Podzimní klání významně ovlivní nová strana - Občanská platforma
Značná část pozorovatelů se ještě na počátku roku shodovala, že menšinová vláda premiéra Jerzyho Buzka nepřežije hlasování o rozpočtu a že Polsko čekají předčasné parlamentní volby. Intenzivně o nich přemýšlel opoziční Svaz demokratické levice (SLD), který s drtivou převahou vede dlouhodobé žebříčky preferencí. Jarní termín voleb považoval za vhodný i prezident Aleksander Kwaśniewski. Dnes ale všichni aktéři na politické scéně počítají s tím, že změří své síly v řádných volbách na podzim letošního roku. Když liberálové z Unie svobody vedeni „otcem hospodářské reformy Leszkem Balcerowiczem odešli loni v létě z vládní koalice, snad nikdo nevěřil, že Buzek se udrží v premiérském křesle. Udržel a nejen to – podařilo se mu setrvat ve funkci nejdéle ze všech polských premiérů za uplynulých jedenáct let, a to ještě stojí v čele menšinové vlády. Politický handl. Obecně se usuzovalo, že to bude právě Unie svobody, kvůli které letošní rozpočet neprojde. Už dlouho se v dolní komoře – Sejmu – nesešlo tolik poslanců. Ze 460 jich scházelo jen deset. Vládní poslance nakonec podpořila právě Unie svobody, a to bylo podstatné. Pravděpodobně ale rozhodly zákulisní dohody. Hlasování totiž předcházela změna ve vedení unie – v předsednickém křesle Balcerowicze nahradil exministr zahraničí Bronislaw Geremek. Balcerowicz na šest let stanul v čele polské centrální banky nejen díky tomu, že ho parlamentu navrhl prezident Kwasniewski, ale hlavně díky podpoře Volební akce Solidarita (AWS). O politickém handlu „my podpoříme Balcerowicze a vy rozpočet ve Varšavě hovořili i politicky méně orientovaní občané. Konec spekulací. Přijetím rozpočtu skončily všechny spekulace o předčasných parlamentních volbách. Poláci budou poslance do obou komor parlamentu volit na podzim. Před několika týdny se zdálo, že karty jsou v předvolební hře rozdány. Na jedné straně konzervativní seskupení Volební akce Solidarita, na straně druhé Svaz demokratické levice. Mezi nimi Polská lidová strana hájící zájmy rolnictva a liberální Unie svobody s podobnými volebními preferencemi oscilujícími kolem osmi procent. Jestliže polskou levici charakterizuje názorová jednota, pak Volební akce Solidarita je příkladem rozhádané skupiny politiků, kteří povyšují vlastní ambice nade vše. Svaz demokratické levice v klidu pozoruje hašteření ve vládním uskupení a dlouhodobě se těší rekordní podpoře Poláků. Některé průzkumy ukazují, že levicový tábor (SLD se dohodl na předvolební spolupráci s Unií práce) hodlá preferovat až 46 procent voličů, což by levici umožnilo vytvořit jednobarevnou vládu. Proč slábne vládnoucí strana. Přestože volby budou až za půl roku, už dnes je Svaz demokratické levice považován za jejich vítěze. O jeho návratu do vládních salonů po čtyřech letech nikdo nepochybuje, otázkou jen zůstává, s jakou převahou postkomunistická levice zvítězí. Volební akce Solidarita se už s porážkou smířila, někteří politici již dnes hovoří, že budou muset být silnou opozicí. Dnes ji podporuje kolem patnácti procent voličů a její preference spíše klesají. Na současném postavení vládního uskupení se podepsaly dvě skutečnosti. Donedávna ještě předseda AWS Marian Krzaklewski prohrál v prezidentských volbách loni v říjnu. Porážku s úřadujícím prezidentem Kwaśniewským by snad dokázal unést, ale třetí místo pro něj znamenalo ztrátu pozic. Porazil ho totiž ještě nezávislý kandidát Andrzej Olechowski, který po roce 1989 působil ve dvou vládách jako ministr financí a zahraničí. Po neúspěšném klání o prezidentský úřad se Krzaklewski stal hromosvodem všeho zlého. Své předsednické křeslo musel přenechat premiéru Buzkovi a spokojit se pouze s funkcí předsedy parlamentního klubu. Volební akci Solidarita dokonce hrozil rozpad. „Pokud Krzaklewski zůstane ve funkci, odcházíme, hrozil předseda Konzervativně lidové strany Jan Maria Rokita. AWS prošla krizí. Nyní se sice předsedové všech stran tvořících AWS ujišťují o vzájemných sympatiích, další exploze v pravicovém táboře ale může přijít brzy. Konzervativce, odboráře a křesťanské demokraty více než společný program spojuje především snaha zůstat u moci. Rána Unii svobody. Krize v AWS byla prvním důvodem pohybu na politické scéně, druhým pak byl vznik nového subjektu. Andrzej Olechowski po svém úspěchu v prezidentských volbách dlouho váhal. Nakonec se k překvapení všech nepřipojil k Unii svobody, k níž měl názorově nejblíže, ale naopak ji zasadil kruté rány. Spolu s maršálkem Sejmu Maciejem Plažyńským, který měl být mužem číslo jedna v obrozené AWS, a vicemaršálkem Senátu a místopředsedou Unie svobody Donaldem Tuskem založil Občanskou platformu. Nová politická strana, kterou podporuje sedmnáct procent Poláků, má z dnešního pohledu největší šanci zabránit levici v jednoznačném vítězství.
