Rusko-americké vztahy zažívají dlouho nevídanou krizi. Její bytelné základy položily dva zákony z konce loňského roku.
Zákon Dimy Jakovleva. Také tak se „lidově“ jmenuje nová ruská norma zakazující adopci ruských dětí do amerických rodin. Přijata byla v reakci na takzvaný Magnitského zákon, který koncem loňského roku prošel americkým Kongresem.
Připomeňme si dvě dosud vzájemně nesouvisející mužská jména, která obě strany sporu vztyčily jako smutné korouhve v diplomatické válce.
Sedmatřicetiletý Sergej Magnitskij byl ruský právník společnosti Hermitage Capital, který upozornil na miliardové daňové úniky způsobované některými vysokými ruskými státními úředníky. Vyšetřovatelé případu však otočili jeho argumentaci o 180 stupňů a z finančních machinací obvinili Magnitského. Ten pak zemřel ve vyšetřovací vazbě. Podle svých advokátů především v důsledku špatného zacházení a neposkytnutí zdravotní péče.
Ruský chlapeček Dima Jakovlev patří k desetitisícům ruských dětí adoptovaných americkými rodinami. Dima měl na rozdíl od drtivé většiny těchto dětí opravdu smůlu – v roce 2008, po třech měsících pobytu v nové rodině, jej jeho nový americký otec měl odvézt do jeslí, ale chlapce zapomněl ve svém autě, které zaparkoval v nesnesitelném žáru. Ani ne dvouleté dítě nepřežilo. Otec byl zatčen, postaven před americký soud a obviněn z neúmyslného zabití. Soud ho ovšem nakonec osvobodil, což způsobilo velký rozruch v Rusku i v USA. Koncem loňského roku si ruští zákonodárci na tuto hrůznou tragédii vzpomněli. A zužitkovali ji po svém.
Americký Magnitského zákon původně požadoval důsledné odmítání víz asi šesti desítkám ruských státních úředníků, kteří podle americké strany nesou na právníkově smrti vinu, a zmrazení jejich případných kont v amerických peněžních ústavech. Na stole prezidenta Baracka Obamy už ovšem mezitím leží petice, které požadují, aby na seznam bylo zařazeno také více než 400 ruských poslanců, kteří hlasovali pro zjevně, nikoli oficiálně odvetnou ruskou právní normu. Čímž se celý mezinárodní skandál prohloubil. Tím spíš, že dnes v amerických rodinách spokojeně žije na 60 tisíc ruských adoptovaných dětí.
Pokud by někdo v této atmosféře čekal na nějaký nový „reset“ vztahů, nedočká se. Dnes situace mnohem více vypadá na novou, snad jen malou, studenou válku. A to i přesto, že nový šéf americké diplomacie John Kerry hned po svém jmenování prohlásil, že pro nové zlepšení vztahů vidí prostor. To je hezké a takového prostoru by se samozřejmě mělo velmi dobře využít. K tomu ovšem musí existovat skutečná vůle na obou stranách.
Autor je komentátorem Českého rozhlasu 6
Čtěte také:
Americko-ruské vztahy zamrzají
Depardieu s chutí hraje v ruské frašce o francouzském daňovém exulantovi
