NAKONEC SE VŠAK VŽDY UKÁŽE, ŽE REÁLNÁ SITUACE JE VÝRAZNĚ LEPŠÍ A K ŽÁDNÉ TRAGÉDII NEDOJDE. NEJINAK JE TOMU I LETOS, I KDYŽ PROPAD OBJEMU PRODUKCE SKUTEČNOSTÍ JE.
Ceny potravin patrně porostou, ale ne plošně
NAKONEC SE VŠAK VŽDY UKÁŽE, ŽE REÁLNÁ SITUACE JE VÝRAZNĚ LEPŠÍ A K ŽÁDNÉ TRAGÉDII NEDOJDE. NEJINAK JE TOMU I LETOS, I KDYŽ PROPAD OBJEMU PRODUKCE SKUTEČNOSTÍ JE.
K 25. srpnu letošního roku bylo podle statistik ministerstva zemědělství sklizeno 98,81 procenta obilí a řepky, celkový propad oproti loňskému roku činí něco přes 12 procent. To v praxi znamená, že v ČR se letos sklidí necelých 5,5 milionu tun obilí a přes 400 000 tun řepky. Naprosto žádné problémy by přitom neměly být v objemu produkce potravinářského obilí, mírné lze předpokládat na trhu s krmným obilím, určitý nedostatek suroviny, především ale k výrobě bionafty, se rýsuje v komoditě řepka.
JAK TO VIDÍ ZEMĚDĚLCI
Podobně jako ministerstvo hodnotí situaci tajemník Asociace soukromých zemědělců ČR (ASZ) Michal Pospíšil. Ten přitom poukazuje na skutečnost, že výnosy obilovin na Vysočině byly v letošním roce vyšší než na jižní Moravě, která byla v minulosti spolu s úrodnou Hanou považována za obilnici ČR. Pospíšil se přitom domnívá, že na vině je v oblasti Moravy i forma hospodaření, zejména neschopnost velkých ploch obilí zadržovat vodu a prvovýrobci podceňovaná prevence eroze. Tím se prohlubuje citlivost na klimatické jevy. „Pozitivní je, že se ceny obilí vracejí na úroveň světových cen, v podmínkách ČR na úroveň cen z let 1995 až 1999,“ konstatuje Pospíšil. Objem sklizených komodit podle ASZ znamená, že „hlad rozhodně nehrozí“.
KUKUŘICE ZŮSTANE NA POLÍCH
Tajemník Agrární komory ČR (AK) Jan Záhorka to vidí jinak. I když ceny obilí stoupají, nebude to podle jeho názoru stačit na kompenzaci propadu tržeb v důsledku nižší produkce. Záhorka souhlasí s tím, že potravinářského obilí bude dostatek, tvrdí ale, že problém bude s krmným obilím. „Podle našich propočtů bude schodek v krmném obilí zhruba 400 000 tun, které bude třeba dovézt,“ domnívá se. Problém podle něj znásobuje skutečnost, že při současných tuzemských cenách kolem 3500 korun za tunu krmného obilí lze tyto komodity „velmi dobře vyvážet, ale následně bude třeba chybějící krmné obilí třeba dovážet za ceny potravinářského obilí“. Ty jsou přitom podle Záhorky zhruba o 800 až 1000 korun za tunu vyšší. Předpokládaný nedostatek krmného obilí podle něj zemědělci vyvažují tím, že poslední nesklizenou komoditu, kukuřici, ponechají déle na polích, aby ji mohli použít na siláž a ne takzvaně na zrno. To v praxi znamená méně tuzemské kukuřice k potravinářským účelům.
DOPADY DO CEN POTRAVIN
Ačkoli ministerstvo zemědělství i někteří obchodníci v současné době tvrdí, že nižší sklizeň nebude mít dopad do zvýšení cen potravin, nebude to patrně tak úplně pravda. Objem sklizně ale nejspíš nebude důvodem jediným, ale spíše pomocným, podle situace v té které komoditě. Mírný nárůst cen připouští i ředitel Potravinářské komory ČR (PK) Miroslav Koberna. „Pokud se zemědělci rozhodli zvýšit ceny své produkce a budou-li mít také sílu tyto své požadavky prosadit, ceny potravin porostou,“ konstatoval ředitel PK. Ceny zemědělských vstupů se totiž podle jeho slov v řadě případů podílí na ceně konečných potravinářských výrobků rozhodující měrou. To platí zejména v případě masa, ostatně spotřebitelské ceny vepřového již díky nárůstu cen jatečných prasat v předchozím měsíci rostou. Naopak v případě obilí se zemědělská surovina na ceně konečného výrobku tolik nepodílí. „Znamená to malé procento v cenách finálních výrobků, a navíc konkurenční prostřední obchodních řetězců nedovolí ceny zvyšovat,“ myslí si Pospíšil.
VÍC SLUNEČNICOVÝCH OLEJŮ
V případě rostlinných olejů by se ale nižší letošní sklizeň řepky do cen promítnout mohla. Podle tiskové mluvčí SETUZY Marie Logrové má totiž letošní řepka nižší olejnatost, což v praxi znamená zvýšení nákladů. Nepřímým důsledkem bude také podle Logrové vyšší letošní tuzemská výroba slunečnicových olejů, který je oproti řepkovému dražší. Právě vyšší kvalita některých potravinářských výrobků, například díky nové vyhlášce stanovující závazné podíly surovin k výrobě uzenin (kauza špekáček), se stane dalším důvodem ke zvýšení celkové cenové úrovně některých produktů. „Kvalitnější uzeniny budou pochopitelně dražší,“ přiznal již dříve prezident PK Jaroslav Camplík. Naproti tomu přes snahu zemědělců, kteří hodlají spojit síly odbytových družstev mléka na zvýšení minimální ceny této komodity na osm korun za litr (aktuální cena je 7,65 koruny), se ceny mlékárenských produktů asi příliš hýbat nebudou. Limitem pro růst cen je totiž levná mlékárenská produkce z Polska či ze Slovenska.
JAK HODNOTÍ SITUACI MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
Základní příčinou letošní nižší úrody je podle ministerstva zemědělství počasí. Loňský podzim byl totiž nadstandardně deštivý a zemědělci nedokázali do rozmoklých polí včas zasít potřebné komodity. I následkem toho řada porostů špatně přezimovala. Letošní jaro a léto se zase na nižší úrodě podepsalo vysokými teplotami a nedostatkem srážek. Ačkoli je podle ministerstva letošní sklizeň nejnižší od roku 1976, nedostatek produkce nehrozí a stávající situace není ani důvodem ke zdražování potravin. Rýsující se výraznější propad produkce v obilí přitom zachránilo letošní jaro. Zatímco sklizeň ozimé pšenice a ječmene je oproti loňsku nižší zhruba o 35 procent, jarní pšenice je naopak dvakrát více a jarního ječmene o třetinu více než před rokem. Objem jařin je ovšem oproti ozimům nižší, takže ztráty z podzimu vyrovnala jejich vyšší produkce jen částečně.
