Současná úsporná opatření v automobilovém průmyslu postihla také výstavy. Některé autosalony už byly odvolány, jiných se zúčastnilo méně vystavovatelů. Také přípravu autosalonu v Brně provázely dlouhé rozhovory mezi organizátorem, importéry a dealery.
Autor: Seat
Nejen výrobci aut, ale také pořadatelé veletrhů nemají letos na růžích ustláno. Aby se například mohl konat autosalon v Barceloně, musela jej zadotovat vláda. Za původních podmínek by se jej většina vystavovatelů vůbec nezúčastnila.
Známý autosalon v Lipsku byl také ochuzen o mnoho významných vystavovatelů, účast na největší podzimní evropské automobilové přehlídce už odvolala řada známých značek. Podobně je tomu i s tak významným autosalonem, jako je ten tokijský.
Brno bylo v ohrožení Brněnská Motor Show byla také v ohrožení. Ještě na podzim to vypadalo, že se příprava autosalonu nebude lišit od minulých ročníků. V zimě se ale organizátoři pustili do tvrdých diskuzí s importéry o výstavních podmínkách. Deník MF Dnes o tom napsal: „Nepomohlo ani zlevnění pronájmu plochy, jehož ceny se vrátily na úroveň zvýhodněné sazby za včasné objednání z loňského podzimu. Jediný středoevropský veletrh zařazený v prestižním kalendáři Mezinárodní organizace výrobců automobilů tak čeká výrazná proměna. Musí se zmenšit, zkrátit a zřejmě se změní na prodejní výstavu. To je totiž jediný způsob, jak na veletrh přilákat další automobilky. Vystavovat nebudou dovozci aut, ale jednotliví dealeři.“ Vše nakonec skončilo určitým kompromisem. V Brně se letos neobjeví celá dvacítka jeho obvyklých účastníků. Přesto budou v pavilonech automobily více než třiceti značek a nebudou chybět ani světové a národní premiéry. Původně měl veletrh trvat víc než týden a pokrýt dva víkendy, ale kvůli malému zájmu se zkrátí. „Bude jen přes jeden víkend, potrvá od pátku 5. června do čtvrtka 11. června,“ upřesnil mluvčí brněnského výstaviště David Pokorný. Střízlivý optimismus**
Pesimistické ovzduší kolem aut rozjasňují dosavadní prodejní výsledky nejvýznamnější kategorie tuzemského trhu, osobních automobilů. Navzdory tak často omílané recesi a dramatickým poklesům prodejů ve většině evropských zemí, Asii a Americe činil meziroční pokles registrací osobních a lehkých užitkových automobilů za první čtyři měsíce oproti rekordnímu loňskému roku 13,6 procenta, ale byl prakticky stejný s rokem 2007, kdy ještě recesi nikdo ani netušil.
Je nesporné, že letošnímu odbytu sice významně pomohla legislativní úprava odpočtu DPH, ale v tomto případě se do značné míry jednalo o přesun původně osobních vozů homologovaných jako N1 nazpět mezi osobní. Ve vztahu k automobilovému trhu samozřejmě zůstává nezodpovězena otázka, v jaké fázi se v současné době nachází naše i evropské hospodářství a kdy nastane jeho ozdravení a zlepšování ekonomické výkonnosti.
Jako věštění z křišťálové koule se jeví prognózy vzdálenější, ale i blízké budoucnosti automobilového trhu i průmyslu, toho evropského, ale i českého, který svou strukturou i vazbami na evropský těsně navazuje. Jednou z aktuálních otázek je, jak dlouho vydrží zvýšení prodeje osobních automobilů v důsledku možnosti odpisu DPH u jejich plátců. Další otázkou s nejistou odpovědí je problematika státní podpory pro pořízení nových automobilů, u nás nazývané nejčastěji jako „šrotovné“, které má mnoho významných odpůrců.
