Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny si předminulý týden vyjel do Brna. Navštívil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kromě jiného se tam debatovalo o zadávání veřejných zakázek. Údajně i o tom, zda je správné, když jsou z tendrů vyřazovány firmy jen kvůli tomu, že jejich nabídky postrádají některé formality. Třeba nějakou přílohu, která nemá vliv na kvalitu nabídky, a bylo by možné ji předložit i dodatečně. Zlí jazykové tvrdí, že do této debaty se zapojil i lidovecký poslanec Milan Šimonovský, někdejší ministr dopravy. Bylo by to úsměvné, vzpomeneme-li si, jak za jeho éry, v listopadu 2005, byli z mýtného tendru vyloučeni všichni konkurenti firmy Kapsch. Kupříkladu firma Autostrade jen kvůli tomu, že nedoložila certifikát, který se týká systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Místo toho dala čestné prohlášení, že požadavky splňuje, ale doma v Itálii není takový dokument zapotřebí. Když se tehdy hlasovalo, tři z devíti členů výběrové komise byli proti vyhazovu Autostrade, jeden se zdržel. Pětice lidí blízkých Šimonovskému, kteří jsou buď přímo členy KDU-ČSL, nebo je dnes najdeme v lidoveckých resortech či na brněnském magistrátu, kde Šimonovský dříve působil (Karel Tureček, Lenka Ptáčková-Melicharová, Jiří Kubínek, Jiří Nouza, Vladimír Bielko) však červenou kartu zvedla. Náhoda? Každopádně Kapsch vyhrál a stát díky nim přišel o šanci ušetřit 4,5 miliardy korun. Milan Šimonovský odmítá, že to byl on, kdo na zmíněném výjezdním zasedání položil otázku k této problematice. Dotázal se prý kolega, který chtěl vědět, jak je tato záležitost řešena v současném zákoně. Odpověď prý zněla, že ani dnes nemůže soutěžící firma dodatečně doplnit kteroukoliv přílohu, pouze část přílohy. Pokud jde ale Šimonovskému a jeho kolegům o to, aby stát nevyhazoval peníze oknem, měli by se zamyslet i sami nad sebou a nad tím, zda je tento striktní přístup správný.
