Mnoho z nás si v současnosti nedovede představit, že spočítá z hlavy víc než běžné, jednoduché součty nebo malou a velkou násobilku. U náročnějších výpočtů saháme po kalkulačce nebo tabulkách.
To ovšem nebyl případ Katherine Johnsonové (26. srpna 1918 až 24. února 2020), přezdívané „lidský počítač“. Ke svým výpočtům potřebovala jen tužku, papír a logaritmické pravítko. Skutečný počítač byl ostatně na začátku kariéry výjimečné matematičky teprve součástí žánru sci-fi.
Johnsonová dokázala propočítat i ty nejsložitější trajektorie, v nichž se muselo kalkulovat s gravitačním působením Měsíce, rotací Země nebo se setkáním lunárního a velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Jakákoli chyba by znamenala fatální selhání. Její výpočty orbitální mechaniky byly klíčové pro úspěch prvního i následujících letů do vesmíru s lidskou posádkou.
Johnsonová se podílela na výpočtech trajektorií, startovacích oken a nouzových návratových cest pro lety do vesmíru v rámci programu Mercury, včetně výpočtů pro lety Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru, nebo Johna Glenna, prvního člověka na oběžné dráze. Bez jejího přispění se neobešel ani program Apollo zaměřený na „dobývání“ Měsíce či program Space Shuttle.
Pracovala také na plánech pro misi na Mars. „Pokud řekne, že je vše v pořádku, jsem připraven letět,“ prohlásil před startem jedné mise Glenn, který si vyžádal, aby propočty letu zkontrolovala osobně Johnsonová.
Rodačka ze Západní Virginie projevovala mimořádný talent už jako dítě.
Excelovala v matematice a matematických soutěžích. Po ukončení střední školy v roce 1932 (ano, bylo jí čtrnáct), se zapsala na univerzitu v Západní Virginii. Tu dokončila v 18 letech. Poté začala učit na veřejné škole v Marion ve Virginii. V roce 1939 opustila učitelskou práci a zapsala se do postgraduálního matematického programu. Odešla po roce kvůli těhotenství, postupně se stala matkou tří dcer: Constance, Joylette a Katherine.
Na rodinném setkání v roce 1952 se od příbuzných dozvěděla, že Národní poradní výbor pro letectví (NACA – předchůdce dnešní NASA) nabírá matematiky. Johnsonová se rozhodla pro kariéru experimentálního matematika a pracovní nabídku od agentury dostala v roce 1953. Nastartovala tak neuvěřitelnou kariéru v americkém kosmickém výzkumu, která trvala 35 let.
Získala mnoho ocenění, ale až v posledních třech dekádách života se jí dostalo společenského uznání. O jejím životním příběhu byl natočen film Skrytá čísla (2016) a v roce 2015 dostala nejvyšší civilní ocenění od prezidenta USA Baracka Obamy – Medal of Freedom (Medaile Svobody). Největším oceněním pro tuto nejen „americkou hrdinku“ však byla realizace letů do vesmíru podle jejích výpočtů. I její práci tak napjatě sledovaly miliony lidí na celém světě.
O autorovi| VLADIMÍR IRA ira@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU