PALUBNÍ DENÍK Pozoruhodný vývoj má tendr na telekomunikační služby na železnici, který vypsala Správa železniční dopravní cesty. Před pár týdny byli vyřazeni dva uchazeči ze tří a zbyla jen Českými drahami kontrolovaná společnost ČD-Telematika, která dosud tyto služby poskytovala správcům kolejí k oboustranné spokojenosti. Podle zvěstí z podpalubí ale došlo k netušenému a oba další uchazeči, kterými jsou Telefónica a Sitel, se do tendru vrátí. V praxi to znamená, že vítězem se stane Telefónica, která s mimořádnou prozíravostí nasadila cenu o čtyři miliony nižší než ČD-Telematika, jež nabídla 387 milionů. Šéf společnosti Jiří Kolář údajně vyhověl odvolání vyřazených firem, což je hodně nestandardní. Zdroje Palubního deníku v této souvislosti hovoří o silném tlaku ministra dopravy Zbyňka Stanjury.
Zvláštní je, že subdodavatelem Telefóniky je společnost AŽD, která je ovšem také sedmiprocentním akcionářem ČD-Telematika a jejíž zástupce sedí v dozorčí radě, tudíž má přístup k řadě interních informací. Navíc z firmy údajně náhle odchází jeden z vrcholných představitelů, který měl o tendru a přípravě nabídky podrobné informace. Extrémní těsnost nabídek jistě vyvolává jisté úvahy o možném úniku důvěrných informací.
Pro polostátní firmu je prohra v tendru dost velký problém a stovky lidí přijdou o místo. Také podstatně klesne hodnota společnosti. Bude zajímavé sledovat, zda najednou nebude dosud profitabilní dceřinka Českých drah na prodej za pár šupů.
TĚŽKÉ SRDCE VÁCLAVA KLAUSE Pan exprezident nedávno promluvil k absolventům své milované almy mater. A mimo jiné na půdě VŠE pronesl tato slova: „Deprimuje mě, že současní studenti nemají na studium stejnou koncentraci, jako jsme měli nebo museli mít my. Dnes má skoro každý student vedle školy nějaké zaměstnání. Nedovedu si to představit.“ (Text najdete na str. 50.)
Václava Klause to trápí již řadu let. Podobnou myšlenku i s přiznáním „malé fantazie“ formuloval již při projevu na téže škole v roce 2003. Palubní deník si z té doby ovšem vzpomíná, že o rok později podepsal zákon, který říkal, že poslední tři roky studia musí student odpracovat alespoň 12 měsíců a při tom odvádět státu sociální dávky, aby měl po absolvování nárok na podporu v nezaměstnanosti. To kdyby se mu nedařilo hned s čerstvým diplomem najít práci snů.
Autor Palubního deníku byl tehdy v novinářských plenkách a s drzostí elévského věku se optal prezidentské kanceláře, zda fantazie pana prezidenta v mezičase pokročila. Kupodivu podřadnému studentskému plátku dorazila odpověď na hlavičkovém papíře. Pan prezident prý s mnoha zákony nesouhlasí, ale s těžkým srdcem je podepíše. Asi mu to na tom těžkém srdci leží dodnes.
