Homo sapiens je jako živočišný druh neuvěřitelně úspěšný stejně jako hovádka boží, jež si na své cestě k civilizaci člověk ochočil pro vlastní potřeby počínaje dobou před nějakými deseti tisíci lety.
Cenou za neuvěřitelnou prosperitu druhu bývá často vyhynutí jeho volně žijícího předka. Stalo se tak v případě hovězího dobytka, který je potomkem praturů, kteří v Evropě přežili domestikaci o tisíce let a vyhynuli v Polsku až někdy v 17. století. V Indii, kde jsou krávy posvátné a žije jich tam přes tři sta milionů kusů, jsou poslední divocí předkové dnešních zebu dokumentovaní ve vykopávkách datovaných osmnácti sty lety před Kristem.
Vodní buvoli, z jejichž mléka se vyrábí v italské Kampánii pravá mozzarella di bufala, sice ještě jako volně žijící druh v jižní a jihovýchodní Asii přežili v počtu necelých čtyři tisíce kusů, ale co je to oproti sto milionům kusů domestikované formy v samotné Indii a dalším sto milionům roztroušeným po všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
V Severní Americe se na prériích páslo až 30 milionů bizonů, koncem 19. století byli ovšem téměř vyhubeni (dnes se jejich populace opět zvýšila asi na půl milionu kusů). Nikdy nebyli domestikováni a jejich místo v ekosystému obsadily domácí krávy, jejichž počet v USA je nejméně trojnásobný ve srovnání s bizoním populačním maximem.
Biomasa domestikovaných druhů od hovězího dobytka přes buvoly až po kozy a ovce mnohonásobně převyšuje celkovou biomasu všech ostatních asi dvou set druhů volně žijících přežvýkavců (tuři, antilopy, jelenovití, ovce, kozy, pižmoni atd.). Do toho počítejme i časy dávné minulosti, kdy po nějakých hominidech nebylo na Zemi ani stopy.
Vyhlídky domestikovaných přežvýkavců do budoucna jsou přitom růžové - pokud se nic nezmění, vzroste podle Organizace pro zemědělství a výživu OSN (FAO) ze současných 4,1 miliardy kusů na 5,8 miliardy v roce 2050.
Kohout, co neskáče
Moderní hybridy kura domácího jsou specificky vyšlechtěné pro extrémně rychlý přírůstek svalové hmoty v prsních partiích. „Bojleři“ Milouše Jakeše dosáhnou porážkové hmotnosti dvou kilogramů za nějakých pět týdnů. Před 60 lety vážilo takto staré kuře nějakých 40 dekagramů. Celý smysl genetické masáže spočíval ve snaze získat ptáky s vynikajícím „konverzním poměrem“, tedy minimem vynaloženého krmiva na kilo získaného masa.
Jako druh je kur domácí asi tak třicetkrát početnější než celosvětová dvojka, sotva dvacetigramový snovač rudozobý, jichž v subsaharské Africe odhadem létá okolo jedné a půl miliardy. Na ptačí biomase se podílejí „kuřata“ asi 70 procenty, ale z biologického hlediska jsou tito geneticky masírovaní šlechtěnci na konci cesty. Mateční ptáci už ani nejsou schopni samostatné reprodukce, a to, co dodnes umí kohout na každém venkovském dvorku, představuje nezvládnutelný úkol - slepice jsou inseminovány uměle.
Zákaz styku se Zemí: evoluční biolog popsal rizika kolonizace Marsu
Zatímco vyspělé země jsou z hlediska živočišných proteinů již desetiletí saturovány a najdete tam rostoucí podíl lidí, kteří omezují konzumaci nejen „červeného masa“ (přežvýkavci produkují velké množství metanu), globální poptávka po mase i dalších potravinách živočišného původu roste. A poroste asi dvojnásobným tempem oproti populačnímu přírůstku. Poslední statistiky z roku 2016 hovoří o tom, že lidé zkonzumovali 61 miliard kuřat, jeden a půl miliardy domácích prasat, 550 milionů ovcí, 460 milionů koz a 300 milionů krav. Tato čísla by z ledaskoho mohla udělat vegetariána.
Domestikovaná hospodářská zvířata představují spolu s lidmi 96 procent biomasy všech žijících savců. Divoce žijící druhy od hmyzožravých rejsků vážících pár gramů až po mnohatunové velryby, před nějakými deseti tisíci let dominantní, představují nyní čtyři procenta. Naše přítomnost na planetě dovedla snížit biomasu volně žijících savců - na zemi i v moři - na jednu šestinu a biomasu rostlin asi o polovinu. Zatím.
Vyhráli jsme ve velkém stylu. Teď jen k čemu nám to bude.
Infografika: Jak se zrychluje oteplování Země?
