Nejvyšší možnou bezpečnost vám zaručí autorizovaný horský vůdceHorolezectví se stalo v posledních letech nejoblíbenějším sportem v přírodě. Kombinuje totiž obratnost, sílu, romantiku a nebezpečí. Oproti dřívějšku se stal také bezpečnějším a potřebný materiál je dostupný v každém dobře vybaveném sportovním obchodě.
Nejvyšší možnou bezpečnost vám zaručí autorizovaný horský vůdce
Horolezectví se stalo v posledních letech nejoblíbenějším sportem v přírodě. Kombinuje totiž obratnost, sílu, romantiku a nebezpečí. Oproti dřívějšku se stal také bezpečnějším a potřebný materiál je dostupný v každém dobře vybaveném sportovním obchodě. Existuje spousta oddílových horoškol a komerčních kurzů, kde se každý zájemce může naučit základům. Na horolezectví se kromě kurzů živí i cestovní kanceláře, které nabízejí jednodenní adrenalinové akce, týdenní pobyty ve vyhlášených skalních oblastech i výstupy ve velehorách.
Nejdřív umělé stěny, potom skály Většina adeptů horolezectví začíná na umělých lezeckých stěnách ve sportovních halách. Někteří v nich zůstanou, protože na stěnách se závodí na obtížnost vylezených směrů i na rychlost. V halách se dá veškeré vybavení vypůjčit. Další kroky vedou obvykle na skály, kde je kromě svalů potřeba zapojit i mozek, protože skoby nejsou všude a případný pád by mohl znamenat těžké zranění. Navíc skála je strukturovaná jinak než umělá stěna a je potřeba si pro postup vybírat nejlepší chyty a stupy. Takovému druhu lezení se říká sportovní. Nejobtížnější výstupy se dnes lezou bez lana těsně nad zemí. Návrat vede obvykle dlouhým seskokem na zem, a proto je bouldering (lezení po kamenech) bezpečná, ale náročná odrůda lezení. Zvláštním druhem s přísnými pravidly je lezení na českých a německých pískovcových věžích. Lezec tady musí očekávat psychicky vyčerpávající výstupy, dlouhé pády a minimum jištění. Horské lezení je spíše o romantice, morální síle, zkušenostech a odvaze než o jednotlivých těžkých lezeckých pohybech. Zvláštními disciplínami, které získávají na popularitě jsou mixové cesty, na kterých kombinují lezci ledové rampouchy a skálu, a buildering neboli lezení po budovách a betonových zdech.
Na koho v horách spoléhat
Pokud chcete slézat hory s někým, kdo vám zaručí nejvyšší možnou bezpečnost, je jím autorizovaný horský vůdce. Je to člověk, který se prokazuje členstvím v mezinárodní asociaci UIAGM uznávané všemi alpskými, andskými a severoamerickými státy. Nejbližší pobočku mají ve V ysokých Tatrách, v Česku působí dva nebo tři. V ůdce má za sebou dlouhé roky horolezecké, lyžařské a záchranářské praxe, nejméně tříletý tvrdý výcvik a záda kryje jeho klientovi vůdcova vysoká pojistka. V ůdce ručí za klienta téměř absolutně. „Na túře nejsem kvůli sobě, ale aby z ní měl klient zážitek,“ říká Slovák Róbert Gálfy. „Pokud se ovšem náhle zhorší počasí nebo podmínky ve stěně, klienta ženu do údolí, jak rychle to jen jde.“ V ůdce lze najímat po internetu, telefonem anebo nejlépe ve velkých horských centrech v tzv. Domech horských vůdců. V Česku zná živnostenský zákon horského průvodce, což má být člověk, který po horách své klienty přímo nevodí, ale zajišťuje jim servis. Stará se o ubytování, dopravu či zdravotní zabezpečení. Autorizovaní sportovní instruktoři mohou vést akce na skálách, instruktoři Českého horolezeckého svazu a Rakouského alpského spolku jsou vyškoleni pouze pro výcvik nováčků ve svých nekomerčních oddílech.
Základní vybavení
Skály
Jednoduché lano 50 m, sedací a hrudní úvazek, přilba, slaňovací brzda, 2 karabiny se zámkem, 6 expresek (dvojice karabin spojených krátkým popruhem), 5 smyček 1,5 m, sada vklíněnců, lezecké boty.
Hory
Dvojité lano 50 m, sedací a hrudní úvazek, přilba, slaňovací brzdy, 5 karabin se zámkem, 10 expresek, 5 delších i kratších smyček, sortiment vklíněnců a skob, kladivo, lezecké boty. Na sníh a led jsou potřeba navíc pevné pohorky, mačky, cepín, 2-3 ledovcové skoby, dvojice šplhadel a ledovcové brýle.
ILUSTRAČNÍ FOTO: OT CHAMONIX
