Lidstvo žije na dluh. Letos o pět dní dříve než loni

8. 8. 2016

Autor: wikimedia commons CC (lubasi)

Dnes nastal letošní Overshoot Day, tedy den, kdy lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za jeden rok obnovit. Podle zprávy neziskové organizace Global Footprint Network lidstvo letos k tomuto bodu dospělo v rekordním čase, o pět dní rychleji než loni.

Za pouhých sedm měsíců spotřebovalo lidstvo roční příděl přírodního bohatství, jakým jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý.

Právě tento skleníkový plyn je podle Global Footprint Network nejcitelnějším faktorem v otázce nároků lidstva na přírodu, neboť uhlíková stopa tvoří 60 procent tzv. ekologické stopy.

„Žijeme za půjčené prostředky, protože vypouštíme více oxidu uhličitého, než mohou naše oceány a lesy pohltit, systematicky ničíme rybí populace a kácíme lesy rychleji, než se dovedou množit a dorůstat,“ konstatuje ekologická organizace.

Tempo se zrychluje

„Pokračujeme v budování našeho ekologického dluhu,“ řekl v reakci na zprávu Pascal Hanifin ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který na iniciativě spolupracuje.

Výpočet data každoročního „dne překročení“ vychází z porovnání globální biokapacity a poptávky. Institut Global Footprint Network k němu využívá údaje OSN z tisícovek oblastí lidské činnosti, včetně rybářství, lesnictví, dopravy a energetiky. Podle institutu na začátku 60. let lidstvo využívalo tři čtvrtiny kapacity zdrojů Země a od 70. let v důsledku ekonomického a populačního růstu začala poptávka překračovat nabídku.

V roce 1993 vyšel tento den na 21. října, v roce 2003 na 22. září a loni už na 13. srpen. Mírně povzbudivý je ale fakt, že tempo, jakým se datum posouvá v kalendáři dopředu, v posledních pěti letech kleslo na v průměru méně než jeden den ročně. Do té doby byly ročním průměrem tři dny.

Global Footprint Network v rámci aktivit „dne překročení“ zveřejnil také údaje o ekologické náročnosti životních stylů jednotlivých krajin světa. Nejhorší jsou v tomto ohledu Australané. Kdyby každý na Zemi žil jako oni, bylo by k udržení rovnováhy potřeba 5,4 modrých planet, zatímco světový průměr dnes činí 1,6.