V akvizicích nejsme vázáni finančním limitem. Čekáme jen na vhodnou nabídku
Nadnárodní koncern ABB počítá s významným posílením svých pozic v České republice. Firma jen do svého brněnského závodu investovala loni kolem 150 milionů korun. Stejné finance do rozvoje továrny chce dát i v letošním a příštím roce. Společnost se současně s tím rozhlíží i po vhodných akvizičních příležitostech na tuzemském trhu. „Před časem jsme koupily pražskou společnost ČKD Polovodiče. Aktuálně probíhá velký renovační projekt tohoto závodu, jehož cílem je zdvojnásobit výrobní kapacitu,“ tvrdí šéf ABB Hannu Kasi.
Co byste řekl o další strategii ABB v Česku? Tuzemské podniky jsou součástí globální skupiny ABB. A ta jako celek loni v září zveřejnila svoji strategii pro následujících tři až pět let. Koncernová strategie nám slouží i jako vodítko pro Českou republiku, pro naše exportní trhy. I na Česko aplikujeme zhruba pět oblastí, které chceme dále rozvíjet. Tedy především ty oblasti, ve kterých jsme dobří. To se týká hlavně našich různých produktových řad, které jdou z pětadevadesáti procent na export.
Můžete být konkrétnější? Neustále rozšiřujeme výrobu v našem závodě, která je zaměřena na produkci zařízení pro vysoké napětí, které umožňuje spolehlivý a inteligentní rozvod elektrické energie. Většina této produkce je určena na export. Navíc je to největší závod svého druhu, a to nejen v rámci koncernu ABB, ale celosvětově. Tedy co se týká rozvaděčů pro vysoké napětí. Dalším příkladem sektoru, ve kterém jako firma rosteme a expandujeme, jsou přístrojové transformátory. V Brně jsme rozšířili závod, který se zabývá jejich produkcí. Stejně tak dobří jsme i v oblasti výroby polovodičů. Před časem jsme koupily pražskou společnost ČKD Polovodiče. Aktuálně probíhá velký renovační projekt tohoto závodu, jehož cílem je zdvojnásobit výrobní kapacitu. Hodnota této investice dosáhne 12,5 milionu dolarů. Částka je vysoká i z toho důvodu, že pražská továrna je hned po Švýcarsku druhým nejvýznamnějším producentem polovodičů v rámci koncernu ABB. V Ostravě se zase soustředíme na servisní činnost, tedy máme zde velké centrum pro repasování průmyslových robotů. Stroje zde i renovujeme a pak prodáváme klientům. Současně s tím máme v Ostravě i servis na motory a generátory, zde tato zařízení renovujeme v rámci koncernu pro celou Evropu. Navíc jsme v dubnu otevřeli v ostravském servisním středisku novou halu o rozloze šesti tisíc metrů čtverečních. Hledáme i jiné možnosti, které by nám umožnily v Ostravě otevřít další servisní středisko pro Evropu. Takové, které by využívaly i jiné divize koncernu ABB.
Řada společností si stěžuje, že náklady na výrobu v Česku začínají být enormně vysoké, proto zvažují stěhování, alespoň časti firemních aktivit, do zemí s levnější pracovní silou….
Nemáme v České republice zrovna nejnižší náklady, ale vyrovná to velmi vysoká efektivnost. To je způsobeno především tím, že rozšiřujeme hlavně takové činnosti, ve kterých jsme dobří. Současně s tím se ale snažíme zaměřit i na obory, ve kterých ještě tak dobří nejsme. To jsou především energetické projekty.
Současně s tím jsme také vedoucím klastru a organizujeme činnost v okolních zemích, ve kterých ABB působí. Tedy v Maďarsku, na Slovensku a na Ukrajině. Například na Ukrajině došlo loni k meziročnímu zvýšení objemu tržeb o tři sta procent, ze čtyřiceti na 120 milionů eur.
Stále tvrdíte, že je pro koncern ABB jeho působení v Česku důležité, proč? Česká republika je pro nás v tuto chvíli branou na východní trhy. Také díky pozici ve střední Evropě jsme základnou pro procesní automatizaci a energetické systémy pro starý kontinent.
Jaká je akviziční politika ABB? Nejdříve popíšu akviziční strategii v rámci celého koncernu a pak se zaměřím na Česko. Snažíme se najít nové akvizice pro ABB v rámci sektoru výroby motorů a generátorů. V této souvislosti koncern koupil americkou společnost Baldor Electric, která zaměstnává zhruba šest tisíc lidí. Hodnota transakce přesáhla čtyři miliardy dolarů. Za miliardu dolarů jsme koupili americkou softwarovou firmu Vemtec. Software, který společnost vyvíjí, slouží k řízení elektráren, využívá jej i několik producentů elektřiny v České republice. Ještě bych zmínil akvizici americké společnosti Thomas & Betts, která vyrábí kromě jiného komponenty pro průmyslové firmy v USA, Kanadě a Evropě. Hodnota transakce v tomto případě dosáhla 3,9 miliardy dolarů.
Co chystáte na českém trhu? Zde se rozhodně nesnažíme najít nějakou velkou firmu vhodnou pro případnou akvizici. Osobně si myslím, že tady ani žádná taková na prodej pravděpodobně není. Spíše hledáme společnost, která by doplnila naše výrobkové portfolio a pomohla jej rozšířit. Tudíž máme v hledáčku především hi-tech firmy. Takové, jako byla společnost ČKD Polovodiče. Zajímáme se v této souvislosti spíš o softwarové a servisní společnosti. I z toho důvodu, že servisní činnost se na naší celkové produkci v Česku podílí zhruba z deseti procent. Rádi bychom ji ale do budoucna rozšířili na dvaceti- až pětadvacetiprocentní podíl. Strategický cíl na úrovni skupiny je sledovat nové a inovativní technologie. A to je samozřejmě spojeno s vlastním výzkumem a vývojem, nechceme ale při tom zvyšovat počet inženýrů a konstruktérů nebo objem financí vynaložených na výzkum.
Dobře, můžete být tedy konkrétnější, jaké plány má ABB v nejbližších deseti letech, kolik máte připraveno financí na nákupy? Taková čísla nemáme. Zároveň ale musím upozornit, že nejsme vázáni nějakým finančním limitem. Pokud dostaneme smysluplnou nabídku, případně se na českém trhu objeví vhodná příležitost a podmínky k akvizici, tak ji uskutečníme.
Celá skupina ABB má na akvizice k dispozici kolem osmi miliard dolarů.
Hovoří se o další ekonomické krizi v Evropě, již jste nějakou pocítili? Dosud jsme nic takového v České republice nezaznamenali. Možná je tomu tak i proto, že se zabýváme automatizací a energetikou, dvěma obory, které pomáhají šetřit peníze. Samozřejmě hrozí, že růst hrubého domácího produktu České republiky bude nulový, nebo dokonce záporný. Navzdory tomu ale, jako firma ABB, jsme schopni stále zvyšovat tržní podíl ve všech oborech naší činnosti. I proto firma očekává sice menší, ale kladný růst a současně s tím i rozšíření exportu.
Ve kterém oboru se vám aktuálně daří nejlépe? V divizi automatizace výroby, tedy v sektoru robotiky, a v divizi pohonů, tedy produkce a servisu motorů. Právě v oblasti robotiky se nám v Česku a okolních zemích skutečně velmi daří, což považujeme za indikátor toho, že ještě není tak zle. Dalším oborem, na který se soustředíme, jsou výrobky nízkého napětí. Zde je vývoj velmi stabilní, a to navzdory tomu, že došlo k poklesu celého sektoru stavebnictví, které je naším významným odběratelem. Takže pokud bude v dobré kondici automobilový průmysl a stavebnictví, tak bude dobře, krize bankovního sektoru by na naši činnost neměla mít nějaký zvláštní vliv. To platí i pro celou Českou republiku, vzhledem k tomu, že padesát procent ekonomiky je navázáno prostřednictvím automobilového průmyslu na sousední Německo. Za zmínku rovněž stojí, že například v Německu již lidé nechtějí ukládat své volné peníze do bank nebo kupovat akcie, ale raději investují do nemovitostí, které následně renovují. Při rekonstrukcích potřebují výrobky od společnosti ABB. Podobná situace s ukládáním peněz možná již nastala i v České republice.
Vaše firma je velmi aktivní i v oblasti elektromobility. Již několik let po sobě odborníci předpovídají, že následující rok bude ve znamení boomu vozidel poháněných elektřinou. Zatím ale k ničemu takovému nedošlo… Nestalo se nic zvláštního asi i proto, že lidé mají jiné starosti než se zabývat elektromobily a e-mobilitou. V době, kdy ekonomika Evropské unie výrazně rostla, Brusel oznámil plán na pokrytí až dvaceti procent unijní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a výrazné snižování emisí skleníkových plynů. Tehdy to bylo v pořádku, ale plán musel být provázen růstem ekonomiky. Aktuálně se však lidé zabývají spíše daněmi, důchody a tím, aby si vůbec udrželi své zaměstnání. E-mobilita teď prostě není v centru jejich pozornosti.
Znamená to, že své aktivity v této oblasti omezíte? Jako firma aktivity v této oblasti rozhodně netlumíme. Elektromobilitu ale považujeme spíše za dlouhodobou oblast, není to o investicích, které se vám vrátí za dva tři roky. I když, jsou zde již jisté dílčí úspěchy. Například v Estonku se rozhodli, že chtějí postavit 200 nabíjecích stanic pro elektromobily. Což je pro tak malou zemi docela velký počet. Spolu s dalšími dodavateli se o naplnění této zakázky stará i naše společnost. Současně s budováním sítě nabíjecích stanic vyvíjíme i software pro řízení celé této infrastruktury.
Takže využíváte Estonsko jako svoji technologickou laboratoř… Určitě je to poprvé, co se taková infrastruktura buduje v rámci celé země. Ale i Praha je jedním z mála měst v Evropě, kde se začalo výstavbou infrastruktury pro elektromobily. Máme velmi dobré vztahy se společností Pražská energetika, což je klíčovým faktorem pro další úspěšný rozvoj v této oblasti.
Nebrání většímu rozvoji elektromobilů i skutečnost, že Evropa v posledních letech notně zchudla a nemůže si je dovolit? Může to být i jeden z důvodů. Tím dalším pak to, že výrobci automobilů ještě neobjevili způsob, jak snížit cenu elektromobilů. Vozidla poháněná elektřinou jsou stále dvakrát tak dražší než vozy s klasickým spalovacím motorem. Stejně tak nejsou dostupné ani samotné modely aut. V některých oblastech se vybudovala potřebná infrastruktura, jenže nejsou vozidla, která by ji využívala. Většímu rozvoji možná brání i to, že lidé nejsou ochotni za elektromobily utrácet.
A kdy budou ochotni investovat, jaký očekáváte další vývoj? Nikdy jsem neříkal, že to půjde rychle. Je zapotřebí, aby byly splněny některé předpoklady. Tím prvním a patrně i nejpodstatnějším je, že cena elektromobilu musí jít výrazně dolů. Třeba i s pomocí dotace, jako tomu bylo v oblasti solární energie. Auta jsou možná tak drahá i proto, že nejsou dotována. Za druhé, musí dojít ke zvýšení počtu nabíjecích stanic. Až budou naplněny tyto dvě podmínky, lidé zjistí, že provoz elektromobilů je v porovnání s klasickými automobily se spalovacím motorem mnohem levnější. Navíc lze do budoucna očekávat, že cena elektřiny bude nižší než cena benzinu, nafty či ropy i s ohledem na krizi ve vztazích s Íránem. Je tu i řada dalších vše ovlivňujících faktorů, možný vývoj v arabském světě, jak se bude vyvíjet finanční krize nebo zda budou lidé ochotni investovat do elektromobility. To jsou všechno okolnosti, které budou mít zásadní vliv na další vývoj. Současně s tím jsem ale přesvědčen, že > se elektromobilita nevytratí a že v následujících pěti až deseti letech budou elektromobily na silnicích poměrně běžnou záležitostí.
Proč jste o tom tak přesvědčen? Existuje řada zemí, které do této oblasti investují velké finanční prostředky. Například Švýcarsko rozhodlo, že veškeré poštovní skútry a malé motocykly v zemi budou jezdit na elektřinu. Možná ten hlavní impulz pro rozvoj e-mobility nevzejde ze soukromého, ale podnikového sektoru. Třeba na letištích by mohly elektromobily sloužit jako tahače letadel, autobusy a další dopravní technika. I to je možná oblast, ze které se ten vývoj nastartuje. Provoz letiště bude levnější, navíc zde dojde k významnému snížení zdrojů znečištění.
Jenže elektromobily musíte něčím pohánět a elektřina vyrobená v obnovitelných zdrojích k tomu asi stačit nebude… To je dobrá připomínka, ale v tomto ohledu záleží na tom, jak má který stát zpracovánu svoji energetickou politiku. Pokud dojde ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na dvacet až třicet procent, například v Česku bude pokračovat rozvoj jaderné energetiky a současně s tím budou existovat rozvodné sítě, které dokážou podporovat zapojení obnovitelných zdrojů, tak jsem přesvědčen, že za takové situace budou i elektromobily skutečně ekologické.
Podobným oborem jako elektromobily, tedy že se o něm spíše mluví, než aby byly vidět konkrétní výsledky, je budování Smart Grids, chytrých rozvodných sítí… Smart Grids v sobě kombinují spoustu věcí najednou. Tou první je samozřejmě inteligentní měření. Je třeba zjistit, kolik elektřiny a kde se spotřebovává, abychom odběr mohli snížit čí upravit podle aktuální potřeby. Dále je to otázka samotného zařízení pro Smart Grids. Takže celá problematika je mnohem složitější, jednou ze základních myšlenek je, jak nějakým inteligentnějším způsobem dostat energii ke spotřebiteli. V případě větrných elektráren, které produkují proud, jen když fouká vítr, nebo solárních, které vyrábějí, jen když svítí slunce, je zapotřebí tuto elektřinu někde ukládat a skladovat, dostat ji ke konečnému spotřebiteli. Například v Německu je většina větrných elektráren rozmístěna na severu země, naopak průmysl na jejím jihu, takže jde o to, jak tuhle elektřinu přepravit ze severu na jih. I proto projekt Smart Grids obnáší představu skladování, akumulace a přepravu elektrické energie. Jde vlastně o eliminaci těch špiček a výkyvů ve výrobě a spotřebě proudu. Tato problematika se týká i České republiky, protože je součástí celoevropské rozvodné sítě.
Skutečně potřebujeme budovat chytré sítě, není to jen trik výrobců, jak získat více nových kontraktů? Vzhledem k tomu, že se Evropská unie rozhodla pokrýt dvacet až pětadvacet procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, bez uskutečněného konceptu Smart Grids se neobejdeme. Dříve byla v této oblasti situace mnohem jednodušší. V blízkosti elektrárny byl vybudován i průmysl, továrny, takže se dalo bez problémů předpovědět, jakou spotřebu elektřiny tyhle závody budou mít, bylo možné s nimi spolupracovat a plánovat rozložení výkonu elektrárny v čase. V současné době ale něco takového již není možné, i kvůli rozložení větrných a solárních elektráren, zdrojů u jednotlivých lidí či očekávanému boomu elektromobilů. A z toho důvodu je nutné postavit síť, která bude schopná inteligentním způsobem rozvést elektřinu odběratelům i v rámci stávajících zdrojů.
Příběh manažera Pragmatik vizionář
Generálního ředitele ABB Česká republika Hannu Kasiho lze s jistou nadsázkou považovat za firemní inventář nadnárodní společnosti ABB. Pro koncern pracuje přes dvacet let. Za dobu své firemní kariéry zastával řadu vedoucích funkcí v oblasti financí a obchodu ve Švýcarsku, Německu a Spojených státech. Na post generálního ředitele ABB Česká republika usedl 1. srpna roku 2010. Současně s tím se stal i ředitelem klastru zemí, do kterého kromě České republiky patří ještě Maďarsko, Slovensko a Ukrajina. Do křesla šéfa české pobočky ABB přišel ze švýcarského Curychu, kde zastával post ředitele financí a controllingu. Kasi navíc české prostředí dobře zná. V době studií sbíral zkušenosti v české továrně na elektroniku Tesla. Pražská školní anabáze Kasiho natolik inspirovala, že v době, kdy se společnost ABB snažila výraznější měrou prosadit na trzích východní Evropy, se do Česka vrátil a napsal zde svoji doktorandskou práci na téma Problémy při transformaci postkomunistických ekonomik.
Kasi pochází s Finska, vystudoval marketing a mezinárodní obchod. Sám sebe považuje za vizionáře, ale zároveň pragmatika, co se týče prosazování firemní vize. Což lze doložit následujícím příkladem. ABB je velmi aktivní v podpoře rozvoje elektromobility. Kasi neváhal a jako svůj služební vůz si pořídil elektromobil Citroen C-Zero.
Kasi je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase nejraději sportuje. Rád čte romány švýcarského spisovatele Martina Sutera a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna.
Kromě své rodné finštiny hovoří Hannu Kasi také anglicky, německy a švédsky.
Hannu Kasi (50)
- V srpnu 2010 se stává generálním ředitelem ABB Česká republika, ředitelem a předsedou představenstva ABB Slovensko, Ukrajina a Maďarsko.
- V letech 2003 až 2010 působí jako group kontrolér, seniorní viceprezident ABB Curych.
- V prosinci 1993 nastupuje do ABB, kde za dobu svého působení vystřídal několik funkcí, kromě jiného asistenta viceprezidenta ABB.
- V roce 1996 absolvoval Univerzitu Braunschweig v Německu.
- V roce 1986 absolvoval Vaasa Univerzitu ve Finsku.
