Letos naposledy? 27. října si přeřídíme hodinky na standardní (zimní) čas

10. 9. 2019

V noci na neděli 27. října nastane v Česku standardní čas (SEČ). Střídání času se však občanů Evropské unie dotkne letos možná naposledy. Už příští rok by se totiž na návrh Evropské komise mohlo zrušit. Členské státy ale musí zkoordinovat svůj postup.

Letní čas začal v letošním roce platit v neděli 31. března, kdy se hodiny posouvaly o hodinu napřed z 2:00 na 3:00. Opačný proces nastane v neděli 27. října, kdy se naopak malá ručička přesune ze třetí hodiny ranní na 2:00 a začne platit standardní (středoevropský pásmový) čas, pro který je často používán pojem zimní. Tato úprava vychází ze směrnice EU z roku 2001, která zavedla dané pravidlo na celém území Evropské unie.

Experimenty s časem prováděl za druhé světové války Protektorát Čechy a Morava. Od 1. dubna 1940 do 4. října 1942 fungovala země podle letního času nepřetržitě. Po válce byl zase na přelomu let 1946 a 1947 zaveden jakýsi ultrazimní čas, kdy se hodiny posunuly oproti běžnému zimnímu času o hodinu zpět.

Mělo by se zrušit střídání času?

Každoroční střídání letního a zimního času bylo v Česku zavedeno v roce 1979. Nejprve se hodiny posouvaly v březnu a září, na rytmus březen-říjen se přešlo až v roce 1996.

Střídání času bylo zavedeno především za účelem úspory elektrické energie. Po posunu času o hodinu napřed je v létě déle vidět a snižuje se potřeba nahrazovat denní světlo umělým. V posledních letech se však stále častěji mluví o tom, že finanční úspora je v tomto ohledu minimální a střídání času se udržuje spíše z důvodu tradice.

Kam posunout hodinky?
Na zapamatování existuje jednoduchá pomůcka. Na jaře se příroda probouzí, všechno roste a předurčuje budoucnost, ručičky se tedy posouvají dopředu. Naopak na podzim příroda ulehá ke spánku a i čas se posouvá o hodinu zpět.

Cíl ukončit tuto tradici si v roce 2017 vytyčila iniciativa skupiny europoslanců v čele s Pavlem Svobodou. V loňském roce pak mezi občany EU proběhla anketa, v níž se 84 procent ze 4,6 milionu respondentů vyjádřilo pro zrušení střídání času.

Evropská komise následně představila směrnici, která chtěla střídání ukončit už v letošním roce. Pro tento návrh ale mezi členskými zeměmi nenašla podporu. Europoslanci poté podpořili plán na zrušení střídání času v roce 2021. Ten počítá s tím, že si jednotlivé státy samy určí, jaký čas chtějí zachovat. Svůj záměr mají oznámit do dubna 2020. Evropští poslanci chtějí, aby státy svůj postup koordinovaly.

Čtěte komentář: Parkinsonův čas

Česká vláda se přiklání spíše k zimnímu času. „Dětem se nechce chodit v létě spát, když je ještě po 21:00 světlo,“ uvedl jeden z argumentů premiér Andrej Babiš. Veřejnost však preferuje letní čas. Z loňského průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že 44 procent respondentů by zachovalo celoročně letní čas, pro ten standardní se vyslovilo jen 24 procent z nich. K letnímu času inklinují také sousední státy. Pokud by se na něm shodly, musela by se Česká republika zřejmě přizpůsobit.

Letní čas platí ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberků. Existuje také v několika dalších zemích světa, včetně USA či Kanady.

Argumenty proč měnit či neměnit čas
• Původní motivací pro změnu času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetici nyní dávají odpůrcům letního času za pravdu, střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí. Kvůli letnímu času také lidé večer častěji jezdí auty a spotřebuje se více pohonných hmot.
• Se změnou času se musí vyrovnávat řada spojů v dopravě. Při přechodu na letní čas nabírají hodinové zpoždění a naopak hodinu, která jim přibude při změně na zimní čas, tráví vynucenou přestávkou. Komplikací je změna času ve směnných provozech.
• Kritici tvrdí, že změny času lidem narušují vnitřní biorytmy. Podle různých studií citlivější osoby mají krátce po změně času potíže se spánkem, přibývá pracovních úrazů, dopravních nehod, infarktů či dokonce sebevražd.
• Lékaři a psychologové se shodují, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají zhruba týden, přičemž právě při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív, je to horší.
• Nespornou výhodou je, že delší světlo večer v letním čase umožňuje provozovat více venkovních aktivit.