhodnou-li se úřady „vysoutěžených“ obchodních podmínek využít, či půjdou svou vlastní cestou. Do starého projektu KIVS, loni připravovaného týmem ministryně Dany Bérové (za silné odborné pomoci brněnské firmy Anect), se přihlásilo 27 státních úřadů. Byly vypsány čtyři dílčí tendry, přičemž tři vyhrála Telefónica 02, jeden ČD-Telematika. Soutěže napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) firma GTS, ale jejich právoplatnost nakonec byla potvrzena. Náměstek Veřmiřovský říká, že nyní bude na těchto 27 úřadech záležet, podepíší-li smlouvy na základě „KIVS Bérová“ či uzavřou nové až na základě „KIVS Langer“. Každopádně migrace na nový projekt KIVS musí nastat nejpozději do dvou let. Na nynější dva tendry naváže ještě jedna důležitá státní zakázka. Jejím předmětem je takzvané centrální místo služeb (CMS). Mohli bychom použít i zkratku z někdejšího dětského televizního seriálu Návštěvníci a hovořit o CML, centrálním mozku lidstva. Půjde o společnou část komunikační infrastruktury, základ referenčního rozhraní. Přes CMS si budou úřady vyměňovat data ze svých registrů. „Tento tendr by měl být vypsán v nejbližší době. Zřejmě bude rozdělen na dvě části,“ uvádí náměstek Veřmiřovský.
Už to mohlo být.
Někdejší náměstkyně Jana Vohralíková, která měla v éře Dany Bérové projekt na starosti, se na práci svých následovníků dívá velmi kriticky. Považuje za nepochopitelné, že oněch 27 úřadů, které se zúčastnily loňských tendrů, zatím neuzavřelo nové smlouvy, ač by tak prý mohly již od počátku letošního roku platit za služby daleko méně než dosud a při nesrovnatelně vyšší kvalitě. Langerovo ministerstvo jim to prý znemožňuje. „Úřady jsou současným vedením ministerstva ještě dnes oslovovány, aby smlouvy s vítěznými poskytovateli neuzavíraly, dokud toto vedení v horizontu týdnů nevyjedná podmínky. Všechny podmínky jsou přitom jasné již ze zadání soutěží,“ prohlašuje Vohralíková. Podle ní jsou nové tendry významným krokem zpět. „Zatímco zadání našich soutěží vznikala za úzké spolupráce s resorty a soutěžili jsme pouze o skutečně využívané služby, nyní jsou poptávány katalogové listy, významně připomínající starou rámcovou smlouvu s Českým Telecomem, bez ohledu na to, co je skutečně třeba a jaký je poptávaný rozsah služeb,“ uvádí Vohralíková. Navíc připomíná, že se vše děje ve velkém časovém presu, protože stará rámcová smlouva s Telefónikou v červnu definitivně vyprší.
