Rychlé ekonomické zotavování, vypuknuvší energetická krize a neochota kartelu OPEC a jeho spojenců výrazně navýšit objem současné ropné produkce. To jsou hlavní důvody, které stojí za aktuálně vysokými cenami černého zlata na světových trzích.
Hodnota severomořské ropy Brent od začátku letošního roku povyskočila o více než 65 procent, v případě americké WTI jde o nárůst, který dokonce přesahuje hranici sedmdesáti. Jeden barel této strategické suroviny lze nyní na trhu pořídit za 84,76, respektive 81,98 dolarů (zhruba 1 855, respektive 1 794 korun).
Šance, že by ceny v nadcházejících týdnech a měsících poklesly, jsou mizivé. Naopak, očekává se spíše jejich další zvyšování. Myslí si to například analytici investiční bankovní společnosti Goldman Sachs. Dle názoru jejího komoditního stratéga Damiena Courvalina se bude ropa Brent držet nad hranicí 85 dolarů za barel při nejmenších několik příštích let.
„Čelíme potenciálním několikaročním deficitům (na straně nabídky) a riziku výrazně vyšších cen,“ řekl televizi CNBC. Svalovat vinu na přechodné šoky spjaté se změnou ročního období, tak jako by tomu mohlo být například u plynu, podle něj tentokrát nelze. Jedná se spíš o důsledek rozsáhlých strukturálních změn na energetických trzích, jež souvisí s globálním odklonem od fosilních paliv směrem k zelenějším zdrojům energie.
Nejlepší možný scénář „Golmanů“ počítá s tím, že na konci roku bude barel severomořské ropy Brent stát nějakých 90 dolarů, najdou se však tací, podle kterých by to mohlo být ještě podstatně víc. S tímto vývojem počítají například jejich kolegové z Bank of America (BoA), kteří již před pár týdny pro agenturu Bloomberg uvedli, že počítají dokonce s cenou přesahující stodolarovou hranici. Na ní se černé zlato pohybovalo naposled v roce 2014.
Názor odborníků z BoA se tak shoduje například s tím, jak vidí budoucí vývoj cen na ropných trzích prezident Ruska Vladimir Putin, jehož země patří vůbec k největším producentům této strategické suroviny na světě. Na dotaz televize CNBC, zda si dokáže představit, že i americká lehká ropa WTI se dostane v příštích měsících nad magickou hranici 100 dolarů za barel, odpověděl: „Je to dost dobře možné.“
Zároveň ujistil, že jak Moskva, tak i ostatní velcí hráči dělají vše možné, aby současnou situaci stabilizovali. „Snažíme se, aby nenastaly žádné cenové šoky. To rozhodně nechceme – není to v našem zájmu,“ dodal.
Litr benzínu za 40 korun?
Vývoj ceny ropy na světových trzích má pochopitelně přímý vliv na ceny pohonných hmot. I ty šly v uplynulých týdnech citelně nahoru. „Aktuálně se jak benzín, tak nafta prodávají za nejvyšší cenu od sklonku roku 2014,“ všímá si hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Litr benzínu vyjde na 35,57 koruny, litr nafty pak na 34,19 koruny.“
A ani nadcházející týden na tomto trendu nejspíš nic nezmění: „Benzín i nafta v ČR zdraží i v příštích sedmi dnech, a to v rozsahu kolem 30 haléřů na litr v případě benzínu a 50 haléřů na litr v případě nafty. Nafta zdražuje výrazněji než benzín, neboť na obrátkách nabírá topná sezóna a Evropa navíc prochází plynovou krizí. Topná nafta představuje poměrně blízkou náhražku právě plynu, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní, což vyhání vzhůru i cenu ropy jako takové.“
Kam až tedy může podle Kovandy současný stav dospět? K nelibosti tuzemských motoristů by se mohla opakovat situace z roku 2012. „V zimě nelze vyloučit ceny benzínu v ČR až kolem 40 korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější,“ předvídá ekonom. Zároveň však dodává, že je nutné současné ceny zasadit do kontextu. Před devíti lety na tom byli čeští řidiči ve skutečnosti ještě o něco hůře.
„Benzín průměrně za 40 korun na litr byl v Česku k mání zatím pouze po krátkou dobu v roce 2012, a to v metropoli Praze. Je však pravda, že tehdy byla průměrná mzda v ČR citelně nižší, auta obecně o něco méně úsporná a koruna coby měna disponovala vyšší kupní silou – kvůli inflačnímu znehodnocení, které od té doby nastalo. Abychom tedy mohli tuto zimu v ČR hovořit o objektivně nejdražších pohonných hmotách historie, musela by se cena jak benzínu, tak nafty dostat citelněji nad úroveň 40 korun na litr,“ uzavírá Kovanda.