LEV CHCE DALŠÍ PENÍZE

O d     I P B     k     h o l d i n g u

Nikoliv účetní operace, nýbrž velkolepý projekt totální změny vlastnických vztahů. Vybavení banky volným kapitálem financované jejími akcionáři. Očištění odprodejem dceřiných společností a podstatné části investičního portfolia novému subjektu. To je podstata pracovní verze transformace skupiny IPB na holding. Jeho vznik má napomoci i k ovládnutí České pojišťovny.

Záměr manažerů Investiční a Poštovní banky přeměnit skupinu na holding má především dva důvody. Jedním je snaha kapitálově posílit samotnou banku a očistit její bilanci. Druhým cílem je pak spojení s Českou pojišťovnou, jež by cestou fúze obou ústavů nebylo možné. Ať již dopadnou tyto plány jakkoliv, jde o nový a velmi významný jev českého finančního sektoru, který se zřejmě stane precedentem pro některé další velké banky poté, co projdou doprivatizací.

Akcionáři dostanou na výběr

Nový holding by nevznikl transformací Investiční a Poštovní banky, která zastřešuje IPB Group nyní, nýbrž jako zcela nově založený subjekt. Ten by byl téměř jistě, stejně jako nyní IPB, ovládán japonskou Nomurou. Holding by převzal kontrolu nad bankou a poté i nad jejími dceřinými společnostmi, které by od ní odkoupil. Tím by se nynější vztah mezi IPB a jejími dcerami přeměnil na vztah sesterský.

Majiteli nově vzniklého holdingu by se měli stát ti stávající akcionáři banky, kteří o to projeví zájem. Zbývající zůstanou akcionáři IPB, která má dál existovat jako akciová společnost s veřejně obchodovatelnými akciemi. Konkrétně by tedy všichni akcionáři bez výjimky - pokud valná hromada přeměnu na holding schválí podle stávajících představ - měli obdržet návrh na úpis akcií holdingu s tím, že jejich vkladem by nebyly peníze, ale akcie banky. Podle toho, kolik by jich takto holding shromáždil, vydá potom vlastních akcií. Kdyby se dejme tomu rozhodli akcionáři držící šedesát procent banky, že vstoupí do holdingu, tvořila by aktiva tohoto holdingu akcie představující šedesát procent IPB. Zbývajících čtyřicet procent IPB by drželi ti stávající akcionáři, kteří se rozhodli své postavení nezměnit.

Peníze úpisem

Po upsání první emise akcií by přišla druhá fáze transformace. Holding by vyhlásil navýšení kapitálu dalším úpisem, ovšem tentokrát již za peníze. Za ty by začal odkupovat jednotlivé dceřiné společnosti od banky, případně i její další majetkové účasti, například podíl v Českém pivu či České pojišťovně. Holding by samozřejmě uvedl své akcie na veřejné trhy a na burze, a v RM-systému by se tak nadále obchodovalo jak s nimi, tak i se stávajícími akciemi IPB.

V té by držel rozhodující podíl holding, protože úspěch celé akce předpokládá zájem majoritních akcionářů, tedy především Nomury. Ta by zřejmě držela na holdingu větší podíl než dnes na bance, protože ne všichni akcionáři by do tohoto subjektu vstoupili a už vůbec ne všichni by se účastnili navyšování jeho základního jmění.

Na konci celého procesu by tak měl být holding držící významný podíl v bance a zřejmě i většinu dnešních majetkových podílů IPB, která by mu je zcela normálně prodala. Tím by získala poměrně velké množství nového kapitálu a současně by se jí uvolnily ruce i tím, že bilance bývalých dcer by již nezatěžovaly rozvahu samotné banky. Ruce by se do budoucna ovšem uvolnily i těmto dcerám, na které by se zřejmě přestala vztahovat některá opatření centrální banky s tak vysokou přísností. Může jít například o nižší požadavky na kapitálovou přiměřenost u hypoteční banky, stavební spořitelny a jiných ne typicky bankovních firem.

Jen pracovní verze

Konečnou verzi návrhu na vznik holdingu musí schválit Česká národní banka, vedení banky a samozřejmě její valná hromada. Ta by se podle prvního náměstka generálního ředitele a člena představenstva banky Libora Procházky měla sejít v první polovině tohoto roku. Procházka přitom zdůrazňuje, že zatím se návrh celé transformace nachází teprve ve stadiu pracovní verze, kterou ještě neschválilo ani samotné vedení banky. Své požehnání jí totiž zatím nedali ani právníci a auditoři.

Podle Procházky není vyloučeno, že některé společnosti, včetně nynějších malých dcer IPB, by holding postupně odprodal. Tvrdí, že záměrem je vybudování finančního seskupení, pokud možno i s Českou pojišťovnou. Proto lze předpokládat, že holding bude zvažovat třeba i prodej účastí v Českém pivu či FTV Premiéra.

Ozdravění s akcionáři

Výraz restrukturalizace banky tak není zcela přesný. O tu by šlo tehdy, kdyby banka použila dceřinou společnost s bankovní licencí (tou je dnes v podstatě Banka Haná), předala jí veškerá svá aktiva a pasiva, jež souvisí s bankovní činností, a potom svou vlastní licenci vrátila a zůstala akciovou společností plnící funkci holdingu. Současná pracovní verze přerodu IPB Group však znamená pro banku naopak její vlastní očištění od nebankovních činností, ozdravění a nabídku akcionářům, zda si nechtějí „koupit i podíl na tom, co banka prodá.

Takový podíl totiž zaplatí buďto tím, že se zúčastní navýšení základního jmění budoucího holdingu, nebo tím, že neúčastí na úpisu sníží svůj podíl na něm a zprostředkovaně na výnosech banky. Třetí možností je setrvání ve vyčištěné IPB. To ale zase skrývá riziko, že po vzniku holdingu se ještě sníží už dnes dost nízká likvidita jejích akcií, a tudíž možná i ceny. A to i přesto, že půjde o emisi zdravější banky, na druhé straně ale připravené o výnosy z dceřiných společností a kapitálových obchodů. Ty totiž z banky zřejmě odejdou též.

Akcionáři, kteří zůstanou v bance, rovněž budou riskovat, že jejich peněžní ústav prodá svá aktiva pod cenou, neboť je vlastně bude prodávat akcionářům. I proto by nebylo špatné, kdyby Nomura nabídla odkup akcií těm, kteří nebudou se změnami souhlasit. Jak vyplynulo z Procházkova vyjádření, představitelé banky s jejími šéfy o této možnosti zatím nehovořili. Otázkou je, zda nebude muset odkup nabídnout samotný holding, pokud získá v bance majoritu. Anebo zda nebude muset Nomura nabídnout odkup u holdingu, až v něm získá nejen faktickou, ale i účetní majoritu při navyšování.