Do módní debaty o autentické české kuchyni se ozval hlas z nečekané strany. Magdalena Beranová je přední česká historička, která veškeré vědecké úsilí zaměřila na studium starých Slovanů a na problematiku zemědělství a výživy. Ve vydavatelství Academia nedávno vyšla její kniha Jídlo a pití v pravěku a ve středověku.
V době, kdy knedlík je považován za původní českou specialitu a CzechTourism investuje do kampaně za české jídlo a mezi typické pokrmy zařazuje rajskou omáčku s kečupem, působí poučený text paní Beranové, nabitý prověřenými fakty a podložený tisícovkami zdrojů, jako oblažující digestiv.
Především rozptyluje bludy o tom, jak naši předkové trpěli nejen pod feudálním bičem, ale též mizernou výživou. Na téma staročeské kuchyně před třicetiletou válkou autorka například cituje ze zprávy pro císaře Rudolfa II.: „Lid obecný nejvíce chlebem, pivem a masem živ jest a o lahůdky, pernatou zvěř mnoho nestojí.“ Jedla se hojně zelenina, sýry, vejce, ryby i ovoce, masa, drůbeže i zvěřiny bývala hojnost. Panstvo jídalo dvakrát denně, obědvalo se v deset a večeřelo v 16 hodin, zatímco pracující čeládka dostávala na talíř třikrát, kromě oběda a večeře i snídani, aby měla dost výživy pro udržení pracovní síly. Připočtěme oblíbené staročeské kaše a polévky, chuťově barvité tak, že současní konzumenti takzvané pestré zdravé výživy působí vedle středověkého pohůnka jako řeholníci o velkém postu.
Kapitoly o lahůdkách kuchyně pravěké budiž zase poučením o nesmírné vynalézavosti, jíž se nynějším kuchařům zdaleka nedostává. Jídlo ostatně také bývalo váženým rituálem, jak o tom svědčí například poznatek, že objevené kovy, například bronz, byly nejprve používány ve dvou prioritních oborech: ve výzbroji armády a jako surovina pro jídelní nádobí.
Pravěké i středověké kulinářství si čtenář může sám vyzkoušet. Knihu doplňuje řada původních receptů počínaje pivní polévkou přes kuře se svatojánskými jahodami, jelení játra na studeno v hořčici, jeřábky a dropi ve žluté omáčce až po kyselici čtyř barev z kaprů či veverky v omáčce z povidel, hrozinek, jater a sladkého vína. Mimochodem, marinované vepřové a telecí řízky na roštu s bylinkami patří do kuchyně pravěké, ale jistě jim tak neříkali. A ten zpropadený knedlík? Znal ho už Jan Hus, pocházel z Německa a z Polska a nebyl vyráběn z těsta, nýbrž z mletého masa nebo z ryb.
