Menu Zavřít

Lidovci chtějí rychlejší převody

13. 10. 2008
Autor: Euro.cz

BANKOVNÍ SEKTOR - Doba převodu peněz mezi bankami by se měla zkrátit o jeden den.

Současná zákonná lhůta dovoluje převádět peníze z jednoho účtu na jiný až za tři pracovní dny. Podle lidovců je to zbytečně dlouhá doba.

Senátoři KDU-ČSL chtějí do dvou měsíců předložit novelu zákona o platebním styku, která má zkrátit dobu převodu mezi jednotlivými bankami ze tří dnů na dva. „Zvýší se tím mobilita finančních prostředků,“ tvrdí místopředseda KDU-ČSL a zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Linek.

Předkladatelé upozorňují, že převod peněz mezi bankami může někdy zabrat až pět dnů, pokud do bankovní operace vstoupí víkend. „Myslíme, že v elektronickém světě je to špatně,“ soudí Linek. Zkrácení doby převodu konzultovali navrhovatelé i s některými bankami. „Mělo by to být v praxi realizovatelné,“ ujišťuje Linek. Změna může vejít v platnost od počátku roku 2010.

PRVNÍ VLAŠTOVKY

Fio banka – vedení účtu, internetové bankovnictví, vydání dvou elektronických platebních karet či tuzemský platební styk poskytuje zcela zdarma.

mBank – neúčtuje poplatky za vedení účtu, odchozí a příchozí platby ani za vydání karty. Tři výběry měsíčně z kteréhokoliv bankomatu jsou zdarma.

Raiffeisenbank – zdarma je vedení účtu a podúčtů v cizích měnách, spořící účet s úrokem až 3,5 procenta, přímé bankovnictví, dvě platební karty, vedení kontokorentu, příchozí platby a dva výběry z bankomatu. Za vedení účtu dokonce klientům platí bonus 10 korun měsíčně.

Je třeba sjednotit názvy operací

Politici chtějí také prosadit sjednocení a zpřehlednění základní bankovní terminologie, které by umožnilo lépe srovnat nabídky a služby jednotlivých bank. „Pro běžné bankovní klienty je v praxi takřka nemožné porovnávat nabídky jednotlivých bankovních ústavů. Například pro příchozí platbu používají čtyři různé banky čtyři rozdílné výrazy,“ vysvětluje Patrik Nacher, zakladatel serveru bankovnipoplatky.com.

Česká bankovní asociace ve spolupráci s centrální bankou a odbornou veřejností by podle navrhovatelů měla vytvořit jednotnou terminologii dvaceti až padesáti základních bankovních operací. Banky by pak musely v sazebnících u těchto operací využívat jen schválené názvosloví. Také by měly mít povinnost zveřejňovat cenu za celou službu či operaci. Jako odstrašující příklad uvádí Nacher poplatek za převod peněz do jiné banky. Ten je složen z několika cen, a to ještě v různých částech sazebníku.

Boj s poplatky

Snaha o sjednocení terminologie je jedním z kroků boje proti vysokým bankovním poplatkům v České republice. „Velké zisky bank nejsou vytvářeny díky bankovním operacím, ale hlavně kvůli vysokým poplatkům,“ říká Linek.

V Česku přitom klienti v porovnání s evropským průměrem platí vysoké poplatky. Není proto výjimkou, že v příhraničních regionech někteří klienti, především podnikatelé, mají své bankovní účty raději v zahraniční bance. Paradoxem je, že jde často o stejnou banku, která poskytuje služby i v tuzemsku, ale za vyšší ceny. „Efektivnější by bylo, kdyby bankovní asociace šla naproti přirozené poptávce veřejnosti a zachovala se jako banky v západních zemích,“ míní Linek.

Současně pochválil i některé banky za to, že na volání veřejnosti reagují vstřícně. „Jsou to mBank, Raiffeisenbank nebo Fio banka. Doufám, že budou bankovní sektor zdravě infikovat, aby služby pro občany i podnikatele byly srovnatelné s tím, na co je zvyklý občan v západní Evropě,“ dodává. A věří, že i banky v České republice půjdou evropskému trendu naproti. „My se snažíme ten přirozený proces trochu urychlit,“ vysvětluje místopředseda lidovců.

bitcoin_skoleni

I když mají klienti bank k některým službám výhrady, tři čtvrtiny svou banku nikdy nezměnily. Vyplývá to z průzkumu společnosti Factum Invenio pro Raiffeisenbank mezi 333 klienty tuzemských peněžních ústavů. „Pro běžné klienty je v praxi takřka nemožné porovnávat nabídky jednotlivých bankovních ústavů, a tudíž nemají ekonomický důvod měnit svoji banku,“ komentuje závěry průzkumu Patrik Nacher.

Průzkum společnosti Factum Invenio také potvrdil, že takřka dvěma třetinám oslovených osob vadily zejména poplatky. Vedle nich však kritizovali i dlouhou čekací dobu u přepážek a výši úrokových sazeb. Naopak nejvíce si pochvalují internetové bankovnictví.

  • Našli jste v článku chybu?