Stálou posílenou spolupráci svých zemí v obranné oblasti dnes na okraj prosincového summitu v Bruselu potvrdili premiéři či prezidenti 25 zemí Evropské unie. Státy hodlají kooperovat v řadě konkrétních projektů - známo už je 17 z nich - a zavazují se například k vyšším obranným výdajům. Státy mají sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly.
„Je to praktické vyjádření naší vůle budovat evropskou obranu,“ řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. „Je to dobrá zpráva pro naše spojence a špatná zpráva pro naše nepřátele,“ dodal.
Premiéři a prezidenti bloku dnes o obraně a bezpečnosti diskutovali, kromě jiného s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. „Po mnoho let byly nejsilnějším argumentem proti PESCO obavy, že by spolupráce vedla k oslabení NATO. Ale je to přesně naopak - silná evropská obrana NATO samozřejmě posiluje,“ upozornil.
EU a Severoatlantická aliance totiž v posledních měsících zesilují vzájemnou spolupráci v řadě konkrétních oblastí, od řešení kybernetických útoků po pomoc s námořními operacemi souvisejícími s migrační krizí ve Středozemním moři. Nově obě organizace kladou důraz na „vojenskou mobilitu“, tedy hladký a snadný pohyb vojáků a techniky po Evropě.
Právě projekt v rámci PESCO zaměřený na tuto problematiku, diplomaty přezdívaný „vojenský Schengen“, je jedním z trojice, do které se už nyní rozhodla zapojit Česká republika. Dalšími jsou rozvoj možností ve vojenském zdravotnictví a založení školícího střediska pro evropské výcvikové mise.
Trochu jiná Kalifornie. Camp Pendleton je místo, kde se Spojené státy chystají na válku
S možností stálé spolupráce několika členských států unie v oblasti obrany a bezpečnosti a obranné politiky počítá už lisabonská smlouva o reformě unijních institucí z roku 2009. Stálý rámec umožňuje zemím, které to chtějí a mohou udělat, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil.
Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly. Změna přišla až s rozhodnutím Británie unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.
Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě - Irsko a Portugalsko - se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.
Závěry nynějšího summitu, které už šéfové států a vlád EU potvrdili, také žádají rychlý vznik Evropského obranného fondu tak, aby mohl první projekty financovat už v roce 2019.
Přečtěte si také:
Jak uklidnit pilota vrtulníku? Kávou a popcornem
Vojáci v misi dostali neprůstřelné vesty. Se sedmiměsíčním zpožděním
Vrtulníky i bitevníky. Vojsko pomůže oživit karlovarské letiště
