INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ JSOU NEZBYTNOU PODMÍNKOU PRO ROZVOJ KAŽDÉ FIRMY. PROTO ŘADA PODNIKATELŮ VYNAKLÁDÁ NA VZDĚLÁVÁNÍ SVÝCH PRACOVNÍKŮ NEMALÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY.
Evropská unie kompenzuje podnikatelům náklady na kvalifikaci zaměstnanců
Náklady na vzdělávání zaměstnanců by si měl primárně hradit každý podnikatel sám, neboť jejich vynakládání je především v jeho zájmu. Na druhé straně zvyšování kvalifikace je i v zájmu samotných zaměstnanců, protože ti jsou pak dále - vzhledem k vyšší kvalifikaci - lépe umístitelní na trhu práce. V současné době stát investorům, kteří hodlají na území České republiky investovat, poskytuje v rámci systému investičních pobídek dotace na školení zpravidla nově přijímaných zaměstnanců. Přesto, že jde o prostředky vynakládané na přínosný účel, ČR bude po vstupu do Evropské unie nucena aplikovat některá poměrně přísná pravidla v oblasti ochrany soutěže.
PORUŠENÍ SOUTĚŽNÍCH PRAVIDEL
Kompenzace nákladů, které podnikatelé vynakládají na zvyšování kvalifikace zaměstnanců, ze strany státu či dalších orgánů veřejné správy, zakládá podle pravidel EU neslučitelnou státní pomoc ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství. Její poskytování je v rámci EU zakázáno. Tento zákaz však platí, pokud uvedená státní pomoc nesplňuje podmínky některé z výjimek obsažených v čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy ES. O tom, zda je některá z výjimek zmíněného ustanovení naplněna, rozhoduje v rámci speciálního řízení Evropská komise.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ KOMISE
Jde o předpis, který stanoví pravidla, za nichž lze náklady na zvyšování kvalifikace zaměstnanců podnikatelům kompenzovat. V podstatě prolamuje obecný zákaz poskytování státní podpory obsažený v čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Předpis také umožňuje členským státům EU poskytovat státní podporu - samozřejmě za podmínek v něm stanovených - bez předchozího souhlasného rozhodnutí Evropské komise, tak jako je tomu v jiných případech.
SPECIFICKÝ A OBECNÝ VÝCVIK
Pojem „výcvik“ je třeba chápat jako synonymum českých pojmů „školení“ nebo „rekvalifikace“. Specifickým výcvikem je třeba rozumět školení či rekvalifikaci, jejichž výsledky lze použít prakticky pouze u podnikatele, v jehož zájmu je výcvik organizován. Jde tedy o situace, kdy zaměstnancem získané dovednosti nejsou přenosné pro jeho případná budoucí pracovní uplatnění. Jedná se kupříkladu o školení, v jehož rámci se zaměstnanec naučí obsluhovat specializovanou výrobní linku nebo jiný specializovaný pracovní nástroj. Naproti tomu v rámci obecného výcviku si zaměstnanec osvojuje dovednosti a znalosti, které bude moci využívat i u jiných zaměstnavatelů. Typickým příkladem mohou být kurzy účetnictví, jazykové kurzy. Obecný výcvik bývá zpravidla organizován na zaměstnavateli nezávislou, školící firmou akreditovanou příslušnou veřejnou institucí. Zaměstnanec po jeho absolvování obdrží certifikát či jiné potvrzení.
KOMPENZOVATELNÉ NÁKLADY
Nařízení výslovně připouští kompenzaci:
* osobních nákladů školitele (mzdové náklady, stravné),
* cestovních nákladů školitele a školených zaměstnanců,
* nákladů na pořízení učebních pomůcek,
* nákladů vzniklých v důsledku opotřebení nástrojů a zařízení ve výši, která vznikne v souvislosti se školením,
* náklady na poradenskou činnost v souvislosti se školením,
* osobní náklady školených zaměstnanců, avšak maximálně do výše ostatních zmíněných nákladů. V úvahu lze vzít pouze náklady vzniklé za dobu, kdy byl zaměstnanec prokazatelně účasten na školení.
VÝŠE NÁHRADY
Výše kompenzace závisí na druhu školení, oblasti, kde je školení realizováno, velikosti podnikatelského subjektu a od toho, zda jsou v rámci školení vzděláváni tzv. znevýhodnění zaměstnanci. U specifického výcviku platí, že velkým podnikatelům lze kompenzovat 25 % nákladů, u malých a středních podnikatelů 35 % nákladů. Tyto hodnoty jsou poté navyšovány o 5 %, je-li školení realizováno v oblasti znevýhodněné proti ostatním oblastem v rámci jednoho státu, a o 10 %, je-li školení realizováno v oblastech, kde HDP na jednoho obyvatele činí méně než 75 % průměru EU. V případě obecného výcviku je možné velkým podnikatelům kompenzovat náklady ve výši 50 % a malým či středním podnikatelům ve výši 70 %. U navýšení platí totéž, co bylo uvedeno v případě specifického výcviku. Výše uvedené hodnoty lze navýšit o 10 %, pokud jsou v rámci školení vzděláváni znevýhodnění zaměstnanci. Do této kategorie patří osoby mladší 25 let, které nastoupily první zaměstnání, osoby zdravotně postižené, osoby starší 45 let se základním vzděláním, osoby dlouhodobě nezaměstnané, tj. ty, které byly bez zaměstnání nejméně dvanáct měsíců. Do kategorie znevýhodněných zaměstnanců patří tyto osoby prvních šest měsíců po nástupu do zaměstnání, migrující zaměstnanci v rámci EU, kteří musejí projít nezbytným jazykovým kurzem a jakékoliv osoby, jež hodlají znovu vstoupit na trh práce po nejméně tříleté pauze. Tyto osoby jsou za znevýhodněné zaměstnance považovány po dobu šesti měsíců od nástupu do zaměstnání.
MÉNĚ ŠKODLIVÁ FORMA
Podpora může být poskytována individuálně určeným podnikatelům, nebo na základě obecných programů. Ukazuje se, že kompenzace nákladů na vzdělávání zaměstnanců je ze strany Evropské komise brána jako soutěži méně škodlivá forma státní pomoci. Proto bývá ze strany řady členských států EU preferována. Lze jen doufat, že ČR bude po vstupu do EU následovat jejich příklad.