Největší domácí vodárny jdou (konečně) do privatizace
Mezi zahraničními investory, kteří se již několik let připravují na vstup do pražské vodárenské společnosti, je v posledních dnech živo. Největší a nejzajímavější domácí firma jde konečně do privatizace. Týdeníku EURO to potvrdili představitelé Fondu národního majetku, který je v této poslední dosud nezprivatizované vodárenské společnosti stoprocentním vlastníkem. Veřejnou obchodní soutěž na většinový podíl společnosti Pražské vodovody a kanalizace vyhlásí v polovině června. Privatizační projekt schválila vláda už v listopadu roku 1997, ale ještě dva roky poté se nic nedělo. Úředníci fondu vloni v listopadu uvedli (EURO 47/1999), že s přípravou prodeje ještě nezačali. Nyní už jeden tendr proběhl. Fond oslovil sedm subjektů a nakonec pro organizaci soutěže vybral Komerční banku. Ta připraví informační memorandum a shromáždí nabídky, které poté posoudí komise, v níž zasednou zástupci fondu, pražského magistrátu a ministerstev zemědělství, životního prostředí a financí. O vítězi soutěže ovšem nakonec rozhodne vláda. Předpokládá se, že to bude ještě v tomto roce. Zatím tři kandidáti. Privatizační scénář předepisuje, že vítěz musí mít reference v podobě provozování sítí, které zásobují nejméně sto tisíc obyvatel. Náměstek primátora Petr Švec se nicméně domnívá, že tím nejsou vyloučeni finanční investoři, jako banky či fondy, kteří se mohou s takovým provozovatelem spojit. Odhady uvádějí, že do soutěže vstoupí nejméně desítka firem. Účastníkem může být i některá z domácích vodárenských společností, ovšem proti zahraničním gigantům, které působí na celém světě a mohou předložit řadu referencí, budou mít jen malou šanci. Zájem o Pražské vodovody a kanalizace potvrdily britská Anglian Water a francouzské firmy Vivendi Water a Lyonnais des Eaux. Všechny tři se na boj o pražské vodárny důkladně připravily i tím, že se postupně zaháčkovaly na dalších místech České republiky. V souboji o Severomoravské vodovody a kanalizace se Angličané utkali s Lyonnais des Eaux a získali nakonec většinový podíl. Méně úspěšní byli naopak v Českých Budějovicích, kde vloni upevnil postavení koncern Vivendi. Soupeřící firmy se netají tím, že je pro ně Praha prestižní záležitostí. Eva Kučerová z české pobočky Vivendi Water uvedla, že její firma považuje Prahu za maják střední Evropy a účast v pražské vodohospodářské společnosti znamená významnou referenci pro další zakázky. „Jsme největší vodárenskou firmou světa, a nemůžeme se tudíž nezajímat o privatizaci takového druhu, řekla. Ředitel české pobočky Lyonnais des Eaux Ivan Popel uvádí, že jeho firma se nyní intenzivně zajímá o příležitosti v přidružených zemích Evropské unie. Praha je navíc natolik známá, že s ní lze získat reference pro celý svět. Až dvě miliardy. Fond národního majetku nabídne k prodeji dvoutřetinový podíl a doufá, že za něj utrží až dvě miliardy korun. Zbývající akcie (34 procent) převede podle privatizačního projektu bezplatně do majetku hlavního města, které je vlastníkem pražských sítí. Tento majetek v hodnotě kolem čtrnácti miliard korun pro něj spravuje Pražská vodárenská společnost. Privatizované Pražské vodovody a kanalizace ho mají jakoby v nájmu a jsou provozovateli sítě. Jejich nový vlastník se tak musí zavázat, že bude respektovat platnou nájemní nebo přesněji provozovatelskou smlouvu. Ta byla uzavřena před rokem a platí do roku 2013. Vypsaná soutěž má být vícekriteriální a dosud není jasné, zda o vítězi rozhodne nabídnutá cena, nebo převáží snaha o ochranu spotřebitelů. „Záleží na státu, zda bude chtít pragmaticky získat do státní pokladny co nejvíce, anebo se přikloní k zájmům pražských zákazníků, řekl Ivan Popel. Náměstek Švec uvádí, že by vodohospodářskou společnost nejraději prodal za jedinou korunu. „Je jisté, že nový vlastník bude chtít, aby se mu investice vrátila, a nejjednodušším způsobem je zvýšení ceny vody, řekl. Zdůraznil, že prodejní cena bude příjmem Fondu národního majetku a město z ní nezíská vůbec nic. Líbivá politika. Francouzské firmy shodně tvrdí, že nehodlají vodné a stočné zvyšovat. Odborníci nicméně upozorňují, že by se cena měla ještě několik let zvedat mírně nad inflaci tak, aby město mělo dostatek prostředků pro rekonstrukci a opravy zastaralých vodárenských sítí. Letos jde na tyto rekonstrukce a běžné opravy téměř 1,4 miliardy korun. Tuto částku považuje generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Jan Šorm za dostatečnou. Dodává však, že takto bude muset Praha investovat ještě nejméně dalších deset až patnáct let. A bude pro ni jistě výhodnější, když si na to nebude muset brát půjčky. Letos jde na modernizaci téměř miliarda korun, kterou město částečně hradí z peněz inkasovaných za vodné a stočné a částečně z půjčky od Evropské investiční banky.
