Babišova politická pobočnice Radmila Kleslová vyklidila pozice i na „domácí“ radnici na Praze 10
Závěr minulého roku přinesl Radmile Kleslové po letech hojnosti neuvěřitelně rychlý politický sešup. Musela se vzdát statisícových poradenských smluv v pražských firmách a v ČEZ. Následoval odchod z postu předsedkyně pražského ANO, na kterém ji vystřídal ministr obrany Martin Stropnický. A krátce po Novém roce položila i post starostky Prahy 10 a vypověděla koalici.
„Zastupitelský klub hnutí ANO se jednohlasně usnesl odejít z vedení radnice. Důvodem je opakované porušování koaliční smlouvy klubem Strany zelených,“ odůvodnila demisi Kleslová. Spolu s ní z rady odcházejí i místostarosta Petr David, radní Pavel Plesník a Jaroslav Štěpánek. Koalici v Praze 10 tvořilo ANO, ČSSD, Strana zelených, Nezávislí pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku. Ve čtyřicetičlenném zastupitelstvu měla koalice osmnáct hlasů, dalších pět dodávaly podle potřeby ODS a KSČM.
Už loni v květnu radniční spolek opustila kvůli bránění ve výkonu funkce členky dozorčí rady společnosti Praha 10 – Majetková zelená zastupitelka Jana Komrsková. V zákulisí radnice se šušká, že Kleslová měla komunikační problém nejen se zelenými, ale i se sociálními demokraty a letitým lobbistou z Prahy 10 Tomášem Hrdličkou, architektem Nezávislých pro Prahu 10 – Hnutí pro lepší desítku.
Svalování viny na zelené předsedkyni klubu této partaje Ivanu Cabrnochovou nepřekvapilo.
„Po dění několika posledních měsíců, kdy byla paní Kleslová donucena skončit na postu místopředsedkyně ANO i v čele pražské buňky, rozvázat výhodnou smlouvu s ČEZ a rezignovat i na další placené funkce, je její současný krok jen dalším rozhodnutím krajského předsednictva hnutí ANO,“ míní Cabrnochová.
To si je podle ní vědomo nepříliš lichotivého obrazu Kleslové, a proto s ohledem na nadcházející krajské a senátní volby „byla odejita“ i z funkce starostky. „Důrazně odmítám, že by z naší strany došlo k jakémukoli porušování koaliční spolupráce,“ tvrdí Cabrnochová. Renata Chmelová, předsedkyně opozičního klubu Vlasta tvrdí, že problematický stav v koalici přetrvává už půl roku „Vůbec nevíme, co se v ní děje, smlouva je tajná. Teprve za čas se ukáže, jestli je odstoupení jen kosmetická úprava, koalice se zase složí a pojede se dál, nebo se to celé rozloží,“ uvedla Chmelová. Podle ní jsou argumenty Kleslové o nespolupracující koalici pouze zástupným problémem. Koalice z Prahy 10, vedená ANO, je už několikátá v řadě, která volební období v původním stavu nedokončí.
MÍSTO ZÁMOŘÍ POLITIKA
Kariéře Radmily Kleslové předcházelo úzké zaslíbení se komunistickému režimu. Pro pochopení ucelené politické genealogie Kleslové je proto dobré tuto éru znát. Právnička Centrotexu a Zeleniny Radmila Bartheldyová vstoupila v roce 1988 do služeb komunistické rozvědky. Byla zařazena do oddělení, které mělo na starost přípravu kandidátů nelegální rozvědky a jejich řízení v zámoří. Šéf operativního odboru rozvědky Jozef Sabo v jednom z materiálů napsal, že má být „dokončeno vysazení kandidáta rozvědky s krycím jménem Evelyn a že se mají plnit úkoly v dokumentaci Lia (krycí jméno Kleslové) dle stanovených termínů“. Špioni proto museli vyhledat vhodný typ ženy pro vyhotovení krycích dokladů (totožnost, pod kterou by v zámoří vystupovala) a vypracovat závěrečnou zprávu k jejím bezpečnostním zajištěním.
Ta měla být hotova k poslednímu březnu roku 1990. Pak by rozvědka Liu vyslala na přísně tajnou misi do zahraničí.
Vytváření falešné identity mělo jasně daná pravidla a nebylo snadné. Státní bezpečnost proto našla Bartheldyové falešnou rodinu v Kladně. Její fiktivní matkou měla být spolupracovnice StB s krycím jménem Máša, která tajné komunistické policii půjčovala pro účely konspirativních schůzek byt. Měla mít i otce a sestru. „Máša plní úkoly přesně, nemá zbytečných otázek, což se potvrdilo i během jejího vytěžení,“ popsal dojmy z pohovoru s fiktivní matkou důstojník špionáže s krycím jménem Ježdík. Toto jméno měla přiděleno jistá Marie Pražmová z Kladna, jejíž svazek tajná komunistická policie zničila 6. července 1989. Zde dostupné archivní materiály o vysazení Lii končí.
PÁN A PANÍ KLESLOVI
Radmila Kleslová informace o svém angažmá u StB relativizuje. Jako začínající právnička se prý pokusila uplatnit v diplomacii a u špionů se ocitla bez vlastního přičinění.
Připravované nasazení pod krytím v „kapitalistické“ cizině odmítá. „Na ten den nikdy nezapomenu. Stejně tak ani na problémy, které jsem měla potom,“ řekla k tomu. Argumentuje také negativním lustračním osvědčením, které prý získala koncem 90. let. Jenže jej nikdy neukázala.
Po revoluci, v roce 1991 Kleslová prošla intenzivním pětiměsíčním kurzem angličtiny v jazykovém institutu federálního ministerstva vnitra a z rozvědky byla převedena na kontrarozvědku. V té (BIS) sloužila i po rozdělení federace. Jaké hodnosti v ní dosáhla a kdy přesně skončila, známo není. Jisté je jen to, že v roce 1998 už byla v civilu. V tajných službách poznala i svého životního partnera. Po revoluci si vzala za manžela o téměř 30 let staršího bývalého příslušníka StB Jiřího Kleslu. Filologa, absolventa Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který nastoupil na zvláštní správu federálního ministerstva vnitra už v roce 1955 a byl odborníkem na tvorbu šifer. Klesl prošel intenzivními jazykovými kurzy, hovořil anglicky, německy, rusky a po celou dobu pracoval pro kontrarozvědku.
V době normalizace – po roce 1968 – byl Klesl z StB propuštěn, údajně pro nevyhovující politické postoje. Zjevně ale nepatřil mezi nepřátele režimu, protože získal nejen odchodné, ale i doživotní výsluhu a nastoupil do společnosti Československý Filmexport. Do firmy, kterou používala jako krycí komunistická rozvědka.
Když padl nomenklaturní režim, byl Klesl povolán zpět do služeb státu. V březnu 1990 pak nastoupil do úřadu federálního ministerstva vnitra pro ochranu ústavy a demokracie.
Za tři měsíce poté už se stal ředitelem III. odboru kontrarozvědky. Od prosince roku 1990 byl Klesl nadřízeným Radmily Bartheldyové.
Podobně jako jeho pozdější manželka měl i Klesl po odchodu z tajné služby blízko k sociální demokracii. Do roku 2000 pracoval za kabinetu Miloše Zemana na Úřadu vlády. V témže roce zpracoval pro Zemana a tehdejšího ministra vnitra Václava Grulicha osmnáctistránkovou analýzu českých bezpečnostních složek. Její vyznění bylo pro polistopadové ochránce bezpečnosti a demokracie zdrcující. Do personální války o vedení bezpečnostních složek nakonec zasáhl až prezident Václav Havel.
Radmila Kleslová se po odchodu z kontrarozvědky začala politicky angažovat především v Praze 10, kam to dotáhla s ČSSD až na místostarostku. Aktuálně je její politická kariéra s druhou politickou stranou – ANO – ve druhé půli, tedy na sestupné části Gaussovy křivky. Kleslová proto mluví o návratu k profesi, kterou vystudovala – k advokacii.
Kleslová se u komunistických špionů prý ocitla bez vlastního přičinění. Brzy se ukáže, jestli bylo odstoupení Kleslové jen kosmetickou úpravou a koalice se zase složí a pojede dál.
O autorovi| JAN HRBÁČEK, hrbacek@mf.cz
