Benzin a motorová nafta
Ceny benzinů se od července zvýší téměř o korunu čtyřicet, ceny motorové nafty o korunu a čtyři haléře na litr. Další desetníky navíc mohou později naskočit kvůli rozkolísaným cenám ropy. Do konce roku tak může benzin Natural stát v p růměru čtyřiadvacet nebo až šestadvacet korun za litr.
Cena bezolovnatého benzinu Natural se nyní pohybuje v průměru kolem 22 korun třiceti haléřů, cena motorové nafty kolem osmnácti korun padesáti haléřů za litr. Od prvního července se bude Natural prodávat v průměru za necelých 24 korun, motorová nafta téměř za dvacet.
Srpnové zvýšení cen připravila motoristům Poslanecká sněmovna. Návrh ministerstva financí na zvýšení spotřební daně z pohonných hmot tentokrát poslanci minulý týden schválili. Svobodův úřad s ním poprvé přišel už v prosinci minulého ro ku, důvodem bylo očekávané posílení příjmů státní pokladny o osm miliard korun. Návrh, podle něhož se měly spotřební daně zvýšit už od dubna letošního roku, však tehdy v Parlamentu neprošel.
Zatímco poprvé proti zvýšení spotřební daně protestovaly všechny opoziční strany, nyní zůstala v Poslanecké sněmovně jediným vážným oponentem Občanská demokratická strana a komunisté. Podle poslance Oldřicha Vojíře (ODS) je zvýšení daní předča sné. „Podobný návrh jsme nemohli podpořit, protože vláda dosud nepředložila celkovou rekonstrukci daňové soustavy, řekl. Zdražení pohonných hmot podle něho neúnosně zvýší celkové daňové zatížení obyvatelstva i podnikatelské sféry. „Tyto daně se pro mítají do cen všech výrobků, upozorňuje Vojíř. Průměrné ceny pohonných hmot za jednotlivé měsíce roku 98 - 99 Vývoj cen ropy Brent (GP)
Vzhůru do Evropy
Ministerstvo financí argumentuje tím, že se nynějším zvýšením přiblíží daně úrovni běžné v zahraničí. „V zemích Evropské unie, se kterými musíme postupně daně sladit, je zatížení pohonných hmot mnohem vyšší, uvedla při prvním návrhu mluvčí minister stva Jana Vargová.
V České republice dosud motoristé odvádějí z každého litru benzinu Natural do státní pokladny přes šestnáct korun. Přes jedenáct korun přitom zaplatí na spotřební dani a dalších téměř pět korun činí daň z přidané hodnoty. Celkem se tak da ně podílejí na ceně benzinů zhruba 67 procenty. Od srpna to ovšem bude téměř 69 procent.
Mnohé státy Evropské unie zdaňují pohonné hmoty ještě víc, některé jsou však k motoristům vstřícnější. Rakousko si například bere z ceny jen 65 procent a nižší než tuzemské zdanění má díky nízké dani z přidané hodnoty i Řecko, Š panělsko a Portugalsko. Naopak například ve Velké Británii a ve Francii stát obírá motoristy poměrně výrazně. Britové odvádějí na daních 87 procent z ceny benzinu, Francouzi 84 procent. V Německu se po dubnovém zvýšení spotřební daně pohybuje zdanění okolo 79 procent.
Daňová politika zemí Evropské unie se u pohonných hmot značně liší. Spotřební daně jsou například v Británii ve srovnání s Řeckem téměř dvojnásobné a rovněž daň z přidané hodnoty jde od patnácti procent v Lucembursku až po pětadvacet procent v Dánsku.
Jednotné vodítko pro stanovení daní ovšem nelze najít ani mimo Evropskou unii. Pravděpodobně nejvyšší zdanění svým motoristům připravilo Norsko. V zemi, která v západní Evropě disponuje největšími zásobami ropy, se kvůli vysokým daním prodává litr bezolovnatého benzinu v přepočtu za více než čtyřicet korun. Naopak umírněné politiky zdanění se drží Švýcarsko, kde byla například daň z přidané hodnoty stanovena na pouhých 7,5 procenta z celkové ceny.
Prázdninové zdražování
Na začátku léta se ve většině evropských zemí zdražuje. Podle informací z Ústředního automotoklubu se zatím v Evropě vliv blížící se letní motoristické sezony neprojevil. Mírný růst cen lze očekávat až v polovině června.
V České republice by se naopak v příštích dvou měsících (přesně do srpna, než přijde daňové zvýšení) zdražovat nemuselo. Letní sezona už není, co bývala, a také konkurence drží ceny při zemi. Pohonné hmoty nabízí v tuzemsku zhruba osmnáct stovek čerpadel, což je podle odhadu Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nejméně o třetinu více, než se jich může pohodlně uživit. Spotřeba přitom už druhý rok klesá, u benzinu to bylo vloni o osm procent.
Recese domácí poptávky se projevila už vloni, kdy se poprvé v létě ceny nezvedly. „Letní sezona už prakticky neexistuje, tvrdí ředitel Slovnaftu Moravia Jozef Mihalovič. Prodej se mírně zvyšuje v červnu a v září, a naopak o prá zdninách klesá. Do srpna, kdy se do cen promítne zvýšená spotřební daň, tak není podle Mihaloviče k dalšímu zdražování zatím žádný důvod.
Benzin a motorová nafta nicméně v dubnu a začátkem května podražily, důvodem byly vyšší nákupní ceny z rafinérií. Toto zdražení rozhýbalo ceny na stojanech čerpadel, někde naskočily o dvacet či třicet haléřů, jinde i o dvojnásobek. Už v polovině května se však cenová hladina opět ustálila a podle prodejců šly ceny mírně dolů. „Vyšší nákupní ceny si čerpadla promítají do cen různým způsobem a obvykle několik dnů trvá, než se přizpůsobí okolní konkurenci, vysvětluje Mihalovič. Ceny se nicméně podle polohy a místní hustoty sítě čerpacích stanic značně liší. Bezolovnatý benzin Natural lze koupit od 21 do 23 korun za litr, motorovou naftu běžně od 17,70 do 19,10 koruny. Na Českomoravské vrchovině, zejména v okolí Havlíčkova Brodu, kde nyní zuří ostrý konkurenční boj, se však nafta prodává za šestnáct korun padesát haléřů.
Ropa s otazníkem
O tom, zda se nynější ceny pohonných hmot udrží na stejné úrovni, nebo půjdou nahoru, rozhodnou ovšem také světové ceny ropy. Tato surovina podražila od ledna o polovinu a koncem dubna vyšplhala téměř k sedmnácti dolarům za barel. Podle ně kterých odhadů měla našlápnuto k dalšímu růstu a do konce roku se měla její cena vyšplhat až ke dvaceti dolarům za barel. Začátkem května se ovšem tento vývoj zastavil a cena začala opět klesat. Do poloviny května se snížila na zhruba 15,5 0 dolaru za barel.
Květnové snížení poněkud nahlodalo původní optimismus producentů. Předpovědi ze Saúdské Arábie například počítaly s tím, že se do konce roku ceny ropy zvýší až ke dvaceti dolarům za barel. Odhad růstu až na 18,50 dolaru za barel ovšem uváděla v té době i investiční společnost Goldman Sachs. Také londýnské Centrum globálních energetických studií vydalo ještě v polovině dubna zprávu, podle které ceny do čtvrtého čtvrtletí stoupnou na osmnáct dolarů za barel. Pouze ministerstvo energet iky USA bylo v odhadech střízlivější a do konce roku předpokládalo šestnáct až sedmnáct dolarů za barel.
Odborníci na trh ropy ovšem v minulých týdnech naznačili, že pokud by členské země OPEC dodržely dojednané těžební kvóty, eventuelně kdyby těžbu omezily i nečlenské země, mohla by se ropa brzo dostat až na úroveň dvacet dolarů za barel. Předst avitelé OPEC očekávají, že ceny se mohou už v letošním třetím čtvrtletí dostat na sedmnáct až devatenáct dolarů za barel. Méně optimističtí experti však soudí, že letošní průměrná cena nepřekročí čtrnáct dolarů za barel.
Původní růstové prognózy podle analytika ČSOB Zdeňka Šafky vycházely z předpokladu, že se sníží produkce a s poptávkou poroste i cena. Těžaři se na snížené těžbě ropy dohodli začátkem roku, producenti ze Saúdské Arábi e a z Ruska však nakonec kvóty nedodrželi.
Důvodem snížení cen ropy však mohlo být i prohlášení některých zpracovatelů, že kvůli velkým zásobám a klesající marži omezí produkci pohonných hmot. Například majitel největších světových rafinérií koncern Royal Dutch/She ll oznámil, že letos sníží odběr ropy o dvacet procent. Zhruba ve stejné době přitom třetí největší světový zpracovatel BP Amoco oznámil, že v prvním čtvrtletí snížil nákup surové ropy o deset procent. Důvodem jsou podle sdělení koncernu s nížené marže zpracovatelů a téměř dvoutřetinové snížení zisků z této činnosti.
Vývoj marží není příjemný ani pro domácí rafinérie. Podle generálního ředitele České rafinérské Ivana Ottise začátkem roku tyto marže klesly pod dva dolary za barel a prognózy počítají s jejich dalším snížením. Oproti loňs kým více než dvěma miliardám korun zisku tak tento domácí producent letos počítá se ziskem ve výši 1,2 miliardy korun.
Světové ceny benzinu
Cena z rafinérií se odvíjí hlavně od světových cen ropných produktů a ty se za vývojem ropy mírně zpožďují. Letošní růst u ropy se tak do cen u čerpadel promítl zatím jen nepatrně. Jestliže cena ropy narostla o polovinu, motorist é pocítili menší než desetiprocentní zdražení. Pohyb ropy se ovšem do cen pohonných hmot nepromítá v plné výši, nákup suroviny se totiž na celkovém účtu za litr benzinu podílí z necelých patnácti procent. Pokud by se ovšem cena ropy zvedla z nynějších zhruba patnácti dolarů za barel do konce roku o dalších pět dolarů, znamenalo by to u pump postupně další, opět až dvoukorunové zdražení.
