S přípravou kandidatury rád pomohu, říká někdejší guru sportovního marketingu
V minulosti sám sebe označoval za největšího domácího odborníka na sportovní marketing. Sháněl řadu let peníze na český golf, tenis a hokej. S lidmi řídícími tato sportovní odvětví se však postupně rozešel. Nadělal si mnoho nepřátel a ze sportu se nakonec zcela stáhl. Nyní dělá marketing v showbyznysu, připravuje i konferenci Dny USA a EU, ale veřejnost se o něm dozvídá jen z bulvárních novin kvůli jeho milostným avantýrám - Peter Kovarčík (53), rodák ze slovenské Nitry. Týdeník EURO s ním i přesto o sportu hovořil - o mistrovství světa v lyžování a o olympiádě. Zajímalo nás, jak třeba nahlíží na nedávnou výměnu Romana Kumpošta, šéfa organizačního výboru libereckého lyžařského šampionátu, za Kateřinu Neumannovou. „Tu práci může zvládnout jen profesionální manažer s potřebným vzděláním, velkým talentem a se zkušenostmi,“ říká poněkud skepticky na adresu Neumannové, donedávna úspěšné běžkyně na lyžích.
EURO: Nevěříte, že to Kateřina zvládne? KOVARČÍK: Je to od ní velká odvaha převzít takovou funkci. Právě ona, člověk bez manažerských zkušeností, má být garantem, že státní peníze budou řádně a efektivně využity. Ale možná je Katka natolik talentovaná, že to i bez praxe dokáže. Vážím si jí, ale myslím si, že by byla užitečnější, kdyby převzala nějakou čistě reprezentativní funkci. To je podle mne ta správná parketa pro někdejšího špičkového sportovce. Každopádně mi přijde nelogické odvolat Romana Kumpošta, aniž by někdo řekl, čeho špatného se dopustil. Kdyby byly nějaké „tunely“, pak by ho za to měly zavřít, řeklo se však pouze, my dáme peníze, jen pokud tam bude Neumannová. Na taková stanoviska ministerstvo školství nemá vůbec žádné právo. To nejsou jeho peníze, ale daňových poplatníků. Ministerstvo si nemůže bezdůvodně klást takovéto personální podmínky, byť by chtělo dosadit dvacetinásobného olympijského vítěze.
EURO: V posledních dnech se začalo spekulovat, že by s přípravou mistrovství mohl Neumannové pomoci i Miroslav Černošek, šéf firmy Česká sportovní. Svého času jste byli považováni za velké konkurenty, hlavně v tenisu. Myslíte si, že by Černošek mohl být vhodnou posilou organizačního týmu? KOVARČÍK: Proč ne? Má zkušenosti, spoustu věcí udělal dobře.
EURO: Vás již tak velké projekty nelákají? KOVARČÍK: Nemám už ve sportu žádné ambice. Je to dáno asi hlavně určitými nedobrými zkušenostmi z minulosti, které i s odstupem let vnímám jako nespravedlnost. Vrátit to však nelze, a ani nechci. Každopádně si myslím, že jsem vykonal mnoho dobrých věcí a nemám se za co stydět. Všimněte si třeba, že po roce 1999, kdy jsme skončili v tenise, tady už nikdy nebyl žádný velký tenisový turnaj.
EURO: Není problém třeba v tom, že v devadesátých letech byla v celé české ekonomice zcela jiná situace. Polostátní velké průmyslové podniky a banky dávaly peníze i do megalomanských projektů, které postrádaly ekonomickou návratnost. Nehlídají si dnes privatizované firmy více efektivitu? KOVARČÍK: Kdyby si Česká republika dokázala udržet dvě licence pro velké tenisové turnaje, pak by i dnes o ně zájem byl. Nadnárodní firmy, které jsou dnes v Česku, chtějí dělat pouze velké projekty. Co se týká například golfu, na kterém jsme v minulosti spolupracovali s Chemapolem, opět cítím obrovskou snahu přivést sem velký turnaj. Jedná se o tom.
EURO: Chcete snad říct, že vy o tom jednáte? KOVARČÍK: Ano, já o tom jednám.
EURO: Takže byste se do sportu přece jen vrátil? KOVARČÍK: Takto bych se na to nedíval. To, co dělám teď, funguje, a zda tu bude, či nebude ještě nějaký jiný projekt, v tuto chvíli neřeším. Poučil jsme se z minulosti v tom směru, že prvořadé je, aby na druhé straně byl velmi spolehlivý partner, který to s vámi chce doopravdy dělat.
EURO: Značně jste těžil i z toho, že jste byl považován za přítele Václava Klause, tehdejšího šéfa ODS a premiéra. Po nástupu levice jste se zase často vyskytoval v blízkosti vicepremiéra Pavla Rychetského z ČSSD. Se kterými politiky udržujete kontakty nyní? KOVARČÍK: Kontakty udržuji, a poměrně čilé, ale s kým, neřeknu. Nechci o tom mluvit, to je další poučení z minulosti.
EURO: V čem jste se ještě poučil? KOVARČÍK: Velkým poučením byl pro mne především rok 2005, kdy můj syn byl po dopravní nehodě dva měsíce na pokraji života a smrti. Věřte, člověka nemůže potkat nic horšího, než když vidí umírat vlastní dítě. Nakonec to jako zázrakem dobře dopadlo. Každopádně už nelpím na některých projektech stejně jako dříve. Říkám, pokud si někdo myslí, že to může provádět lépe než já, ať to klidně dělá, rád mu uvolním místo. Tenhle byznys se netýká toho, že byste vydělával nějaké astronomické částky, jak si mnoho lidí myslí. Získáte sice na projektu nějakých patnáct až dvacet procent, ale z toho musíte pokrýt celou vlastní režii. Pokud Miroslav Černošek bude dělat marketing lyžařského mistrovství, bude z toho možná oněch patnáct až dvacet procent také mít, ale do toho se musí vejít se všemi svými náklady - letenky, mzdy, benzin, telefony. Ty peníze nikomu nezávidím ani nikoho nepodezírám, že by si chtěl něco „nakrást“. Pro mne to vždy bylo spíše hobby. Peníze mám odjinud. Především z toho, že velké firmy přicházejí do těchto končin a investují tady své peníze. Jsem akcionářem několika významných firem.
EURO: Můžete říct kterých? KOVARČÍK: To říkat nebudu. Mohu však prohlásit, že pro mne osobně je zajímavé třeba to, jestliže tady nějaké americké konsorcium postaví fabriku na mikroelektrárny. Stejně tak byl pro mne zajímavý vstup světových finančních skupin do naší farmacie, příchod Voest Alpine do VSŽ Košice. Někteří lidí se mýlili, když se domnívali, že bohatnu ze sportu, a pokud začnou onen marketing dělat sami, bude to pro ně terno.
EURO: Co říkáte plánu pražské radnice uspořádat v hlavním městě olympijské hry v roce 2016, případně 2020? KOVARČÍK: Olympiáda do Prahy jednoznačně patří. Jestliže o ni usilovala a usilují města jako Paříž, Londýn či Mnichov, nevidím nejmenší důvod, proč by neměla i Praha.
EURO: Vy byste se v té věci chtěl také nějak angažovat? KOVARČÍK: Měl jsem na toto téma rozhovor s Tomášem Peterou, ředitelem společnosti Praha olympijská (jinak též kolega zmíněného Miroslava Černoška z firmy Česká sportovní - pozn. red.). Řekl, že si mého zájmu o spolupráci velmi váží, přičemž také prohlásil, že všichni dnes kopírují pouze to, co jsem tady kdysi dělal. Potěšilo mě to. Velmi rád Peterovi pomohu, bude-li mít zájem. Považuji ho za schopného odborníka. Mohl bych mu být užitečný především v zahraničí, kde mám výborné kontakty, zvlášť v USA. Nechci však už hrát nějakou ústřední roli. Po těch dvaceti letech, co jsem v téhle branži, se cítím unavený.
EURO: Olympiáda by si žádala investice v řádu stovek miliard korun. Opravdu si myslíte, že na tom republika může vydělat? KOVARČÍK: Jde o to, jaké bude mít olympiáda náklady a příjmy. Co se týká příjmů, problém nevidím. V době jejího případného konání už budeme plně začleněni do evropského ekonomického prostoru, a proto se nebojím, že bychom měli nějaké problémy s návštěvností a s příjmy ze vstupného. Prvotním hlediskem budou stavební náklady a také ty na výstavbu sportovišť a infrastruktury. Kdyby se postupovalo jako při stavbě Sazka Areny, kdy náklady neskutečným způsobem narostly, olympiáda se samozřejmě vyplatit nemůže.
EURO: Připouštíte tedy riziko, že na tom všem vydělá jen „betonářská lobby“? KOVARČÍK: Ano. Nemyslím si však, že je to obecný problém českého stavebnictví. Pokud jde o výstavbu silnic, dálnic a mostů, nejsem si vědom, že by se u nás jejich budování nějak extrémně prodražovalo.
EURO: Mnoho lidí poukazuje na to, že i dálnice stavíme dráže než v Německu. Nemluvíte takto proto, že na svých projektech úzce spolupracujete se Stavbami silnic a železnic či s firmou ODS-Dopravní stavby Ostrava? KOVARČÍK: To je pravda. Nejsem si však vědom, že by se právě tyto firmy na předražování stavebních zakázek podílely.
EURO: Má vůbec takto malá země mít ambice dělat velké sportovní akce? KOVARČÍK: V mých očích je paradoxně více pochyb ohledně menšího lyžařského mistrovství než velké olympiády. Lyžařské mistrovství velmi závisí na počasí a takové hory, které dokážou dobré počasí více či méně garantovat, u nás nemáme. Zatímco olympiáda vyžaduje hlavně supermísto, a tyto nároky Praha jednoznačně splňuje. Je to nejhezčí a také nejperspektivnější město v Evropě. Nejde jen o historii - je to hlavní město země, s níž nikdo nemá problém. Netýká se jí ona tradiční žárlivost, která existuje mezi Němci, Francouzi a Angličany. Kdyby orgány EU vznikaly v době našeho členství, jsem přesvědčen, že centrem unie by se stala Praha, nikoli Brusel.
