Gosudar – pán, vládce, hospodář. Tak by prý měl napříště vypadat veřejný obraz staronového ruského prezidenta Vladimira Putina. Generálkou nového plodu práce kremelských imagemakerů se mělo stát včerejší poselství o stavu Ruské federace, které prezident už tradičně v den výročí jelcinské ústavy z roku 1993 přednáší před oběma sněmovnami ruského Federálního shromáždění, členy vlády a dalšími přizvanými hosty.
Těch bylo na tisíc, k tomu 500 novinářů; agentura ITAR-TASS hodnotila atmosféru v Georgijevském sále Velkého kremelského paláce lapidárním „vyprodáno“.
Zatím je předčasné hodnotit, nakolik prudká či povlovná bude změna prezidentovy image, ale faktem je, že Putin se evidentně snažil, aby včerejší vystoupení bylo svým způsobem přelomové. O přelomu ostatně mluvil v rámci celého světa, který podle něj vstupuje do etapy „velkých přeměn a možná dokonce otřesů“. V této situaci by se Rusko mělo stát bohatou a stabilní zemí.
Celkem očekavatelná byla prezidentova zmínka o tom, že Rusko v posledním roce poprvé za dlouhou dobu zaznamenalo absolutní růst počtu obyvatel. Putin přitom prohlásil, že „normou v zemi by se měla stát rodina se třemi dětmi“ – a to v situaci, kdy demografové naopak věští další nevyhnutelný pokles vyvolaný přirozenou demografickou vlnou.
Krátce před tímto prezidentovým vystoupením bylo oznámeno, že takzvaný mateřský kapitál se zvyšuje při porodu druhého dítěte na 409 tisíc rublů (asi 259 tisíc korun). Připomeňme, že mateřský kapitál byl na podporu porodnosti v zemi zaveden v roce 2007 a představoval na každé druhé a další dítě 250 tisíc rublů, vázaných ovšem na využití při úhradě nákladů na studium dětí, zlepšování bytové situace rodin a podobně. Takovým opatřením se nelze divit – Rusové v posledních 10 až 15 letech vymírali závratnou rychlostí 750 až 900 tisíc lidí ročně.
Za povšimnutí jistě stojí i fakt, že Vladimir Putin si ani tentokrát neodpustil svou tradiční paranoidní špionomanickou rétoriku, když prohlásil, že „nemůže být ruským politikem ten, kdo politiku provozuje v cizím žoldu, protože v takovém případě musí nutně hájit jiné zájmy než ruské“.
Pro příští vývoj v Rusku bude zřejmě nejpodstatnější již zmiňovaná proměna Putinovy image a způsob, jímž ji Rusové budou akceptovat. Putin totiž zcela zjevně vykresloval své velkolepé politické vize až za rok 2020, kdy by v ideálním případě měl skončit jeho případný čtvrtý a poslední prezidentský mandát. Při zkušenostech s jeho politickou obratností je ovšem třeba si klást i otázku, zda také v roce 2024 nebude ruským prezidentem stále Vladimir Vladimirovič.
Čtěte také:
Putin přinesl poselství o stavu země, má být „silná a bohatá“
Putin vyhodil „nedotknutelného“ ministra
Putin chce do penze nejdřív v sedmdesáti
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 6
ČLÁNKY DO MAILU