Jste-li zaměstnavatel, nutně vám vadí, že pracovní právo více zakazuje a omezuje, než dovoluje. A to vše pod zástěrkou ochrany zaměstnanců nebo provádění evropských směrnic. Jste-li zaměstnanec, můžete paradoxně zjistit, že vás pracovní právo často chrání i proti vaší vůli a nedovoluje dohodnout si se zaměstnavatelem třeba platbu v eurech nebo mzdy namísto její náhrady po dobu nemoci. Stručně řečeno, české pracovní právo není liberální, natožpak flexibilní či moderní. A to se právě snaží řešit připravovaná vládní novela Zákoníku práce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořilo expertní skupinu, jež má za cíl připravit koncepční novelu Zákoníku práce jako odezvu na nedávný nález Ústavního soudu. Výsledkem je návrh novely Zákoníku práce, který byl na konci srpna předložen tripartitě a jejž v prvním zářijovém týdnu veřejně prezentovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Koncepce
Obecně vychází připravovaná novela z právní úpravy v ostatních státech EU a ve Švýcarsku. Reflektuje pak následující principy. Cílem je zlepšit flexibilitu pracovního poměru– s větším důrazem na autonomii účastníků pracovněprávního vztahu při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance jako slabšího z účastníků. Druhou zásadou je větší liberalizace právní úpravy pracovního práva. A to odstraněním nedůvodné ochrany zaměstnance tam, kde již není v dnešní společnosti na místě. Kromě toho si novela klade za cíl zpřesnění dosavadní právní úpravy i její vyčištění od proklamativních ustanovení.
Navrhované změny
Novela zakotvuje takzvanou zásadu subsidiarity občanského práva vůči pracovnímu. Tato zásada stanoví, že se použije občanské právo tam, kde chybí výslovná úprava práva pracovního. Pouze však v případě, že tato norma nebude odporovat zásadám práva pracovního. Zároveň budou v Zákoníku práce odstraněny všechny odkazy na Občanský zákoník.
Dále se navrhuje opětovně zavést do pracovního práva absolutní neplatnost právních úkonů, byť pouze v případě jejich nezávažnějších vad, jako je rozpor s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Součástí návrhu je i nové pojetí vedoucího zaměstnance. Nově se má za vedoucího zaměstnance považovat ten, kdo podstatně ovlivňuje chod organizace zaměstnavatele. Bez ohledu na to, jestli má v podřízenosti jiného zaměstnance, či nikoli. Součástí návrhu je i prodloužení zkušební doby na čtyři měsíce a na šest u vedoucích zaměstnanců. Pracovní poměr na dobu určitou by pak mohl existovat až tři roky a výjimečně i déle. Záměrem novely rovněž je obnovit dnes již zrušenou možnost dočasného přidělování zaměstnanců k jiným subjektům bez povolení agentury práce.
Skončení pracovní poměru
Novela navrhuje sloučit dosavadní výpovědní důvody do tří skupin dle povahy výpovědního důvodu. První skupinou mají být důvody provozní potřeby. Další pak ty, jež spočívají v osobě zaměstnance. A dále důvody zaměstnancova porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Kromě toho je zvažováno zavedení možnosti dát zaměstnanci výpověď i z jiného ospravedlnitelného důvodu, pokud bude zaplaceno zvláštní odstupné v závislosti na počtu odpracovaných let u zaměstnavatele. Návrh počítá s alternativou, že by zaměstnavatel mohl zkrátit výpovědní dobu, a to až na jeden týden, vyplacením peněžního vyrovnání.
Flexibilita
Expertní skupina navrhuje do novely zahrnout několik moderních prvků pracovního práva běžně používaných v ostatních členských státech EU. Navrhuje se kupříkladu umožnění volné pracovní doby, kdy by si ji zaměstnanec rozvrhoval sám. Další novinkou je takzvaná práce na zavolanou, kdy by zaměstnanec pracoval v závislosti na aktuálních potřebách zaměstnavatele. Také má nastat formalizace institutu sdílení pracovního místa více zaměstnanci, který má být nově výslovně zakotven v Zákoníku práce.
Zbývá jen doufat, že tato ambiciózní novela bude schválena co nejdříve. Nelze však očekávat, že by se stala účinnou dříve než v polovině příštího roku.
