Pracovat tři hodiny denně a vydělávat statisíce nelze, říká podnikatelka Hana LonskáV pohostinství pracuje Hana Lonská více jak dvacet let. Dnes už jen nostalgicky vzpomíná na rok 1980, kdy si na mateřské dovolené přivydělávala v Autokempu TJ Slavoj Český Brod.
Pracovat tři hodiny denně a vydělávat statisíce nelze, říká podnikatelka Hana Lonská
V pohostinství pracuje Hana Lonská více jak dvacet let. Dnes už jen nostalgicky vzpomíná na rok 1980, kdy si na mateřské dovolené přivydělávala v Autokempu TJ Slavoj Český Brod. Ve stejném kempu, ve kterém se dnes jako podnikatelka stará o své vlastní hosty.
* Pro mnohé znamená podnikání nový začátek, start od píky. Přesto mám pocit, že se toho u vás v roce 1992, kdy jste začala podnikat, příliš nezměnilo.
Svým způsobem máte pravdu. V době, kdy jsem s TJ Slavoj podepsala první smlouvu o pronájmu areálu Autokempu, jsem tohle místo velmi důvěrně znala. Vždyť jsem zde strávila více než deset sezon! Na druhou stranu se přede mnou i před kolegou, se kterým spolupracuji dodnes, otevřelo kvantum nových možností. Najednou jsme mohli sami rozhodnout, co a jak je zapotřebí vylepšit, do čeho investovat. Ovšem, jestli a kolik vyděláme, od té doby záleží už zcela na nás.
* Také se asi změnila vaše pracovní doba.
To ano. Začátek podnikání znamenal denně 14 až 16 hodin práce a pěknou řádku let také žádnou dovolenou v létě, protože právě prázdniny představovaly vrchol sezony. Jako matka jsem ovšem měla výhodu v tom, že všechny víkendy a prázdniny trávily dcery se mnou v kempu. Byly neustále venku na čerstvém vzduchu a také mně mnohdy, zvláště s většími zájezdy, pomáhaly.
* Vašemu muži nevadilo, že jste celý den v práci?
Nikoliv. Manžel trávil většinu času po skončení své pracovní doby se mnou. Nedokážu si představit podnikání bez podpory rodiny. To by se asi špatně zvládalo.
* Znamená to, že jste nikdy neměla starosti s tím, jak skloubit podnikání s rodinou?
To samozřejmě měla, ale vždy to bylo třeba nějak vyřešit. Bohužel, většinou to bylo na úkor rodiny.
* Jak vypadá jeden typický den podnikatelky v pohostinství?
Když máme sezonu, jsem v kempu většinou už brzy ráno. Pomáhám v kuchyni i se zásobováním. V restauraci jsme hostům k dispozici celý den, prodáváme zmrzlinu, hranolky a jiné občerstvení. Zavíráme o půl desáté, což ovšem neznamená, že hosty vyhazujeme, když máme plno. Jiná situace nastává, když pořádáme společenské akce, například podnikové večírky, oslavy nebo svatby. To jsme pak vzhůru dlouho do noci.
* A kdy úřadujete?
Na to, co je nutné vyřešit neprodleně, si musím najít čas vždycky. Větší papírování si nechávám na podzim a zimu. Na začátku roku mám hlavně starosti s daňovým přiznáním. Také se snažím navazovat nové kontakty a získávat k nám nové hosty.
* Pomáhá vám kromě rodiny a kolegy, se kterým podnikáte, ještě někdo? Máte zaměstnance?
Ano, ale jen jednoho. V podstatě v sezoně, když je v kempu rušno, zaměstnáváme dle potřeby brigádníky. Jinak se snažíme zvládnout všechno sami. Podnikání mě naučilo neštítit se žádné práce. Tam, kde je třeba pomoct, pomůžu.
* Provoz restaurace, kempu nebo penzionu znamená bezprostřední práci s lidmi. Což ovšem někdy může přinést i nepříjemnosti. Existuje něco, na co nerada vzpomínáte?
Vždy je nepříjemné, pokud se někdo v restauraci pod vlivem alkoholu chová hrubě. S takovýmito lidmi jsem se musela naučit jednat tak, abych je neurazila a situaci zbytečně nevyhrotila. Nemá smysl pouštět se do sporu s hosty. Zvláště ne, pokud jsem v restauraci sama, bez kolegy nebo manžela. V krajních případech se raději kloním k variantě zavolat policii. Mnohdy jen přítomnost policejního auta zapůsobí a situace se uklidní. Nerada vzpomínám rovněž na sezonu, kdy nás v zimě asi čtyřikrát vykradli.
* O co jste přišli?
O nádobí, povlečení, příbory. Je neuvěřitelné, co všechno se krade!
* Co je naopak na vaší práci příjemné?
Je krásné, když se k nám lidé vrací. Stává se, že nám pošlou pohled nebo dopis, že se jim u nás moc líbilo. To potěší. Moje práce je mým koníčkem, a jsem ráda, když jsou hosté spokojeni. Událostí, na kterou se vždycky těším, je festival „Rock for people“ v Českém Brodě. Hudební scéna bývá blízko kempu a spousta návštěvníků festivalu, převážně mladých lidí, se k nám chodí občerstvit nebo naobědvat. Pořádající agentura u nás také občas ubytovává účinkující kapely. Minulé léto to byla například skupina Tři sestry.
* Takový hudební festival se spoustou návštěvníků musí být výbornou příležitostí vydělat si?
Obrat v restauraci a občerstvení se zvýší, ale nesnažíme se využívat příležitosti a „šponovat“ ceny do nehorázných výšek.
* Proč ne? Mnoho podnikatelů by tak učinilo.
Možná ano. Já ale takové způsoby neuznávám. To není podnikání, ale zneužívání situace a výsměch lidem. Přinejmenším.
* Podnikáte už více než deset let. Co všechno se změnilo za tu dobu?
Hlavně klientela. V dnešní době mají lidé mnohem větší nároky na komfortnost zařízení. Chtějí koupelnu a televizi na pokoji, což jim u nás nemůžeme nabídnout. Ani kempování ve stanech nebo karavanech už není tolik populární. Oblíbenost rodinné rekreace opadává, lidé spíše jezdí k moři nebo jinam do zahraničí. Ztrátu takovéto klientely jsme samozřejmě museli nahradit jinou. Kromě toho, sezona trvá jen dva měsíce a nám se nevyplatí mít dalších deset prázdno. Máme proto smlouvy s firmami, které u nás ubytovávají své pracovníky na delší dobu.
* Co je podle vás v podnikání nejdůležitější?
Je toho spousta. Jedna z nejdůležitějších věcí je umět si zorganizovat pracovní den. Když nemáte jasný plán a cíle, všechno trvá mnohem déle a zbytečně ztrácíte čas. Druhou významnou věcí je naučit se komunikovat s lidmi. Také se musím neustále informovat o všech novinkách, které mi v podnikání mohou být nápomocné. I proto jsem se stala členkou Asociace podnikatelek a manažerek ČR, která pořádá pravidelná setkání a školení s odborníky nejrůznějších specializací. Člověk, který se pouští do podnikání, by si také měl uvědomit, že k tomu, aby se výsledky dostavily, se musí něco i obětovat.
* Co tím konkrétně myslíte?
Například, že pracovat tři hodiny denně a brát za to statisíce nelze. Bohužel lidé často vidí jen úspěch, hezký dům, auto. Na tvrdou práci, která musela být vynaložena, aby se dostavily výsledky, snadno zapomínají.
nikal@volny.cz
Od roku 1992 provozuje Hana Lonská autokemp a restauraci v Českém Brodě. Členkou Asociace podnikatelek a manažerek ČR se stala v roce 2002. Je vdaná a má dvě dospěle dcery.