Předložená koncepce obsahuje motivační prvky pacientů, zatím s plnou kompenzací
Přes signály, které minulé pondělí pronikly do médií, ve čtvrtek zveřejněná koncepce ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho nepočítá se zvýšením ekonomické zátěže pacienta. Kubinyi sice nakonec navrhl přímé platby za určitou zdravotní péči, ovšem s limity a plnou kompenzací: „Nemohl jsem jít nad rámec současné koaliční smlouvy.“ Ministr tím nevyvracel již několik dní předem diskutovanou spoluúčast a poplatky například za dopravu sanitkou, recepty, stravu v nemocnici, za lázně či administrativní úkony u lékaře. Hovořilo se až o pěti tisících korun ročně. Kompenzovány by však byly snížením zdravotního pojištění z 13,5 na jedenáct až dvanáct procent ze mzdy. Šéf zdravotnictví popřel, že by mu v ČSSD po předčasném úniku informací za radikální koncepci umyli hlavu a případnou spoluúčast pacienta musel nakonec nechat jako plně kompenzovanou. „Materiál byl několikrát konzultován s premiérem Špidlou a zdravotní komise ČSSD dala souhlas k jeho zveřejnění. Připadá mi to jako u dokumentu Několik vět. Každý ho předem kritizoval a ještě ho nečetl,“ posteskl si při prvním veřejném představení koncepce.
Konečně univerzální.
Kubinyiho tým si nevzal malé sousto. Sestavil prý pružný obecný model financování našeho zdravotnictví. „Čerpat z něj může i nemusí vláda budoucí, levicová i pravicová. Měl by být využitelný i při změnách politické reprezentace,“ uvádí se ve dvaačtyřicetistránkovém materiálu. Možná kompenzace za spoluúčast pacienta je ponechána na rozhodnutí toho, kdo návrh bude realizovat. Současná „koaliční“ výše je sto procent, ale v případě jiné vlády by prý mohla být menší. Kategorii státem hrazených pojištěnců Kubinyi navrhl zrušit. Za děti by peníze platili rodiče. Stát nyní za ně ročně hradí pojistné ve výši zhruba 14 miliard korun. Peníze by byly rodičům kompenzovány snížením daní. Stejnou částku platí stát ročně za seniory, kteří by si podle Kubinyiho pojištění odváděli sami. Jednorázově by tuto částku dostali do důchodů nebo by jim ji strhla přímo Česká správa sociálního zabezpečení.
Zprůhlednění peněz.
Proč se přímé platby u lékařů od pacientů zavádějí, když peníze dostanou zpět, vysvětlil týdeníku EURO náměstek ministra zdravotnictví Karel Pustelník: „Zprůhlední se finanční toky, které budou odděleny od státního rozpočtu.“ Patrnou snahu po transparentnosti peněz plynoucích do zdravotnictví má podpořit i zavedení čipových karet pojištěnců. Do nich by se jim zaznamenávaly jejich výdaje. Ministr si myslí, že je to reálné do roku 2006. Navíc je k 1. lednu 2008 doporučuje ve všech členských zemích zavést Evropská unie. Čipy by měly přijít na 2,5 až 4 miliardy korun. Pojištěnci by za ně měli jednorázově zaplatit 100 až 200 korun. „Věřím, že si je lidé koupí, a tím by se zajistilo jejich profinancování,“ míní Kubinyi.
Čísla dosadí jiní.
Údaje o ceně čipových karet byly paradoxně jedinými konkrétními čísly, která ministr zveřejnil. Na otázky, kolik by uvedení jeho koncepce do praxe stálo, kolik by se ušetřilo či na případné hranice kompenzací za přímé platby, odpovídal tvrdošíjně: „Je to předložený dokument k diskuzi. Konkrétní čísla říkat nebudu. Ta by měla být dosazena, až se záměr bude realizovat. I já se učím ze svých chyb.“
Za svůj materiál Kubinyiho tým v řadách ČSSD velkou pochvalu nedostal, i když ho předložil rychle, přesně za 100 dní ve funkci. Jeho předchůdkyně Marie Součková měla přitom při stejném úkolu zadaném poslanci tři čtvrtě roku zpoždění. V jejím návrhu reformy byl navíc užitečný pouze popis problémů ve zdravotnictví.
Největší kritik, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, novou koncepci označil v době sestavování vlády za „nešťastnou a v rozporu s politikou sociální demokracie“. Naopak stínový ministr zdravotnictví a senátor za ODS Tomáš Julínek by v ní našel „kroky, které by použil ke stabilizaci zdravotnictví“.
Popré nezbytná motivace.
Protože v kolonce ministra zdravotnictví Grossovy vlády je stále otazník, do širších komentářů se zatím odborníci pouštět nechtějí. „Koncepci bych nepodceňoval. Poprvé je to materiál, který obsahuje nezbytné prvky. Motivaci pacienta a zamezení nesmyslného zneužívání zdravotní péče a celého systému. Souhlasím se zveřejňováním výsledků hospodaření přímo řízených fakultních nemocnic a organizací ministerstvem,“ řekl týdeníku EURO výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Jaromír Gajdáček. Naopak zavedení čipových karet není podle jeho slov v dohledné době realizovatelné a určitě by stálo více než čtyři miliardy korun: „Nejde jen o pojištěnce. Každý lékař by musel mít čtečku, bylo by třeba dovybavení servery. Je to záležitost minimálně deseti let. Po přechodnou dobu bude evidenci řešit od 1. července na požádání vydávaná evropská karta zdravotního pojištění kompatibilní s Evropskou unií.“ Šéf SZP v Kubinyiho koncepci postrádá i přesný popis mimostandardní péče. „Chápu, že je to politické rozhodnutí. Zřejmě by to bylo třeba zavést zákonem. Přesně určit, co a za kolik se bude platit. Jestli to budou recepty, které výkony a jaké služby,“ říká Gajdáček.
Spolutvůrce Kubinyiho koncepce Jiří Kofránek míní, že materiál je možné prosadit, i když Kubinyi nebude ministrem: „Máme to ve svých rukou. Podporu cítím i v Parlamentu. O naši koncepci se čile zajímají dokonce již odborníci ze zahraničí.“