Nesoudržny generální štáb čekají perné týdny. Z Belgie se vrací ostřílený velitel Aleš Opata.
Osobně neznám nikoho, kdo by se netěšil na letní měsíce. Těžko ale říct, jak to letos má náčelník generálního štábu Josef Bečvář. V polovině prázdnin se mu z Belgie po třech letech vrátí Aleš Opata a Miroslav Žižka. A najít pro ně vhodné místo bude úkol hodný mistra.
Když totiž oba generálové v srpnu 2014 z Česka odcházeli, s armádou se loučili v pozicích zástupců náčelníka generálního štábu. Logicky by měli po návratu ze spojeneckých struktur povýšit. Jenže to nejde. Josef Bečvář zatím náčelníkem zůstává.
Bečvář proto musí se svými současnými kolegy vymyslet, jak Opatu s Žižkou přivítat a jakou pozici pro ně připravit. A je jasné, že to budou poměrně náročná škatulata. Nepůjde přitom jen o logistiku. Bečvář musí diplomaticky zkrotit i rivalitu a nepřátelství, která v českém generálském sboru panují.
Generál Opata a plukovník Lustyk
Že ve vedení štábu chybí generálské tabulky, před nedávnem potvrdilo i jmenování Lenky Šmerdové. Nebylo místo, a tak se stala poradkyní Josefa Bečváře. Už druhou. Prvním je bývalý velitel letectva Jiří Verner.
A už dlouho se mluví o tom, že nejvyšší vedení generálního štábu nefunguje jako jeden tým. Což nyní ani tolik nevadí. Kdyby ale nastala krize nebo se rapidně zhoršila bezpečnostní situace, vzájemné neshody už budou velkým problémem.
Návrat Aleše Opaty z Belgie navíc není běžným střídáním na generálských postech. Do Prahy přichází muž, jemuž vojsko věří a který má mezi příslušníky ozbrojených sil velmi dobré jméno. Ostatně už před minulou volbou nového náčelníka generálního štábu se o něm mluvilo jako o hlavním favoritovi a přirozeném pokračovateli stylu Petra Pavla.
Všechno tohle znamená, že generální štáb se musí připravit na největší zemětřesení za poslední roky. A že zaběhnuté pořádky fungující od roku 2014 se teď budou měnit.
Čtěte další komentáře Ondřeje Stratilíka:
