PROČ JSOU PRO ČESKO DŮLEŽITÍ SPECIALISTÉ Špičkové odborníky nemůžeme vychovávat bezplatně, zvláště hrozí-li nebezpečí jejich přesunu do jiné země. Každý by se měl na financování svého vzdělávání spolupodílet.
PROČ JSOU PRO ČESKO DŮLEŽITÍ SPECIALISTÉ
Špičkové odborníky nemůžeme vychovávat bezplatně, zvláště hrozí-li nebezpečí jejich přesunu do jiné země. Každý by se měl na financování svého vzdělávání spolupodílet.
O kvalitě podnikatelského prostředí z hlediska podpory malých a středních podniků, daňového zatížení, vymahatelnosti práva či byrokratické přebujelosti státního aparátu toho bylo napsáno více než dost. Musíme si však uvědomit, že podnikatelské prostředí je charakterizováno nejen právním rámcem a mírou zdanění, ale čím dál tím více hraje roli také kvalita lidských zdrojů, či chceme-li lidského kapitálu. A sem patří kromě jiného dostatečné množství vysoce kvalifikovaných a motivovaných odborníků ve správných oborech. Špičkově vzdělaní lidé se tedy stávají jednou z rozhodujících dimenzí kvalitního podnikatelského prostředí. Ukazuje se čím dál tím více, že dostatek či nedostatek vhodných pracovních sil může do budoucna rozhodovat o tom, zda se podaří malým a středním podnikům obstát ve zvyšující se konkurenci v rámci celoevropského trhu a zda budou mít kapacitu na to, aby dokázaly absorbovat nejnovější poznatky z oblasti výzkumu a vývoje. Kvalitní lidské zdroje stejně tak budou rozhodovat o tom, zda budou do ČR proudit zahraniční investice do vyspělých technologií a zda stávající investoři budou ochotni přesunout výzkumná a vývojová pracoviště k nám.
TECHNICI JSOU DRAZÍ Zaručení dostatku vysoce kvalifikovaných kádrů je ale poměrně drahou záležitostí a bude stát čím dál tím více. V Nizozemí například nedávno zjistili, že produkce technických vysokoškoláků stojí v součtu daleko více, než se domnívali. Skutečné náklady na technické studenty jsou 1,5 krát vyšší než na studenty humanitních oborů a činí přibližně třináct tisíc eur na jednoho studenta. Vysoké školy ale na státních dotacích dostávají pouze sedm tisíc eur a zbytek musí financovat z jiných zdrojů. To je podle některých odborníků neudržitelný stav. Jaká budoucnost čeká v tomto směru Českou republiku? Je to jednoduché: buď si budeme odborníky sami vychovávat, anebo je budeme muset začít dovážet. Popřípadě můžeme schopné specialisty „vyrábět“, část jich použít a část jich vyvážet. Některé země to umí a vůbec na to nedoplácejí. ČR se má nad čím zamýšlet. Závažnou otázkou třeba je, kolik našich odborníků odchází do zahraničí poté, co na jejich výchovu věnoval stát nemalé částky, aby jim pak nebyl schopen zajistit odpovídající podmínky například ve výzkumných institucích. SVĚTOVÁ KONKURENCE
Asi nejhorší variantou je bezplatně vychovávat špičkové odborníky, kteří pak budou působit po celém světě a zvyšovat konkurenceschopnost cizích států. Z těchto důvodů by bylo do budoucnosti vhodné, aby se každý jednotlivec částečně spolupodílel na financování svého vzdělávání, načež se pak mohl svobodně rozhodnout, jakým způsobem s ním naloží. A může snad ČR do budoucnosti počítat sničím jiným než s lidskými zdroji?
