Plynárenské společnosti se na topnou sezonu připravily. Zákazníkům vzkazují, že se nemusejí obávat – plynulé zásobování je možno zajistit díky diverzifikovaným zdrojům. Spolehlivou rezervou jsou i plné zásobníky
Konflikt na Ukrajině a napjaté vztahy mezi Moskvou a Bruselem mohou v následujících měsících zkomplikovat zásobování plynem v Evropě. Nadcházející zima tak rozhodne, zda bude do Evropy a s ní rovněž do Česka i nadále proudit hlavně ruský plyn.
Česká plynárenská soustava byla budována s tím, že ji bude plnit výhradně plyn z ruských nalezišť. To ale dnes už neplatí. I když ruský plyn kryje českou spotřebu téměř z 80 procent a většina z něj se stále dopravuje tranzitním plynovodem přes Ukrajinu, závislost na této dopravní cestě výrazně klesla. Monopol Ruska narušila už v roce 1997 možnost dodávek norského plynu.
Dlouhodobý kontrakt s Ruskem, který byl v roce 2006 prodloužen až do roku 2035, je schopný krýt veškerou spotřebu České republiky.
Přesto už dnes obchodníci nakupují pro zákazníky v ČR až třetinu plynu na krátkodobých spotových trzích v západní Evropě. Jiné cesty Česko má několik teoretických možností, jak ruský plyn nahradit. Plynárenský expert Vratislav Ludvík připomíná, že existuje řada cest, jimiž lze Ukrajinu obejít. „Plynovody, jimiž by mohl plyn téci do České republiky, jsou buď hotové, nebo plánované.“ Ruský plyn je možno dopravit do ČR plynovodem Nord Stream přes Německo nebo plynovody Stork a Moravia z Polska. Plyn lze v případě výpadku přepravy tranzitním plynovodem dovést i přes Slovensko díky propojení na rakouskou předávací stanici Baumgarten. Navíc kromě ruských jsou k dispozici i jiné těžební oblasti. Vedle norského plynu lze využít i plyn z Perského zálivu a severní Afriky. Podmínky pro jeho dopravu do ČR by měly výrazně zlepšit plánované investice – přímé propojení s Rakouskem a plynovod do polského přístavu Svinoústí.
Výše uvedená propojení jsou podle Ludvíka schopna pokrýt základní spotřebu ČR. Vloni se v Česku spotřebovalo 8,27 miliardy metrů krychlových plynu. „Kontrakt s Norskem umožňuje import tří miliard kubíků, další tři miliardy máme v zásobnících. Na straně zdrojů můžeme navíc počítat se zvýšením těžby plynu v Norsku, tamní společnost Statoil ji může navýšit až o deset miliard kubíků. Stejně tak lze počítat se zvýšením importu zkapalněného zemního plynu z Perského zálivu a Afriky,“ uvádí Vratislav Ludvík.
Příprava na různé varianty Také vládní úředníci ujišťují, že není důvod k panice. Česko se na zimu připravilo, podzemní zásobníky jsou plné a v případě krizové situace dojde ke krácení dodávek pro velké odběratele. Připravené krizové scénáře pracují s různými variantami možného vývoje – od přiškrcení dodávek z Ruska přes výpadky tranzitního plynovodu až po úplné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy.
„Z výsledků zátěžových testů vyplývá, že případné přerušení dodávek přes Ukrajinu významně neovlivní zásobování odběratelů v ČR v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy, zejména Nord Stream, nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude v průměru minimálně 20 milionů metrů krychlových za den a plyn ze zásobníků plynu na území České republiky bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu,“ uvedl začátkem tohoto měsíce na konferenci v Praze Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu a obchodu. Horší situace by nastala, kdyby Rusko přerušilo veškeré dodávky do Evropy. „Zde by v případě jak měsíčního, tak šestiměsíčního výpadku bylo nutné přistoupit k regulaci dodávek,“ řekl.
Povinné zásoby Český plynárenský svaz už koncem září oznámil, že zásobníky byly naplněny s předstihem. V osmi podzemních zásobnících eviduje téměř tři miliardy kubíků plynu. Tento objem může pokrýt až 40 procent roční spotřeby.
Energetický regulační úřad (ERÚ) však již dříve upozornil, že část z těchto zásob může být určena pro zahraniční zákazníky. Při kontrole navíc zjistil, že se na českém trhu pohybují i obchodníci, kteří nemají předepsané zásoby. Ty mají zajistit, aby v případě krize nemuseli odpojovat chráněné zákazníky. Mezi ně patří přednostně domácnosti a poskytovatelé nezbytných, například sociálních a zdravotnických služeb.
Povinnost zajištění bezpečnostních standardů dodávky (BSD) vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 994/2010.
O autorovi| Beata Holečková, spolupracovnice redakce
