Věda i medicína disponují velkým množstvím dat. Umělá inteligence je dokáže zpracovat a stane se obrovským generátorem kreativity
Už jako kluk začal Marek Rosa programovat hry, vydělal peníze a stal se nezávislým.
Nyní se snaží naplnit svůj cíl z dětství – stvořit umělou inteligenci, která změní svět. Zatím jeho společnost GoodAI nabízí zájemcům konkrétní řešení na míru, tvrdí však, že „univerzální umělá inteligence by měla být schopná dělat vše, co dnes dělají lidé, a dokonce něco navíc“.
* Umělou inteligenci jste začali vyvíjet před více než dvěma lety, co dnes umí ?
Zatím ještě nemá žádné zázračné schopnosti. Může sama pracovat s daty, umí se v nich orientovat, dokáže hledat v databázích. V různých seznamech najde pravidla a zákonitosti a díky nim se lépe rozhoduje.
* Čeho chcete dosáhnout v budoucnosti ?
Umělá inteligence by měla být podobná lidské inteligenci. Měla by umět řešit univerzální problémy, učit se a sama sebe zdokonalovat. Dalším krokem je superinteligence, tedy cosi inteligentnějšího než člověk. To je ale zatím otázka budoucnosti.
* Plánujete umělou inteligenci nabízet Ťrmám. Máte už nějaké zájemce ?
Univerzální umělá inteligence, kterou vyvíjíme v našem týmu, ještě není na trhu, ale s několika klienty už začínáme spolupracovat a vyvíjíme pro ně paralelně s naším hlavním výzkumem různá řešení. Existují rovněž klienti, kteří potřebují krátkodobou pomoc. Těm nabízíme spolupráci formou projektu nebo konzultací a budujeme pro ně AI (umělá inteligence – pozn. red.) řešení na míru.
* Můžete být konkrétnější ?
Klient poskytne rozličná vstupní data, například ze senzorů či databází, a naše AI se začne učit, jak se v tomto prostředí pohybovat tak, aby maximalizovala nějaký cíl. Může jít třeba o snížení spotřeby energie, zorientování se v prostředí nebo prostě o zvýšení produktivity. Až budeme mít univerzální umělou inteligenci, budeme ji moci použít v jakékoli oblasti, protože se bude sama učit, jak efektivně nacházet řešení problémů, se kterými se nikdy dříve nesetkala. Nejužitečnější bude logicky v oblastech, ve kterých je do dalšího pokroku nutné investovat spoustu práce a peněz, či v oblastech zásadních pro dlouhodobý rozvoj lidstva, což jsou například medicína, kvantové technologie, biotechnologie, výzkum vesmíru, ale také sociální vědy a ekonomika.
* Nemůže taková samoučící se inteligence přerůst lidem přes hlavu ?
Motivace bude vždy vycházet od nás, od lidí. My ten stroj vyrobíme, trénujeme, učíme, takže cokoli bude umělá inteligence dělat, bude dělat proto, že jsme ji takto nasměrovali.
* A co zpětná brzda, aby se umělá inteligence ve chvíli, kdy bude sama sebe schopná programovat, nevymkla kontrole ?
Na tom bude ještě třeba zapracovat, není to vyřešený problém. Naučíme ji správné dovednosti a její další rozhodování se bude pohybovat v určených mantinelech. Samozřejmě to ale není až tak triviální, protože se mohou vyskytnout různé katrastro“cké scénáře, ve kterých by AI mohla na nějaký podnět zareagovat neočekávatelným způsobem. Snažíme se tomu zabránit tréninkem a víme, že nad ní musíme mít těsnější kontrolu než rodiče, kteří vychovávají dítě.
* Vyhlásili jste mezinárodní soutěž, ve které na vítězný tým čeká vysoká odměna. Jak bude probíhat ?
Je to výzva pro vědce, programátory a každého, kdo věří, že stvoření univerzální umělé inteligence je klíčem k vyřešení nejnáročnějších problémů lidstva. Soutěž bude mít několik kol. Momentálně jsme na začátku, řekl bych v nultém kole, ve kterém dostáváme prvotní zpětnou vazbu od vědecké a AI komunity. V prvním kole půjde o speci“kaci kritérií a požadavků na klíčovou ingredienci univerzální inteligence – graduální učení. Zvítězí v něm skupina, která vymyslí nejlepší požadavky a v testech je ověří. Ve druhém kole již půjde o programování samotného algoritmu. Je možné, že kola ještě rozdělíme na více milníků, protože rozhodně nejde o triviální úlohu. Výherce se může těšit na opravdu slušnou odměnu v řádech milionů dolarů.
* K čemu je taková soutěž dobrá ?
Cílem GoodAI je vynalézt umělou inteligenci co nejdříve, abychom rychle pomohli ostatním lidem a pochopili vesmír. A soutěž je jeden ze způsobů, jak proces hledání urychlit a zvýšit šanci, že se to někomu podaří. Vzali jsme si příklad z velkých soutěží typu X Prize (odměna čeká třeba na toho, kdo dokáže na Měsíc dopravit prvního robota financovaného ze soukromých prostředků – pozn. red.), které dokázaly vzbudit obrovskou vlnu zájmu o nejkomplikovanější vědeckotechnické obory a posunuly je v krátkém čase skokově kupředu. Univerzální inteligence si takový impulz rozhodně zaslouží.
* Do vývoje jste investoval 200 milionů korun, na jak dlouho vystačí ?
Na deset let, sumu ale průběžně doplňuji ze svých příjmů. Šlo mi o to, abych měl pocit klidu, abych se mohl soustředit na dlouhodobý cíl.
* O vstupu jiných investorů jste neuvažoval ?
Zájemce máme a možná se za nějaký čas pro investory otevřeme. Zní to asi podivně, ale zatím se mi s tím nechtělo ztrácet čas. Peníze mám, můžu je investovat a naplno se věnovat výzkumu. Ze začátku jsem navíc vůbec nevěděl, jestli by do toho lidé chtěli investovat. Jde přece jen o poměrně riskantní záležitost, ve které se mohou bez hmatatelného výsledku utopit peníze. Teď po dvou a půl letech mám ale konečně jistotu, že úspěch přijde, a nějaké investiční „kolo“ proto možná otevřeme.
* O koho jde ?
O různé podnikatele, většinou z oblasti IT. Spektrum zájemců je ale mnohem širší. Když výhody umělé inteligence vysvětlíte lidem tak, aby ji pochopili selským rozumem, vidí, že klady převažují nad riziky.
* Já zatím vidím spíš ta rizika.
Věda i medicína narazily na lidské limity. Disponují obrovským množstvím dat a souvislostí, které není v lidských silách zpracovat. Umělá inteligence by to však dokázala, uměla by najít nečekané souvislosti a nakreslit cestu. Až se umělá inteligence pustí do medicíny, zásadně ji změní. Ne snad že by lidem brala práci. Naopak. Pomůže jim dosáhnout nových cílů. Mohla by například zautomatizovat vědu. Představte si třeba, že umělá inteligence obsáhne veškeré vědomosti jedné konkrétní vědecké oblasti a dokáže do ní zapojit poznatky jiných odvětví – výsledkem nepochybně bude obrovský generátor kreativity.
* Samořiditelná auta jsou svým způsobem rovněž umělou inteligencí. Nedávno však došlo ke dvěma nehodám.
Zrovna auta nejsou podle mě nejbezpečnější způsob, jak umělou inteligenci do lidského světa zavádět. Cena za chybu je tady příliš velká, i když to samozřejmě vychází statisticky lépe, než kdyby řídili lidé. Fatální nehoda však může lidi polekat. Umělé inteligenci je zatím lepší hledat aplikace, ve kterých bude cena za případnou chybu zanedbatelná.
* Chápu. Kde by se tedy mohla umělá inteligence dále uplatnit ?
Vyrábíme obecnou inteligenci, která není zaměřená na nějaký konkrétní problém – podobně jako dostatečně inteligentní člověk, který se může věnovat prakticky čemukoli. Univerzální umělá inteligence by proto měla být schopná dělat vše, co dnes dělají lidé, a dokonce něco navíc. Tak třeba poslat lidi na Mars je extrémně náročné a drahé, dopravit tam umělou inteligenci, která se vejde do krabičky o velikosti mobilního telefonu, by ale bylo milionkrát jednodušší.
* Jak dlouho může vývoj plnohodnotné umělé inteligence trvat ?
Tři, ale také třicet let. Déle to trvat nebude. Na druhé straně si lidé po celých posledních šedesát let mysleli, že umělá inteligence je za rohem, ale ve skutečnosti nebyla.
* Jak daleko oproti vám je světová konkurence ?
To se těžko posuzuje. Také kvůli tomu spouštíme AI Roadmap Institute, který bude zkoumat takzvané „road mapy“ jiných týmů. Jde o to, že výsledky nejsou snadno porovnatelné a nejdřív ze všeho se musejí převést do společného jazyka. Mělo by nám to pomoci lépe cílit náš výzkum. Větších týmů, které by se umělé inteligenci plně věnovaly, ale na světě moc není. Většinou se totiž soustředí spíš na dílčí problémy. Výzkumu se věnuje například londýnský Google DeepMind, v Silicon Valley působí Vicarious a samozřejmě tu je řada lidí z univerzit.
* Kolik máte v týmu lidí ?
Třicet.
* Jakým způsobem umělou inteligenci učíte ?
Něco už má samozřejmě naprogramováno „od narození“. Učicí prostředí je herní a my ho nazýváme škola pro umělou inteligenci. Je to podobné, jako když dítě pošlete do školky nebo do školy, hraje si tam, ale smyslem je z něj něco vychovat. Musí se například naučit chápat prostor a čas a samozřejmě také komunikovat, tedy nějaký druh jazyka. Snažíme se umělou inteligenci prostřednictvím tisíce různých úloh přiblížit lidské inteligenci. Některé týmy na to jdou jinak. Zadají cílový úkol a nechají k němu umělou inteligenci dojít samotnou. V takovém případě však může umělá inteligence vymyslet obrovské množství strategií a některé z nich mohou být pro lidi nebezpečné, což my nechceme. Mohlo by to dospět až k tomu, že řeknu umělé inteligenci, aby vyřešila rakovinu na zemi, a pokud jí k tomu nedám doplňkové informace, může najít opravdu morbidní řešení, například zbavit se všech nemocných lidí. Nejlepší způsob je upravit myšlení umělé inteligence tak, aby chápala stejně jako lidé.
* Proč jste se do vývoje umělé inteligence pustil ?
Ve chvíli, kdy jsem začal jako kluk programovat, jsem si uvědomil, že když vyrobím umělou inteligenci, dokáže za mě vyřešit všechny věci, které mě napadnou, a které bych chtěl dělat. Je to pákový efekt. Místo toho, abych řešil 50 věcí, vyřeším tu, která zvládne všech těch 50 věcí za mě. Tomu se říká optimalizace problému a život jsem si nasměroval tak, abych tohoto cíle dosáhl. Potřeboval jsem k tomu nezávislost a peníze a dospěl k názoru, že by mi k tomu mohlo pomoci programování her, které mě navíc bavilo.
Do vývoje jsem investoval 200 milionů korun. Vystačí na deset let výzkumu, sumu ale průběžně doplňuji ze svých příjmů. Marek Rosa Herní programátor, producent a designér. Narodil se v roce 1979 v Bratislavě, kde vystudoval střední geodetickou školu. Později začal na zakázku programovat. Dnes žije v České republice. V roce 2007 založil nezávislé vývojářské studio Keen Software House, které vyprodukovalo hry Space Engineers a Medieval Engineers. Výzkum univerzální umělé inteligence zahájil v lednu 2014.
O autorovi| Tereza Čapková, spolupracovnice redakce