K postrčení celého problému by měli pomoci poslanci
IPO (Initial Public Offering) neboli veřejná nabídka akcií na burze, to je již několikaletý strašák, který obchází tuzemský trh s cennými papíry. O její nutnosti jakožto vzpruze pro skomírající český kapitálový trh nepochybuje asi nikdo. Zaručenými jmény podniků, které si takto chtějí půjčit peníze přes burzu, se to v médiích jen hemží. Jde však většinou jen o zbožná přání investorů, ale sami emitenti o tom zase tolik neuvažují. Pomoc shora? Letošní rok by však mohl být už skutečně průlomový. Do Sněmovní ulice totiž doputovaly dva hodně podobné a vzájemně si notující materiály, které by akciovým společnostem měly v tomto směru pomoci. Zapojení poslanců do celé problematiky IPO by totiž mohlo být hořákem, který by plané řeči přetavil v reálnou podobu zákonné normy. Nedostatečnost právní úpravy ohledně veřejných nabídek totiž mnozí považují za jednu z největších překážek toho, proč se IPO u nás ne a ne chytit. První materiál, nad nímž už poslanci podvýboru pro kapitálový trh rozpočtového výboru Parlamentu sedí, je z dílny Komise pro cenné papíry. Druhé dílo je zase z pera vlivné Asociace pro kapitálový trh, která mimochodem dokázala nakonec například přesvědčit Senát i Parlament o své verzi klíčového zákona o cenných papírech. Jak se však na iniciativy budou tvářit nejpovolanější – tedy zákonodárci – je zatím otázkou. „Ještě jsem to nestačil důkladně přečíst, sdělil například týdeníku EURO poslanec Unie svobody a člen rozpočtového výboru Ivan Pilip. Takže neumí v tuto chvíli říci, co z materiálu komise nakonec vzejde. Poslanci jej ostatně dostali pouze na vědomí, což je nikterak nezavazuje cokoli dělat. Nehledě na to, že o novelách zákonů upravujících kapitálový trh a IPO – především o Obchodním zákoníku a o zákonu o cenných papírech – hlasovali poměrně nedávno. Pilip ale souhlasí, že s problémem IPO je potřeba urychleně něco udělat, i když nemá zato, že kámen úrazu tkví právě jen v legislativě. Spíše se kloní k názoru, že tomu, proč si podniky nechodí na burzu pro kapitál, brání jiné překážky. Asociace pro kapitálový trh sdružující renomované tuzemské brokerské firmy či právnické kanceláře hodlá svůj elaborát dopravit do sněmovny v nejbližších dnech. Její návrh dokonce navrhuje účinnost od ledna příštího roku. „Předáme ho všem příslušným institucím a počkáme pár týdnů na ohlas. Máme připraveno paragrafované znění novel zákonů, kterých by se IPO mělo týkat, říkají k tomu Petr Šrámek a Martin Fuchs z asociace. Ti jsou ohledně termínu účinnosti optimisty. „Poptávka především velkých investorů po českých investicích je veliká. Je proto nejvyšší čas s tím něco udělat, jinak tuzemský trh s cennými papíry postupně zhyne, tvrdí Šrámek. I proto pevně věří, že to pochopí i poslanci. Symbióza rozhodčího a hráčů. Aby se však víru podařilo prosadit legislativně, měl by si myšlenky asociace či komise osvojit přímo některý z poslanců formou svého návrhu. Na ministerstvo financí v tomto okamžiku nelze spoléhat. To podle informací týdeníku EURO žádné legislativní návrhy kolem IPO nechystá. Zdárnému prosazení v dolní komoře Parlamentu by mohla napomoci i skutečnost, že se o IPO zajímali sami její poslanci, kteří na svém jednání koncem loňského roku komisi požádali, aby jim materiál o veřejné nabídce akcií připravila. To také KCP udělala a komisař Milan Šimáček je přesvědčen, že názory regulačního orgánu padnou ve sněmovně na úrodnou půdu a zákonodárci se jimi nechají inspirovat. I on věří v účinnost novel příslušných norem k lednu příštího roku. „Tyto novely se stejně musí otevřít kvůli určitým technickým věcem, dodává. Ne právě obvyklou situaci, kdy poslanci obdrží na své stoly v téměř stejný okamžik velmi podobné materiály – z čehož by se jim mohla snadno zamotat hlava
- za tříštění sil či kontraproduktivní počin Martin Fuchs nepovažuje. „Naopak, uvidí stejné názory jak regulátora, tak účastníků, vysvětluje. Podobně mluví i Šimáček.
Strašně se to vleče. Jaké jsou podle Komise pro cenné papíry či Asociace pro kapitálový trh největší legislativní překážky dosavadní neexistence IPO v Česku? Především délka zápisu do obchodního rejstříku, kdy třeba zvýšení základního jmění firmy se po úpisu počítá na měsíce. Je tu rovněž neudržitelný stav, kdy investoři nemají jistotu, že jim budou akcie hned po úpisu vydány a oni s nimi budou moci obchodovat. To trvá rovněž měsíce, což investory demotivuje. Přitom v zahraničí na tyto operace stačí několik dní. Překážkou je také současný zákaz emitovat akcie pod jejich nominální hodnotou. V tuzemských poměrech daných vznikem kuponové privatizace má totiž spousta firem nominál 1000 korun. To je však hranice, kterou tržní kurs většiny českých firem ani zdaleka nedosahuje, a tímto směrem by se proto také měly ubírat příslušné změny zákonů. Podniky může od uskutečnění IPO odrazovat i značné finanční zatížení celé akce. Například při objemu emise do deseti milionů amerických dolarů musí zájemci podle představitelů Komise pro cenné papíry sáhnout do peněženky pro 100 tisíc dolarů. Tolik stojí péče auditorů. Na dalších zhruba 200 tisíc dolarů přijdou právnické služby. Tím to však zdaleka nekončí, je třeba připočítat náklady na manažera emise, které se odhadují na pět až patnáct procent objemu emise. Další investice představují poplatky Komisi pro cenné papíry, pražské burze, mimoburzovnímu RM–Systému či Středisku cenných papírů. Za tři měsíce. Zatím jediný podnik – společnost Limart zabývající se zpracováním plechu – se nebál jít s kůží na trh. Již před časem její zástupci napevno potvrdili, že na její IPO se mohou zájemci těšit na přelomu května a června. Objem emise by neměl přesáhnout 300 milionů korun. Tato první a jediná vlaštovka však živořící tuzemský trh rozhodně nespasí. K oživení je potřeba desítek podobných, říkají odborníci a poukazují přitom na sousední Polsko a Maďarsko, kde je veřejná nabídka akcií přes burzu už běžnou záležitostí. Kandidáti na IPO mohou být trojího typu. Prvními jsou emise známého subjektu, který má neveřejný charakter společnosti a který jde na burzu poprvé. V této souvislosti se jako o vhodných kandidátech hovoří například o společnostech Fischer, RadioMobil, EuroTel či Sparta Praha. Zástupci těchto společností však unisono říkají, že takové úvahy nejsou na pořadu dne. Druhým případem jsou emise nových akcií těch firem, které už jsou na burze etablovány, jako například ČEZ. Třetím typem jsou relativně nové společnosti s perspektivním podnikatelským záměrem (takzvané start–upy), jako je Patria Online, Gity, nebo firma Finance.eu.
Jak řešit IPO v zákoně:
- zkrátit zápisy do obchodního rejstříku ke zvýšení základního jmění firmy
- upravit nakládání s právy při upsání nových akcií
- umožnit zveřejnění takzvaného prospektu o společnosti bez uvádění emisního kursu
- zajistit nezvratnost procesu zvyšování kapitálu
- zkrátit registraci nové emise na burze či RM–Systému
- zavést možnost souběžného snížení a zvýšení kapitálu kvůli nominální hodnotě akcií
Pramen: Komise pro cenné papíry, Asociace pro kapitálový trh
