PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Nadprůměrně teplé léto. Právě to nás letos čeká podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Jaké bude počasí v dalším období, zejména v zimě, ovšem nikdo neví. Tak daleko meteorologové nedohlédnou. Počasí a jeho předpověď zajímá skoro každého.
PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Nadprůměrně teplé léto. Právě to nás letos čeká podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Jaké bude počasí v dalším období, zejména v zimě, ovšem nikdo neví. Tak daleko meteorologové nedohlédnou.
Počasí a jeho předpověď zajímá skoro každého. Pro většinu populace je důležitá jednoduše proto, aby věděla, jak se má obléknout či naplánovat výlet. Hospodářská sféra to má složitější. Firmy stavební potřebují informace o počasí kvůli správnému načasování jednotlivých prací, zemědělci mají stejné důvody, filmaři kvůli plánování exteriérů. Naprostou jistotu ale nezíská nikdo. „V dlouhodobém horizontu se spolehlivost našich předpovědí pohybuje kolem 65 procent, možná i trochu výše,“ konstatuje Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ).
Kromě tohoto ústavu existuje několik soukromých meteorologických společností (například Meteopress). Ty ovšem kupují informace právě od ČMHÚ a po zpracování prodávají dále televizním a rozhlasovým stanicím, tisku, provozovatelům internetových portálů a podobně.
Samotné prognózování počasí je dnes věcí výkonných počítačů se speciálním softwarem. Ty pracují na základě informací, jejichž hlavním dodavatelem jsou pozemní meteorologické stanice a družice. Sběrem různých dat o kvalitě počasí se zabývají i pozemní meteorologické stanice a pozorovatelny. „Naším základním výstupem jsou jedno až pětidenní předpovědi počasí, které mají vysokou spolehlivost,“ říká Sandev.
ČÍM DÁL, TÍM HŮŘ
S dlouhodobějšími prognózami je to podle Sandeva složitější a jejich úspěšnost poměrně razantně klesá. „Největší problémy nám v tomto ohledu dělají srážky. Vcelku spolehlivě dokážeme odhadnout, že přijdou. Potíže máme s odpovědí na otázku, kde přesně a kolik toho naprší či nasněží,“ dodává. Také proto mají význam regionální předpovědi, jimiž se zabývají pobočky ČMHÚ, jejichž umístění kopíruje někdejší kraje. V Praze-Komořanech se vydávají předpovědi pro celou republiku, Prahu a Středočeský kraj. Kromě toho se na pobočkách vypracovávají prognózy pro jednotlivé oblasti.
Kromě krátkodobých se v ČMHÚ dělají i měsíční předpovědi. „Jejich spolehlivost je ovšem podstatně nižší. Jestliže u jednodenních prognóz dosahujeme 93 procent úspěšnosti, u měsíčních je to 80 procent u teplot a jen 65 procent v případě srážek,“ vysvětluje Sandev. Dlouhodobější předpovědi podle něj už nejsou standardní: „V ČMHÚ se vypracovává také prognóza na příští tři měsíce, ale to už je záležitost nejen metrologie, ale také klimatologie.“
Tyto předpovědi jsou přitom spíše popisem očekávaných trendů. Ty se opírají i o analogie - aktuální stav počasí, který je podobný nějakému stavu v minulosti, by se měl i podobně jako v minulosti vyvíjet. Problém je ale v tom, že k dobrému popisu stavu atmosféry je třeba velkého množství různých parametrů. Také proto se prognózy na období delší než tři měsíce v Českém hydrometeorologickém ústavu ani nikde jinde operativně nezpracovávají.
LÉTO NA ŠEDESÁT PROCENT
A jak tedy bude v příštích třech měsících, vlastně v letní sezoně, což je nejdále, kam meteorologové dohlédnou?
„Nedá se to říci jednoznačně. Nicméně letos je poměrně vysoká pravděpodobnost teplotně nadnormálního léta. Je ale třeba upozornit, že u těchto předpovědí se bere dané období jako jeden celek, takže teploty mohou kolísat a vyskytnout se mohou i kratší období s podprůměrnými teplotami,“ říká Ladislav Metelka, který se v ČMHÚ zabývá dlouhodobými prognózami.
Zda a jak mnoho bude pršet, na to odpověď nemá: „Teploty se předpovídají lépe než srážky, hlavně pro letní období. V létě totiž větší část srážek spadne ve formě intenzivních, někdy i přívalových dešťů.“
