TRENDY V KANCELÁŘSKÝCH INTERIÉRECH - Nábytku ubývá, technologie se vylepšují. Moderní kanceláře si již nelze představit bez klimatizace, vysokorychlostních výtahů nebo rozsáhlých podzemních parkovišť.
Cesta vysokorychlostním výtahem se podobá adrenalinovému sportu, pracoviště tvoří jedna velká hala, ve které je v každou roční dobu stejné klima. Nechybí kavárna či jiný prostor určený k odpočinku. To je jen část samozřejmostí, jimiž se moderní pracoviště liší od míst, kam lidé pravidelně docházeli do zaměstnání ještě před deseti lety.
DVĚ TŘETINY ZAMĚSTNANCŮ NECHTĚJÍ OPEN SPACE
Zaměstnanci téměř dvou třetin tuzemských firem by raději pracovali v oddělených kancelářích. Ve skutečnosti v nich přitom tráví pracovní dobu jen ve třetině společností. Vyplývá to z průzkumu agentury GfK, který provedla pro společnost Skanska. Podle průzkumu 41 procent českých firem předpokládá, že budou mít za rok v kancelářských budovách pravděpodobně více zaměstnanců. Pokles očekává jen šest procent dotázaných společností. Při rozhodování o typu kanceláře začíná nabývat na významu ekologie. Zástupci 78 procent podniků z Česka si myslí, že otázky životního prostředí budou hrát při výběru kanceláře čím dál významnější roli. Průzkum probíhal na podzim loňského roku v 600 společnostech v Česku, Polsku a Maďarsku.
Hlavní rozdíly a trendy
Největší změnou prošlo od dob minulého režimu prostorové uspořádání kanceláří. Tak, jak se podniky vracely do soukromých rukou, mizely také stěny mezi útočišti jednotlivých zaměstnanců. Nové poměry postupně přinesly open space (otevřený prostor) se všemi jeho výhodami i mouchami. „V současné době používají oddělené kanceláře pouze právnické firmy a státní organizace,“ konstatuje Jiří Kejval, generální ředitel společnosti Techo, která se specializuje na výrobu kancelářského nábytku.
Open space není podle svých zastánců trendem, ale filozofií. Příčky, dveře a různé umělé předěly prý nemají v moderní kanceláři co dělat. Pracoviště musí odpovídat potřebám rychlé komunikace. „Neznamená to nacpat co nejvíce zaměstnanců do co nejmenšího prostoru, ale vytvořit nejlepší prostředí pro lidi, jejichž pracovní úkoly a podmínky se neustále mění,“ říká Kejval.
Ve velké hale je těsno
Vedle běžného pracovního místa vytváří stále více firem další prostory, jako jsou kluby, kavárny, jednací síně, odpočinkové místnosti a podobně. I přes tuto snahu firem otevřené plochy „zlidštit“ si v nich čeští zaměstnanci zrovna dvakrát nelibují. „V současné době mi open space nevadí, protože sídlím v rohu místnosti. Dokud jsem ale seděl zády ke dveřím a každý, kdo do místnosti vešel, mi koukal přes rameno do počítače, cítil jsem se stísněně,“ konstatuje Matěj Bartoška z pražské realitní kanceláře.
O rozpacích „obyvatel“ otevřených pracovních prostorů vypovídá i průzkum agentury GfK, který uskutečnila pro společnost Skanska Property Czech Republic. V oddělených kancelářích by podle GfK rádi pracovali zaměstnanci téměř dvou třetin (64 procent) tuzemských firem. Podle Pavla Vomely z developerské společnosti PSJ se ale nejspíš nedočkají a společné kancelářské prostory budou převládat i nadále. Kromě vysoké variability prostoru totiž nabízejí i úsporu nákladů na vybudování kanceláře.
NOVOSTAVBY UŽ VEDOU
Podíl novostaveb na celkovém objemu tuzemských kanceláří stále roste, aktuálně činí podle údajů sdružení realitních poradenských firem Prague Research Forum 69 procent. Zbývajících 31 procent kanceláří se nachází v rekonstruovaných budovách. Kanceláří nejkvalitnějšího typu A je 70 procent, zbytek tvoří budovy typu B, případně C.
Hruška versus buk
Zatímco prostorové řešení rázu open space je, když ne trvalou, tak alespoň dlouhodobou záležitostí, samotné zařízení kanceláří podléhá častým změnám módních trendů. Ty se vztahují převážně na barvy, z menší části pak na použité materiály. „Polovina devadesátých let byla ve znamení dezénu švýcarské hrušky, přelom století se odehrával v imitacích buku, začátek milénia v kombinaci stříbrné barvy a javoru. V poslední době je velmi moderní bílá barva,“ popisuje Jiří Kejval. Trendy jsou podle něho přejímány především z oděvního a automobilového průmyslu.
Zbyla třetina nábytku
Významný vliv na změny vzhledu pracovišť má vývoj výpočetní techniky. „Ještě před deseti lety se data uchovávala v počítači a paralelně v papírové podobě. Délka polic potřebných k uložení těchto papírových dat se v průměru zkrátila z dvanácti metrů až na dnešní dva metry na jednoho pracovníka,“ popisuje Kejval. Také velikost stolů se podle něj za posledních deset let změnila. Od stolů ve tvaru L o rozměru 180 krát 180 centimetrů až na dnešní standard 160 krát 80 centimetrů. „Celkově lze říci, že objem nábytku dnešních kanceláří v porovnání s kancelářemi před deseti lety je téměř třetinový,“ popisuje Kejval.
Aby na trhu obstáli, musejí výrobci kancelářského nábytku klást stále větší důraz na ergonomii. Stále více se o slovo hlásí také ekologie a do popředí se dostávají recyklovatelné materiály.
