Stačí nahlédnout hnutí ANO pod háv marketingové kampaně a věci hned vypadají jinak, než jsou. Řeč je o služebním zákonu, tedy klíčové normě, která by měla mimo jiné bránit politikům vyhazovat nepohodlné úředníky.
Nejenže si v této věci dělá jednobarevná vláda bez důvěry, co chce, před nedávnem dokonce představila novelu, která by jí ještě více uvolnila ruce. A zatímco tento vyleštěný návrh dostali poslanci na stůl s tvrzením, že ho schvaluje i Evropa, realita je poněkud jiná. Přesněji řečeno – zcela opačná.
Aby bylo jasné, jak hrátky v posledních dnech probíhaly, je potřeba podívat se na věc chronologicky. Je 9. března a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová po jednání v Bruselu prohlašuje, že Evropská komise nemá námitky proti verzi služebního zákona, kterou tam přijela představit. Ne že by bylo normální, že se každý zákon představuje v Bruselu, ale přece jen ten služební je pro Unii důležitý, a byl dokonce podmínkou pro to, aby z EU mohly plynout do Česka dotace.
Takže za slušnost patří Kláře Dostálové jednička. Ne už ale tak za pravdomluvnost. Jak se záhy ukázalo, nikdo z Evropské komise změny v zákoně na jednání neposuzoval. Týdeník Euro má k dispozici dokument se zápisem z dotčené schůzky Kláry Dostálové a Inge Bernaertsové, vedoucí kabinetu komisařky pro zaměstnanost a sociální věci.
„I. Bernaerts poděkovala za všechny informace a zaslaný text služebního zákona, text v současné době EK analyzuje,“ stojí v zápisu. Neutrální stanovisko ještě podtrhuje věta, že „se očekává jednání na technické úrovni k vysvětlení chystaných změn za účasti příslušných resortů,“ což mají být česká ministerstva vnitra a místního rozvoje (jednání pak proběhlo 20. března).
Týdeník Euro se na rozpor ptal, ministerstvo pro místní rozvoj ovšem veškeré dotazy delegovalo na resort vnitra, které ale do věci jasno nevneslo. „K prezentaci závěrů z jednání ministryně pro místní rozvoj se nemůžeme vyjádřit, neboť nešlo o naše tiskové vyjádření,“ řekla mluvčí vnitra Hana Malá.
Pokračujme ale ve sledu událostí. Ještě týž den ve čtvrt na pět odpoledne, nehledě na průběh schůzky, se na twitterovém účtu premiéra Andreje Babiše objevila radostná zpráva o dalším skvělém úspěchu jeho vlády. Premiér v ní psal, že EK nemá proti navrhované novele námitky, takže nehrozí dopad na čerpání evropských fondů.
Další krok k efektivnější státní správě. @DostalovaK vysvětlila naši navrhovanou novelu služebního zákona Evropské komisi. Nemají námitky, takže novela nebude mít dopad na čerpání evropských fondů. Náměstek nebude víc než ministr, otevřeme výběrka všem kvalitním uchazečům.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 9. března 2018
Uplynulo pár dní a vláda se na svém zasedání 14. března dostala ke schvalování onoho služebního zákona. Jen pro úplnost připomeňme, že předtím existovala ještě jedna jeho pracovní verze, ale ta již na jednáních v Bruselu neplatila. Vláda každopádně zákon schválila a náměstek ministra vnitra Petr Mlsna pokračoval v nastoleném tónu, přestože už v té době mylné informace vyvrátila oficiální cestou i mluvčí unijní exekutivy. „Zákon byl v této podobě předjednán s Evropskou komisí, která s ním vyslovila předběžný souhlas,“ trval na svém Mlsna.
Všechno špatně
Tady příběh nekončí. Komise, jak její zástupci řekli na schůzce ministryni Dostálové, mezitím novelu prozkoumala. Vyřčené přání, aby změny zákona české vládě schválila, ale nesplnila. Do Prahy naopak dorazil 13. dubna dopis plný výhrad a otázek, což udělalo z českých aktérů téhle kauzy tak trochu klauny.
A co tedy EK po prostudování novely zákona konstatovala? Komise v dopise poukázala na „diskutabilní oblasti“ týkající se snižování administrativní zátěže, těžkopádnosti náborů a omezené možnosti přilákat do státní služby odborníky.
Komise dále uvedla, že jí nikdo z Česka dostatečně nezdůvodnil některé změny, třeba snížení praxe na pozici ředitele odborů pro druhé kolo výběrového řízení, možnost odvolání úředníka na základě „dostačujících“ výsledků nebo možnost vyhazovu státního zaměstnance na základě dvou následujících „nedostatečných“ výsledků hodnocení v rozmezí 40 dnů. Evropě vadí i to, že vysocí úředníci nebudou moci podat námitku proti výsledku svého hodnocení. Pokud se to sečte, EK změny zákona neschválila, ale hodila je vládě na hlavu. A evropské dotace mohou být ohroženy – tedy je to přesně naopak, než jak psal premiér na twitteru.
Přečtěte si komentář Petra Weikerta: Zachránce komunistů
Rodí se proto iniciativa, která by měla výhrady Evropy zohlednit. Změny, které mají být načteny při druhém čtení ve sněmovně, ale nebude prosazovat ministerstvo vnitra, spíše opoziční poslanci. Podle ministerstva je totiž zákon v pořádku. Zvolilo taktiku, že všechno zkusí EK ještě jednou vysvětlit. „Evropské komisi bude v nejbližší době zaslán dopis s doplňujícím odůvodněním zaváděných změn a jsme připraveni i nadále být v co nejužším kontaktu s EK,“ říká Hana Malá. Podle stanoviska ministerstva vnitra novela na výtky ve skutečnosti reaguje už nyní, a to například větším otevřením státní služby a zjednodušením výběrového řízení.
Dvakrát a dost
Novela zákona o státní službě zavádí změny například ve služebním hodnocení a také u výběrových řízení. Snižuje počet oborů státní služby, jež je možné stanovit pro služební místo, či rozšiřuje důvody pro odvolání úředníků.
Například u hodnocení úředníka to bude v praxi tak, že stačí po negativním hodnocení za 40 odsloužených dnů (dnes je lhůta 90) dostat další negativní hodnocení, a úředník skončí. Vysocí úředníci pak nově nebudou mít ani možnost podat námitku. Vedoucího státního úřadu bude nově hodnotit přímo ministr, takže podle kritiků budou úředníci přímo pod politickým tlakem a jejich odvolání bude snazší a rychlejší, což jde proti původnímu smyslu zákona. „Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že je to příslušný člen vlády (vedoucí Úřadu vlády), kdo je oprávněn ukládat vysokým úředníkům služební úkoly a přichází s nimi do služebního styku častěji než státní tajemník, respektive náměstek pro státní službu, kteří je řídí v agendě státní služby,“ brání se ministerstvo vnitra. I vysocí úředníci podle něj mají právo na námitky, ovšem jen ve správním řízení, pokud má například služební hodnocení dopad do práv a povinností státního zaměstnance.
Novela služebního zákona přichází ve chvíli, kdy nastal po nástupu nové vlády personální průvan. Pokračuje i v době, kdy vláda nemá důvěru sněmovny. K čistkám se dokonce sešli na mimořádné schůzi poslanci, sněmovna ale neschválila její program. Na většině ministerstev skončili političtí náměstci, někde odešli také ti odborní. Je zřejmé, že si služebním zákonem vláda připravuje půdu pro další čistky.
Přečtěte si také:
