Lidé? Nejsou. Nebudou.

Růst mezd nereaguje na kritický nedostatek profesionálů v některých sektorech

Špatná zpráva pro firmy: kvalifikovaná pracovní síla je v České republice nedostatkovým zbožím. Nezaměstnanost v České republice poklesla na rekordně nízkou úroveň, lidí bez práce je pouze 5,2 procenta. Snížil se dokonce i počet dlouhodobě nezaměstnaných. Podle studie PayWell 2007 Efektivně řídit, efektivně odměňovat, kterou pravidelně vydává poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) se však tato nouze zatím neprojevuje zvyšováním mezd. Ty v roce 2007 vzrostly o 4,5 až 5,5 procenta, což je průměr stejný jako v předchozích letech. Shrňme hlavní trendy neuralgické situace, do níž se české hospodářství dostává.

Kdo chybí

• „Velký nedostatek pracovníků pociťujeme zejména u vysokoškoláků s technickým vzděláním, jako jsou absolventi fakulty strojní a elektrotechnické. Velmi těžko také hledáme kvalifikované dělníky s odborným středoškolským vzděláním, například vyučené zámečníky, lakýrníky, obráběče nebo elektrikáře. Tito zaměstnanci chybějí prakticky v celé České republice,“ uvádí mluvčí společnosti Siemens Jan Kopecký.

• Žádaní jsou rovněž IT specialisté nebo středoškoláci s dobrou znalostí cizích jazyků.

• S katastrofálním nedostatkem pracovníků se potýká stavebnictví. „Poptávka po zednících, betonářích, železářích, instalatérech, topenářích a podobně je extrémní a z učilišť vychází až o dva řády méně lidí, než by jich trh dokázal absorbovat,“ říká zástupce stavební společnosti Skanska Ondřej Šuch.

Kdo naopak nechybí.

Nestěžují si společnosti, které zaměstnávají pracovníky s ekonomickým vzděláním, například mobilní operátoři nebo banky. „Nesouhlasíme s názorem, že je na trhu nedostatek lidí. Problém je spíše v tom, že je stále složitější správné lidi vybrat,“ tvrdí mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Podobně se vyjadřuje mluvčí Zentivy Věra Kudynová: „V loňském roce se u nás ucházelo o zaměstnání deset tisíc uchazečů a přijali jsme jich sto třicet šest. Nedostatek je spíše zaznamenáván v dělnických profesích.“

Platový paradox.

Studie PwC sestavená na základě informací od 125 společností z různých oborů podnikání upozorňuje, že se začínají objevovat větší rozdíly v navyšování mezd mezi jednotlivými firmami. Některé zvyšují platy i o deset procent. „Na druhé straně je však pozoruhodné, že se nemění rozdíly v nárůstech mezi jednotlivými regiony. Očekávali bychom, že tam, kde si firmy dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků, porostou mzdy nebo jiné pobídkové programy rychleji, ale to se neděje,“ uvádí Katarína Smrčeková, manažerka oddělení řízení lidských zdrojů PricewaterhouseCoopers.
Potvrzuje to také většina firem, které týdeník EURO oslovil. Velká část z nich nemá zatím uzavřené kolektivní smlouvy, ale naznačují, že platy v příštím roce porostou jen o málo více než pět procent. Společnosti, které nedostatek lidí nejvíce zasahuje, připouštějí, že platy pravděpodobně porostou o něco více než loni. Jeden z mluvčích však upozorňuje na jádro problému: „Potřebovali bychom, aby zároveň s vyšší mzdou stoupala také produktivita práce, jinak začneme mít potíže.“ Jinými slovy, mzdová dynamika je brzděna slabou dynamikou produktivity práce.
Není náhodné, že podle PwC větší nárůst platů proběhl ve finančním (7,2 procenta) a automobilovém sektoru (6,3 procenta) a lépe než jiná odvětví jsou na tom též farmacie a obchod (shodně 5,3 procenta). Tedy sektory s vysokým růstem. Podstatné navýšení mezd v letošním roce zaznamenali například zaměstnanci řetězce Tesco. „Přišli jsme s novým konceptem, který zvýšil úroveň základní mzdy a zavedl transparentní strukturu odměňování. Pro více než 80 procent provozních zaměstnanců znamenají tyto změny růst měsíčního příjmu v průměru o téměř patnáct procent,“ sdělila týdeníku EURO Jana Matoušková, zástupkyně společnosti Tesco.
Proti brzdné síle produktivity práce však působí odborové tlaky. S nárůstem mezd kolem pěti procent nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů, která považuje za minimální osmiprocentní růst a odvolává se na zvyšování cen a dlouhodobý růst ekonomiky.

Řízení talentů

Studie PwC upozorňuje, že české společnosti začínají konečně zavádět ve větší míře opatření na udržení klíčových pracovníků, ale na rozdíl od západní Evropy je tyto programy omezují jen na nabídku speciálních školení pro vybrané manažery (připustilo to 81 procent respondentů). Dále většina oslovených firem zdůraznila možnost osobního a pracovního rozvoje a zahraniční pracovní stáže jako důležitý motivační prvek pro udržení perspektivních zaměstnanců. Katarína Smrčeková to komentuje slovy: „V zahraničí není lehké být označen za klíčového zaměstnance. Kandidáti musejí projít náročným procesem hodnocení. Úspěšné kandidáty čeká reálná globální kariéra. Navíc tam existují programy pro manažerské i nemanažerské talenty, zatímco v České republice je tato oblast výsadou manažerů.“

Benefity.

Průměrná hodnota ročních nákladů na zaměstnanecké výhody per capita činí asi 21 tisíc korun ročně. Objemově největším benefitem jsou stravenky. Studie PwC však upozorňuje na direktivní přístup. „V Evropě dnes v oblasti zaměstnaneckých výhod převládá systém, v němž zaměstnavatel definuje celkový balík odměňování a zaměstnanec může podle svého zájmu o nabízené výhody přesunout část peněz ze základní mzdy do benefitů,“ vysvětluje Smrčeková. Jednou z mála firem, které u nás tento přístup využívají, je mobilní operátor O2, zvolený Nejžádanějším zaměstnavatelem roku. Zaměstnanec si může vybrat mezi finančními odměnami formou příspěvku na různá spoření a příspěvky na dovolenou či kulturní a sportovní vyžití. Další nadstandardní výhody poskytuje například Zentiva, která dopřává svým zaměstnancům praktického i zubního lékaře v areálu společnosti - a k tomu i pedikúru, kadeřníka nebo rehabilitační služby.
Jinou formou mohou být školicí programy. „Největší část benefitů věnujeme na programy vzdělávání, přičemž každý zaměstnanec má dojednán svůj osobní. Jde o školení nejen jazyková, technická, obchodní, ale i prezentace, marketing a podobně. Ve firmě funguje také projekt e-learningu. Investice do vzdělávání každého zaměstnance činí více než deseti tisíc korun ročně,“ říká jednatel společnosti Hennlich Pavel Šumera.
Jenže na druhé straně zaměstnavatelé plně nevyužívají všech výhod pro zaměstnance, které jim nově umožňuje Zákoník práce. Například bonusy ve formě dovolené, které nyní zaměstnavatel může přidávat po jednotlivých dnech, nevyužívá téměř žádná firma v České republice. Podle PwC nebývají firmy příliš štědré ani v případě příplatků. Většinou se drží minimální výše, kterou určuje zákon, a pouze jedna čtvrtina společností uzavírá se zaměstnanci smluvní dodatek o příplatku na úhradu přesčasů.

chybĚJí v celé evropské unii Problémy s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků má většina zemí eurozóny. Podle dat zveřejněných Eurostatem byla míra nezaměstnanosti v Evropské unii letos v dubnu 7,1 procenta, což představuje pokles o téměř jeden procentní bod proti loňskému roku a také nejnižší nezaměstnanost v Evropě za posledních patnáct let. Některé státy na to reagují otevřením svých trhů pro pracovníky z nových zemí EU. Letos například Lucembursko nebo Německo, které však zatím otevřelo dveře pouze kvalifikovaným inženýrům.

Směle na východ

Mnoho českých firem se s problémem vyrovnává zaměstnáváním cizinců. Většinou jde o dělníky z Ukrajiny, Slovenska či Rumunska. Jeden z největších zaměstnavatelů na Klatovsku, společnost Okula, se však vydal ještě více na východ a prostřednictvím personální agentury zaměstnává Vietnamce. „O Vietnamcích je známo, že je to houževnatý a pracovitý národ, a po jejich příchodu se nám to jen potvrdilo. Během velmi krátké doby se zapracovali a v současnosti patří mezi naše nejlepší pracovníky,“ komentuje rozhodnutí společnosti její ředitel Josef Motlík. Zaměstnávání cizinců však také přináší mnoho problémů. Jedním z nich je zdlouhavý legislativní proces, když nejde o občany Evropské unie, dalším potřeba se dorozumět. „Nevýhodou u těchto pracovníků je jazyková bariéra. Zatím musíme používat tlumočníky, ale domnívám se, že se časem i toto zlepší a pracovníci dokážou komunikovat v našem jazyce, “ doufá ředitel Okuly.
Změnu platové politiky kvůli přilákání českých pracovníků však firma neplánuje. „Nemyslím si, že v naší společnosti je hlavním problémem při náboru zaměstnanců výše mzdy. Problém spíše vidím v nedostatku potenciálních pracovníků v regionu. Nezaměstnanost v okolí Nýrska je dost malá a většina lidí, dnes evidovaných na pracovních úřadech, již nechce pracovat a zneužívá státních sociálních podpor. Z těchto důvodů jsme nuceni využívat jak služeb agenturních pracovníků, tak nyní nově kmenových pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii,“ říká Motlík.

Pestrá nabídka Nejčastěji využívané zaměstnanecké výhody

Druh benefitu - Počet společností (v %)

• Mobilní telefon aspoň některým pracovníkům - 98 %

• Služební auto alespoň některým pracovníkům - 93

• Týden dovolené navíc - 81

• Občerstvení na pracovišti 78

• Stravenky 76

• Penzijní připojištění 67

• Sportovní akce 58

• Společenské akce 55

Pramen: PricewaterhouseCoopers