Sotva pražské letiště odstartovalo přípravy na obří 27miliardovou investici, která ho má zásadně proměnit, narazilo na komplikace s pozemky v blízkosti své cargo zóny. Není to poprvé, co plochy u letiště přitahují pozornost. Poprvé se tak stalo kvůli přípravě stavby paralelní dráhy, kde původně figuroval jako vlastník stát, ale letiště je muselo vykupovat od soukromníků za mnohonásobek ceny. Druhá pozemková epizoda teď ukazuje na to, jak lehce mohou být zásadní investice ohroženy.
Zaplať a odjeď
Když se letiště v Ruzyni na přelomu 20. a 30. let minulého století budovalo, stačil pozemek o rozloze 108 hektarů, za nějž zaplatila mladá republika zhruba 17 milionů korun. Dnes se na stejném místě točí úplně jiné peníze. Ale něco typicky českého tady přece jen zůstalo. Stačilo, aby letiště vyhlásilo velký rozvojový plán, a už na jeho dveře začala klepat firma, která skoupila okolní pozemky.
Jde zdánlivě o maličkost, která však ukazuje na daleko větší trend, a to jak jsou pozemky na letišti ostře sledovaným cílem v době, kdy startuje rozvoj oblasti. Klíčové plochy, o nichž je řeč, konkrétně 27 tisíc čtverečních metrů orné půdy, se nacházejí v těsné blízkosti cargo zóny nedaleko křížení ulic Lipská a Aviatická. Jako jedny z mála v okolí nepatří státu nebo přímo letišti, a přitom přímo přiléhají k areálu letiště. Takže jsou vysoce lukrativní.
Čtěte také:
Syslení se sysly. Chráněné zvíře v Letňanech vydělalo PPF miliardy
Letos v květnu změnily majitele. Firmu Echoplex investment, původně sídlící v Ostravě a později v pražských Holešovičkách, koupila coby majitele pozemků společnost 4ISP. Její jednatel Petr Tůma se stal zároveň jediným členem představenstva Echoplexu. Samotnou 4ISP, jinak firmu podnikající ve strojírenství, ale není potřeba za pozemky hledat.
Jak při nákupu firma uvedla, jde o soukromou aktivitu jejího koncového německého vlastníka Carla Johannese Frutha. Kancelář Rodl & Partner Praha, která na transakci spolupracovala, uvedla pro server epravo.cz, že celý obchod měl hodnotu více než 270 milionů korun.
Není divu. Pozemky byly v době svého prodeje takzvaně horké. Letiště se chystá na sérii velkých investic, které předznamenávají už nyní dílčí kroky. Jedním z nich je stavba nového depa autocisteren a produktovodu leteckých pohonných hmot. Současné depo autocisteren je totiž do budoucna nevyhovující, a to jak kvůli technickému stavu, tak kvůli nevhodnému umístění, které není v souladu právě s plány dalšího rozvoje odbavovacích ploch letiště.
Druhý v řadě
Pro stavbu samotného depa, jehož dokončení je naplánováno na příští rok, letiště vhodné pozemky má. Ty, které ovládá německý vlastník, se mu ale bezprostředně hodily kvůli příjezdu na stavbu a pohybu stavební techniky. Vedení letiště to dopředu vědělo a s majiteli pozemků proto jednalo o jejich odkupu.
Podle dostupných informací jednání probíhala několik let. Jenže nový vlastník letiště předběhl a pozemky koupil sám. „Letiště coby přímý soused bylo samozřejmě jednou z prvních alternativ a nepovažovali jsme za rozumné řešit další budoucnost pozemků bez rozhovoru s jeho zástupci,“ říká jednatel společnosti 4ISP Petr Tůma. Záměrem investora byla podle něj skutečně investice do pozemku s očekáváním růstu hodnoty, a to bez vazby na jeho prodej přímo letišti.
Šlo o výhodný tah. „Prakticky ihned po nákupu pozemku se nám ozvalo několik zájemců jak o spolupráci při realizaci projektu, tak i o koupi samotných pozemků. S několika z nich stále jednáme,“ říká Tůma. V současné době prý není přesně určeno, zda bude na pozemku realizován nějaký z developerských plánů, či zda proběhne jeho odprodej. Investice byla brána jako dlouhodobá.
Praha jako součást USA: letiště se zajímá o americkou imigrační kontrolu
Že tah s pozemkem byla vlastně šikovná spekulace, svědčí nynější postoj letiště, které tvrdí, že už o 27 tisíc čtverečních metrů nemá zájem. Cena totiž zřejmě vzrostla a podnik zvažuje, zda ještě vůbec tyto pozemky potřebuje. „Předmětné pozemky nemají pro Letiště Praha z pohledu rozvoje strategický význam,“ řekl mluvčí firmy Roman Pacvoň.
Důvodem je podle něj to, že jsou jednoduše daleko od hlavních částí stávající i budoucí letištní infrastruktury. Využití tak prý mohou mít jen pro podružné a doplňkové funkce, k jejichž umísťování má ovšem letiště k dispozici i dostatek jiných vhodnějších ploch. „Obecně je rozvoj letiště z ryze provozních důvodů soustředěn převážně do budoucí ,mezidráhové‘ oblasti, což je oblast vymezená dnešní hlavní dráhou a takzvanou paralelní dráhou po její dostavbě,“ doplnil Pacvoň. S majitelem se letiště nakonec dohodlo jen na dočasném využití pro stavební techniku.
Story 2005
Zmínka o paralelní dráze je příznačná. V roce 2005 byl ředitelem letiště Martin Kačur, který dnes pracuje pro konkurenční projekt Penty ve Vodochodech. Tehdy měl ještě v ruzyňském dresu na stole nabídku obchodníka s pozemky Miloše Červenky, který se zavazoval, že zajistí výkup od soukromníků a prodá pozemky letišti nejvýše za 550 korun za metr čtvereční. Kačur ale tehdy dohodu nepodepsal. Měl k dispozici právní analýzu kanceláře Weil, Gotshal & Manges jednatele Karla Muzikáře, z níž zjednodušeně vyplývalo, že jistota získání pozemků je v tomto případě malá a odměna pro obchodníka neúměrně velká.
Jinde si ale na risk vsadili. Poté, co letiště nákup pozemků odmítlo, pořídil si je kdo jiný, než investiční skupina Penta. Nové vedení letiště od ní pak v roce 2008 plochy koupilo za desetinásobek ceny, tedy za 5500 korun za metr čtvereční. Za více než 70 hektarů tak vydal stát přes čtyři miliardy korun.
Istanbul otevřel gigantické letiště. Do deseti let má být nejrušnější na světě
Nejpozoruhodnější na tom je, že stát byl jejich původním vlastníkem, pozemkový fond v roce 2003 plochy prodával za cenu kolem 50 korun za metr čtvereční. Přestože se o budování dráhy ví už od 70. let, tímhle kolečkem se stát zbavil pozemků a za pět let je koupil zpátky za stonásobek ceny.
Proto také budí jakékoliv nákupy v bezprostřední blízkosti areálu letiště pozornost. Tak lukrativní spekulaci jako v roce 2008 už asi nikdo neudělá. „Rozvojové projekty jsou situovány výhradně na pozemcích ve vlastnictví Letiště Praha, pakliže není s příslušným vlastníkem uzavřena dohoda ve smyslu dočasného využití nebo nájmu pozemků,“ tvrdí mluvčí Pacvoň.
Avizovaná investice do rozvoje letištního areálu bude mít každopádně vliv i na přilehlé pozemky. Každý kus pozemku touto investicí tedy získá na zajímavosti. I když zrovna plochy patřící 4ISP mají být kvůli změnám v dopravě špatně přístupné.
Velký výkup od soukromníků se už konat nejspíš nebude. Ale spekulace 4ISP s pozemky kolem letiště určitě nebude poslední. Na to je 27 miliard korun příliš velké sousto.
Čtěte:
100 let republiky: Letiště Ruzyně je po 81 letech znovu na křižovatce dějin
Z Plzně na dovolenou? Letiště v Líních usiluje o charterové lety
Istanbul otevřel gigantické letiště. Do deseti let má být nejrušnější na světě
