Menu Zavřít

Dluhy místo blahobytu. Levná ropa stáhla blízkovýchodní země do problémů

24. 11. 2017
Autor: Profimedia.cz

Země západní Evropy potřebovaly desítky let na to, aby vinou rozmařilých sociálních výdajů vypěstovaly státní dluh v rozsahu až sta procent ročního výkonu ekonomiky. Některé země Blízkého východu se stihly masivně zadlužit za pouhé tři roky. Pád cen ropy i zemního plynu snížil jejich příjmy, ale do nepopulárních škrtů v rozpočtových výdajích se vládnoucím vrstvám nechce.

Rozpočtový deficit 21 procent HDP jen za loňský rok, prudce rostoucí nezaměstnanost, opakované snížení ratingu státních dluhopisů či obyvatelé zoufalí z ukončeného dotování pohonných hmot. O kterou zemi se jedná? Není to ani Venezuela, ani válkou rozvrácená země kdesi v Africe. Do těžké krize se v důsledku pádu cen ropy dostal blízkovýchodní sultanát Omán.

Právě na poměry islámského světa mírumilovný a poklidný Omán patří mezi hlavní oběti levné ropy. Ještě v roce 2014 zde státní dluh dosahoval pouhých pěti procent ročního výkonu ekonomiky, dnes je to devětkrát tolik. Nárůst státního dluhu, i když ne tak dramatický, vykazují také další významní exportéři ropy a plynu v regionu - Katar, Kuvajt, Irák i Bahrajn.

Vývoj ceny ropy WTI:

 Vývoj ceny ropy WTI

Půjčovat na finančním trhu si musí už i Saúdská Arábie, která donedávna díky příjmům z ropy doslova nevěděla co s penězi. První emisi dluhopisů v rozsahu 17,5 miliardy dolarů umístila na trhu v loňském říjnu, další velké emise následovaly letos v dubnu a září. Finanční tíseň donutila k mezinárodní emisi dluhopisů také vlády v Kuvajtu, Iráku, Bahrajnu a emirátu Abu Dhabi. Spojené arabské emiráty jako celek jsou zatím v lepší pozici díky menší závislosti tamní ekonomiky na exportu ropy a plynu.


Dost bylo ropy, řekli si v Rijádu:

Branson investuje v Saúdské Arábii. Pomůže jí zbavit se závislosti na ropě

Saúdové spouští obrovský jaderný program. Kromě reaktorů chtějí i obohacovat uran

Saúdská Arábie zatím spoléhá na příjmy z ropy, ilustrační foto


Pouze malý nárůst státního dluhu vykazují také dvě největší postsovětské republiky - Rusko a Kazachstán. Letos jsou stále jen na 17procentním poměru zadlužení k HDP. Obě země si však „vypomohly“ znehodnocením domácí měny, což se negativně projevilo na životní úrovni obyvatel. Zatímco na počátku roku 2014 vyšel jeden dolar na 33 ruských rublů, dnes se za něj platí přes 58 rublů. Naopak ropné monarchie v oblasti Perského zálivu udržují pevný kurz svých měn vůči dolaru.

Dlouhé období vysokých cen ropy skončilo v polovině roku 2014. Poté vinou nadprodukce na trhu nastal pád cen z původních 106 dolarů za barel až na 29,6 dolaru (průměrná cena texaské ropy typu WTI) v lednu 2016. Od té doby opět ropa postupně zdražuje, v posledních dnech se obchodovala za ceny okolo 56 dolarů za barel.

Poměr státního dluhu k HDP (v procentech)

FIN25

dluh 2014 dluh 2017 (odhad)
Bahrajn 44,4 90,6
Irák 32,0 63,8
Katar 32,3 54,4
Ázerbájdžán 14,4 46,4
Omán 4,9 44,5
Írán 11,8 32,1
Kuvajt 7,5 27,1
Spojené arabské emiráty 15,5 20,7
Alžírsko 7,7 17,7
Kazachstán 14,5 17,4
Rusko 15,6 17,4
Saúdská Arábie 1,6 17,0

Zdroj: mmf

Dále čtěte:

Průlom v Saúdské Arábii: ženy by mohly brzy řídit

Ropa zdražuje, Rakousko obnovuje těžbu


  • Našli jste v článku chybu?