Sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a schválila zákon o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje podnikání ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Zeman už potvrdil svůj záměr obrátit se na Ústavní soud. Po hlasování Babiš označil zákon za podraz premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), počítá s tím, že ANO podá ústavní stížnost. Sobotka označil Babišovu reakci za nepřiměřenou, vicepremiér podle něj nemá zatěžovat vládu svým problémem se střetem zájmů.
Normu podpořilo 129 ze 185 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 49 poslanců, zejména za hnutí ANO a za hnutí Svoboda a přímá demokracie. Členové za Úsvit se hlasování zdrželi.
Na Babišovu skupinu Agrofert však novela o střetu zájmů nakonec zřejmě nedopadne. Ministr už ohlásil, že se plánuje do konce ledna zbavit akcií koncernu. Zatím ale neupřesnil jak. Normu navíc bude s největší pravděpodobností posuzovat Ústavní soud.
Prezident vrátil poslancům novelu o střetu zájmů se zdůvodněním, že zasahuje do svobody a základních práv jednotlivce. Je podle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Zeman už ústy hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka potvrdil svůj dřívější záměr obrátit se na Ústavní soud. Stejně cestou se patrně vydá taky poslanecký klub hnutí ANO.
Podívejte se na reakci Andreje Babiše:
| Sobotka: Ať se Babiš věnuje ministerstvu |
|---|
| Andrej Babiš má podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) přestat zatěžovat koalici svými problémy se střetem zájmů a soustředit se na plnění programu vlády a fungování ministerstva financí, které řídí. Sobotka jeho reakci považuje za nepřiměřenou a za známku toho, že zákonodárci šli správným směrem. „Je dobře, že Poslanecká sněmovna navzdory odporu ANO zpřísnila zákon o střetu zájmů a omezila podnikání členů vlády. Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky,“ uvedl Sobotka. Pro demokracii i rovná pravidla podnikání pokládá podle něj ČSSD za důležité nastavit jasná zákonná pravidla, která pomohou lépe oddělit politickou, ekonomickou a mediální moc. |
Kalousek odmítl Babišova slova o komplotu se Sobotkou a reakci vicepremiéra označil za „nedůstojné kňučení“. Každý normální člověk podle něj pochopí, že ministr, který rozhoduje o pravidlech poskytování dotací, by je pro své firmy čerpat neměl.
Podle zákona nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Agrofert je největší producent v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významný subjekt i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává víc než 34 tisíc lidí, jeho nekonsolidované tržby loni byly 214 miliard korun.
Členům vlády, která vznikne po podzimních volbách, zákon zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko. Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.
Babiš má problémy kvůli nákupu dluhopisů Agrofertu. Čtěte více:
Babiš čelí trestnímu oznámení kvůli nákupu dluhopisů Agrofertu
Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Nastane po 15 dnech, tedy někdy na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií ale dopadne podle novely až na nově jmenované členy kabinetu.
Od září by měly vstoupit v účinnost další nové části zákona. Politici by podle nich dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky a rozšířil by se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která by podle novely shromažďoval Nejvyšší soud, by nebyla veřejná.
Ostatní funkcionáři by podle předlohy podávali přiznání do centrálního registru ministerstva spravedlnosti. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.
